Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Multimédia

Krabí mlhovina v plné parádě

M1.jpg
Jedním z nejčastěji fotografovaných objektů noční oblohy je známá Krabí mlhovina (M 1). Publikovanou fotografii pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Přestože HST mlhovinu fotografoval již dříve, tento snímek je dosud nejdetailnější a je složen z několika dílčích fotografií. Zachycuje expandující zbytek po výbuchu supernovy, jehož průměr dosahuje 6 světelných let (a každou sekundu se zvětšuje zhruba o 1000 km).
František Martinek Sluneční soustava

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

MARSIS_1.jpg
Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.
Pavel Suchan Multimédia

CAM - Česká astrofotografie měsíce

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Dámy a pánové, vážení kolegové! CAM (Česká astrofotografie měsíce) je český projekt podobný mezinárodnímu projektu "Astronomický snímek dne" (Astronomical picture of day). Rádi bychom vyhlášením České astrofotografie měsíce ukázali veřejnosti také české fotografie. Kritéria pro výběr fotografie měsíce jsou velmi široká a zdaleka se nevztahují pouze k technické dokonalosti snímku nebo odbornosti tématu. Může se tak stát, že jeden měsíc může "vyhrát" objevový snímek profesionální observatoře, zatímco druhý měsíc bude vybrán snímek začínajícího amatéra, který v sobě nese emotivní náboj člověka, který pozoruje oblohu nad sebou. Rádi bychom tak dali možnost každému. Uvědomujeme si, že to není lehký úkol a že budeme konfrontováni s kritickými názory. Pevně ale věříme, že se nám podaří přivést na svět věc, která potěší řadu lidí. Chceme oslovit co nejširší počet fotografů a povzbudit tak zájem nových zájemců o astronomii. Vyzýváme všechny, kteří mají rádi astronomii, a to jak amatéry tak i profesionály, aby podpořili tuto akci nejen pochopením, ale i vlastním zasíláním fotografií a propagací projektu. Téměř všichni profesionální astronomové začínali jako amatéři a tak doufáme, že si na své začátky vzpomenou a i když CAM nemá s vědou přímou souvislost, tak tento projekt aktivně podpoří.
Doufáme, že se z CAM stane tradice, která obohatí astronomické prostředí. Aby se tak mohlo stát - tak fotografujte a posílejte fotografie. Od této chvíle!

Jasné nebe všem přeje CAM.

Českou astrofotografii měsíce vyhlašuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici na základě návrhu Zdeňka Bardona.

František Martinek Exoplanety

Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

solarsystem.jpg
Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.
František Martinek Sluneční soustava

Cassini pozoruje výtrysky materiálu na měsíci Enceladus

Enceladus_fontana_1.jpg
Kolem planety Saturn obíhá od 1. 7. 2004 americká kosmická sonda CASSINI. Jejím úkolem je dlouhodobý výzkum planety, jejích prstenců a početné rodiny měsíců. V současné době jich je u Saturna známo 47. Sonda postupně posílá na Zemi detailní obrázky měsíců, k nimž se na své dráze přiblížila na malou vzdálenost. Jedním ze zkoumaných měsíců je Enceladus o průměru 512 km.
František Martinek Ostatní

Mimozemšťany si nosíme v sobě (!?)

space-alien.jpg
Americký psycholog Frederick Malmstrom z americké vojenské akademie U.S. Air Force Academy objevil typické obrazy mimozemšťanů, uložené v "hlubinách" mozku, v podvědomí každého člověka. Malstrom se zabýval otázkou: proč lidé, popisující svůj únos mimozemšťany, kreslí většinou jeden a tentýž klasický obraz člověka s velkou hlavou, s velkýma šikmýma očima, s malými rty a bradou, s nosem ve tvaru malých vertikálních štěrbin a s šedou kůží?
Pavel Suchan Ostatní

Fotografická soutěž "Moje vánoční kometa..."

Společnost pro meziplanetární hmotu a Česká astronomická společnost vyhlašují fotografickou soutěž "Moje vánoční kometa...". Soutěž je určena pro všechny fotografy a výtvarníky-fotografy. Uzávěrka soutěže je 6.1.2006. První tři místa v každé kategorii budou odměněna věcnými cenami.

Luboš Brát Hvězdy

37. Konference o výzkumu proměnných hvězd

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS a Společnost pro studium proměnných hvězd - B.R.N.O. pořádají v Brně 25. - 27. 11. 2005 37. Konferenci o výzkumu proměnných hvězd.

Všichni zájemci o proměnné hvězdy jsou srdečně zváni na toto u nás jedinečné setkání pozorovatelů i teoretiků, astronomů amatérů i profesionálů, začátečníků i zkušených borců na poli proměnných hvězd!

Jiří Grygar Vzdálený vesmír

Inaugurace Pierre Auger Observatory

PAOVJEZD.jpg
Od našeho jihoamerického dopisovatele, Malargue, Argentina.

V těchto dnech proběhla v argentinském Malargue a okolí v provincii Mendoza inaugurace Pierre Auger Observatory (observatoř pro výzkum kosmického záření o extremních energiích), která začala získávat vědecké údaje již od ledna 2004, protože je budována modulovým způsobem. V současné době je instalováno přes 1000 pozemních detektorů (z plánovaného počtu 1600) a 18 světelných dalekohledů (z plánovaných 24).

14.11. - doplněno o fotografie

Jakub Trčka Multimédia

Spitzer pořídil nové úchvatné snímky

nahled.jpg
Další úchvatné snímky posílá na Zemi vesmírný dalekohled Spitzer. Tyto dva obrázky zobrazují stejnou oblast a můžeme pozorovat viditelné rozdíly. Zatímco infračervený náhled, pojmenovaný "Hory stvoření", odhaluje prachové pilíře čnící do výše se září zárodečných hvězd (bílé/žluté), tak ve viditelném spektru světla obrázek ukazuje tmavé, sotva viditelné pilíře. Infračervený detail Spitzerova obrázku nabízí dynamickou oblast probíhajícího vývoje a utváření nového hvězdného života.


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »