Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.
František Martinek Vzdálený vesmír

Nový pohled na galaxii Cartwheel

Cartwheel_galaxy.jpg
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.
Michal Václavík Kosmonautika

Deset let SOHO

SOHO-10yearsA.jpg
Slunce je pro udržení života na Zemi nezbytné, a proto je mu už několik století věnována soustavná pozornost vědců. S rozvojem kosmonautiky se objevila možnost pozorovat Slunce a jeho projevy z vesmírného prostoru. Do dnešních dnů bylo vypuštěno 194 družic a sond, které se nějakým způsobem podílely na zkoumání Slunce a jeho působení na dění ve sluneční soustavě. Nás však bude především zajímat sonda SOHO (SOlar & Heliospheric Observatory), která v prosinci 2005 oslavila 10 let od svého vypuštění.
Redakce: od uplynutí výročí již nějaký čas uplynul, věříme, že i tak bude článek pro čtenáře zajímavý.
František Martinek Hvězdy

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!
František Martinek Kosmonautika

Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí

stardust_earthapproach.jpg
Astronomové s napětím očekávají mimořádně cennou kosmickou zásilku: poprvé v historii výzkumu Sluneční soustavy budou do pozemních laboratoří dopraveny vzorky komety. Podle některých předpokladů se mohly komety v minulosti podílet na "kontaminaci" Země organickými sloučeninami a přispět tak ke vzniku života na Zemi.
Martin Zapletal Exoplanety

Jak hledat exoplanety - se zvláštním zřetelem k exoplanetám terestrickým

Již před staletími si lidé kladli otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Později s pokroky v astronomii a dalších přírodních vědách vyšlo najevo, že život (alespoň takový, jaký si umíme představit) je podmíněn existencí vhodných planet, na kterých se může vyskytovat. Logickým krokem tedy bylo takovéto planety hledat. To ovšem není jen tak. Podívejme se tedy stručně na historii objevování planet obíhajících cizí hvězdy a na ambiciózní projekty USA - Kepler, Space Interferometry Mission (SIM), Terrestrial Planet Finder (TPF) a evropský Darwin, které mají (mimo jiné) hledat planety zemského typu.

Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem

Areál hvězdárny v Úpici
Areál hvězdárny v Úpici
Baví vás noční život? Rádi ponocujete? Přitahuje vás vesmír a astronomie vůbec? Pokud je tomu tak, pak neváhejte a přijeďte na Astronomickou expedici 2006. Stanete se tak jedním z několika desítek středoškoláků a vysokoškoláků, které dohromady váže společný zájem o hvězdné nebe.
Pavel Suchan Světelné znečištění

Světelné znečištění netrápí jenom astronomy!

Chvíle vánočních prázdnin leckdo z nás prožil také na lyžích. A když toho moc nenajezdíte přes den, rádi přijmete nabídku nočního lyžování. Že naše noční lyžování není pro přírodu a ochranu nočního životního prostředí snadné, že lze sjezdovky osvětlovat špatně a bezohledně, ale také ohleduplně, to se můžete dočíst na serveru iDnes v článku Krkonoše: noční romantika, nebo světelný cirkus?, který popisuje snahu Krkonošského národního parku ochránit noční prostředí.
František Martinek Úkazy

Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta

plutocharon.jpg
Díky tomu, že skupina astronomů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge byla ve správném okamžiku na správném místě, podařilo se jí pozorovat unikátní astronomický úkaz: zákryt hvězdy Charonem, největším měsícem Pluta. Výsledkem měření, provedených s mimořádnou precizností, je přesné určení velikosti měsíce a jeho případné atmosféry, což umožní unikátní pohled do vzdálené minulosti - do období, kdy se tato tělesa formovala.
redakce Ostatní

130. podvečer EKK: Dr. Zdeněk Horský - osobnost a dílo

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou a filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1. 130. podvečer ve čtvrtek 5. ledna 2006 od 17 hodin v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 na téma: Dr. Zdeněk Horský - osobnost a dílo

František Martinek Sluneční soustava

Pluto je studenější, než se předpokládalo

Pluto_Charon.jpg
Merkur je žhavý, Mars zase studený. Na Zemi panují (podle nás - lidí) ty správné podmínky pro život. Když porovnáme teploty na všech planetách Sluneční soustavy, zjistíme, že se zvětšující se vzdáleností od Slunce teplota na jednotlivých planetách postupně klesá. Nejvzdálenější "planetou" je Pluto. Informace o teplotě na jeho povrchu upřesnili nyní astronomové ze Smithsonian Center for Astrophysics.
František Martinek Hvězdy

HST "zvážil" průvodce hvězdy Sírius

Sirius_HST.jpg
Pro astronomy byl vždycky zdrojem zklamání fakt, že nejbližší bílý trpaslík je ukrytý v záři nejjasnější hvězdy noční oblohy. Touto "vyhořelou" hvězdou je slabý průvodce velmi jasné modrobílé hvězdy Sírius ze souhvězdí Velkého psa (Canis Major).
redakce Hvězdy

Dvojhvězda blíž vesmíru

Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Unikátní sochařské dílo věnované památce slavného Lirtomyšlského rodáka, astronoma Zdeňka Kopala, bylo při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin slavnostně odhaleno 3. dubna loňského roku. Při zateplování fasády přilehlého objektu byl v létě památník poškozen a byl dočasně odstraněn, nyní je v rozšířené podobě nazpět.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil nové prstence planety Uran

2005_Uran.jpg
K překvapení astronomů vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) dva nové prstence kolem planety Uran. Vzdálenější prstenec (R/2003 U1) se nachází přibližně ve dvojnásobné vzdálenosti než doposud známé prstence Uranu. Nově objevené prstence se nacházejí tak daleko od planety, že jsou označovány jako "druhý systém prstenců".


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »