Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Bartoš Kosmonautika

Posádka ISS na Zemi

"Stará" posádka Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se v úterý 28.10.2003 vrátila na Zemi, když přistávací modul ruské lodi Sojuz dopadl v 3:40 SEČ do kazašské stepi, a to asi 35 kilometrů od města Arkalyk. Rus Jurij Malenčenko, Američan Edward Luo strávili ve vesmíru půl roku. Třetí člen posádky přistávacího modulu, Španěl Pedro Duque, letěl na ISS jen v rámci střídacího letu a deset dní tam provádět vědecké pokusy.
Pavel Suchan Úkazy

Úplné zatmění Měsíce 9. Listopadu 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 54

V noci ze soboty 8. na neděli 9. listopadu nás čeká druhé z dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Na rozdíl od květnového bude od nás listopadové zatmění pozorovatelné v celém svém průběhu.

František Martinek Kosmonautika

Japonsko a planetární výzkum

MUSES-C se blíží k asteroidu
MUSES-C se blíží k asteroidu
9. 5. 2003 vypustilo Japonsko již svoji pátou kosmickou sondu. Původně označovaná sonda MUSES-C (po startu přejmenovaná na HAYABUSA) byla navedena na meziplanetární dráhu a pomocí iontového motoru míří k planetce s pořadovým číslem 25 143 (předběžné označení 1998 SF36, jméno Itokawa). Do blízkosti planetky se sonda dostane v říjnu 2005. Sonda má 2 hlavní úkoly: prověřit některé nové technologie (např. iontový motor, laserovou komunikaci, automatický navigační systém apod.) a z povrchu planetky odebrat několik gramů horniny, které v návratovém pouzdru přistanou na Zemi v červnu 2007.
Jan Skalický Vzdálený vesmír

Družice Integral objevuje skryté černé díry

integral2.jpg
Integral, výkonná sonda Evropské kosmické agentury (ESA) pracující v oblasti gamma záření objevila zřejmě nový druh kosmických objektů. Jde o binární systémy obsahující jako jednu ze složek buďto černou díru, nebo neutronovou hvězdu zakuklenou v hustém zámotku chladného plynu. Až do teď byly proto pro všechny dalekohledy neviditelné. Integral byl vypuštěn před rokem za účelem sledování nejenergičtějších dějů ve vesmíru a celý tento projekt byl připravován ve spolupráci s českými vědci.
Peter Kušnirák Sluneční soustava

Asteroid 1937 UB (Hermes) znovuobjavený

Ráno 15. októbra 2003 bola po dlhých 66 rokoch znovuobjavená planétka Hermes, stratená od roku 1937. Hermes je blízkozemná planétka obiehajúca okolo Slnka po dráhe typu Apollo, pričom okrem zemskej dráhy križuje aj dráhy Venuše a Marsu. Hermes je jedinou spomedzi všetkých známych planétok, ktorá má meno ale ešte nemá definitívne číslo. Postup pri pomenovávaní asteroidov je totiž presne opačný.

František Martinek Ostatní

Úvahy o velkém dalekohledu

Astronomové jsou lidé velice zvědaví, ale především zvídaví. Aby se toho dozvěděli o vesmíru co nejvíce, stavějí stále větší a větší dalekohledy a vybavují je stále dokonalejšími detektory. Jejich plánům na vybudování většího dalekohledu, než mohou používat doposud, svitla opět naděje. Nadace Gordona a Betty Mooreových (Gordon and Betty Moore Foundation) vyčlenila 17,5 miliónu dolarů na financování návrhu projektu velkého dalekohledu TMT (Thirty-Meter Telescope) - největšího optického dalekohledu světa s objektivem o průměru 30 m.
František Martinek Sluneční soustava

Planetka HERMES znovu nalezena

Dne 28. října 1937 objevil německý astronom Karl Reinmuth z univerzity v Heidelbergu planetku, která obdržela předběžné označení 1937 UB a byla nazvána Hermes. Tehdy prolétla kolem Země ve vzdálenosti pouze 800 000 km a její jasnost byla 8 mag. Po obloze se pohybovala rychlostí 5 stupňů za hodinu. Avšak Reinmuth mohl planetku pozorovat pouze 5 dnů a pak byla ztracena.

Jiří Dušek Kosmonautika

Jak dál s Čínou?

Úspěch Číny s kosmickou lodí Shenzhou 5 a kosmonautem Yang Liweim roztočil na stránkách papírových i internetových novin spekulace o dalším komunistického státu podnikání na oběžné dráze. Spekuluje se o cestě na Měsíc nebo o budoucím vojenském kolbišti v prostředí absolutního vakua... Takže, jak to asi bude? Zrodila se na Dálném východě další kosmonautická velmoc?

František Martinek Kosmonautika

Střídání posádek na ISS

ISS
ISS
Dne 18. 10. 2003 v 05:38:03 UT odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-FG, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila kosmickou loď Sojuz TMA-3. Její posádku tvoří Alexandr J. Kaleri (Rusko), Michael C. Foale (USA) a Pedro Duque (Španělsko). První dva členové posádky převezmou "štafetu" na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nová, v pořadí již osmá posádka přestoupila na palubu ISS 20. 10. 2003, kde stráví přibližně 200 dnů.
Kamil Hornoch Hvězdy

Šestá nova v M31 objevená z ČR (letos již pátá)

Tentokrát jsme ji objevili společně s Peterem Kušnirákem z ondřejovské observatoře za použití tamního 0.65-m dalekohledu na dvou 180-s snímcích pořízených kamerou CCD AP-7 přes R filtr. Snímky byly pořízeny 17.976 UT října za účelem fotometrie novy, kterou jsem objevil před necelými třemi týdny a samozřejmě za účelem "kontroly", jestli nedošlo k výbuchu další novy v centrální části galaxie M31.

Petr Bartoš Ostatní

Cena Littera Astronomica za rok 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 53

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2003 částicového fyzika a astronoma RNDr. Jiřího Grygara, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Slavnostní předání ceny proběhne ve pátek 24. října 2003 od 16.30 hodin ve Velkém sále budvy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Hrozí nám drtivý dopad planetky?" Předání ceny i přednáška jsou přístupné široké veřejnosti.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

M86 - jak ji vidí Chandra

M86 - slozeny snimek (rentgenove zareni - modra, opticke - cervena)
M86 - slozeny snimek (rentgenove zareni - modra, opticke - cervena)
Na složeném snímku M86 (rentgenové záření v modré, viditelné světlo v žluté) zobrazuje plyn unikající z galaxie a formující se do dlouhého "chvostu" táhnoucího se dvě stě tisíc světelných let. Eliptickou galaxii M86 nelezneme v kupě galaxií v souhvězdí Panny. Galaxie se pohybuje rychlostí 4.8 milionu kilometrů za hodinu horkým plynem uvnitř kupy. Díky vysoké rychlosti dochází k odtrhávání plynu tvořícího zmiňovaný ohon.
Karel Mokrý Kosmonautika

První tchajkonaut odstartoval do vesmíru

Čína vyslala do vesmíru svou první raketu s lidskou posádkou. Z kosmodromu v poušti Gobi odstartoval 38letý Jang Li-wej. Tchajkonaut, jak Peking říká prvnímu Číňanovi ve vesmíru, má za 21 hodin 14krát obkroužit Zemi. Čína jeho jméno tajila do poslední chvíle.

Pokračování článku najdete na serveru iDnes.

Jan Skalický Exoplanety

Pátrání po měsících u extrasolárních planet

eddington_6L.jpg
Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje misi, díky které bychom byli schopni detekovat měsíce u vzdálených extrasolárních planet. Každý asi zná náš Měsíc. Vlci na něj vyjí, a ESA nedávno vyslala sondu SMART určenou na jeho pozorování. Ale v celé sluneční soustavě je na sto dalších oběžnic a každá je svět sám pro sebe. Měsíc (obecně) je přirozené těleso obíhající kolem mateřské planety. Bývá produktem planetárního formování a jeho velikost se může pohybovat od několika kilometrů až do řádově tisíců kilometrů. Mohou být i větší než například planety Merkur a Pluto.
Kamil Hornoch Ostatní

Zpravodaj SMPH - 11/2003

V čísle 11/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu, které vyšlo 10. října 2003, jsou čtenáři informováni o úspěšném pozorování zákrytu hvězdy planetkou (709) Fringilla z našeho území i ze Slovenska. Ve stejné noci byl ze Slovenska úspěšně pozorován i zákryt hvězdy planetkou (85) Io, což je velmi neobvyklé.
Jiří Dušek Ostatní

Jak se na oblohu dostala Vývěva?

Abbe LacailleVývěva, Rydlo, Kružítko, Pec, Hodiny, Stolová hora, Mikroskop, Pravítko, Oktant, Malíř, Kompas, Mřížka, Sochař a Dalekohled. Co mají tato kuriózní souhvězdí společného? Nic menšího než "objevitele". Do nebeského panteonu je totiž uvedl slavný francouzský astronom de Lacaille.
Karel Mokrý Hvězdy

zdroj života - první supernovy

stare supernovy
stare supernovy
V ranném vesmíru byly malé protogalaxie shloučeny v ohromné vláknité struktuře. Uvnitř těchto základních stavebních bloků galaxií jako prskavky explodovaly první supernovy.
Jiří Dušek Úkazy

Jakou barvu má Měsíc?

Co je to za divnou otázku, řeknete si možná. Měsíc sice odráží jenom sedm procent dopadajícího světla, ale jinak má podobné zabarvení jako Slunce. Tedy klasická bílá, snad s trochou příměsi různých odstínů šedi; v podobě skvrnek temné lávy vyplňující prolákliny měsíčních moří. Poněkud ostřílenější pozorovatel však nebude výše uvedenou otázku považovat za zbytečnou. Naopak, stačí se "jenom" dívat.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »