Slnko – naša najbližšia hviezda
RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., Astronomický ústav Slovenské akademie věd, Tatranská Lomnica, SR
Úterý 8. ledna 2008
od 14.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206 Cyklus popularizačních přednášek pro středoškolské studenty Nebojte se vědy
od 17.00 hod., budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206 Cyklus popularizačních přednášek pro veřejnost Akademická Praha
Pozor změna!: výjimečně v úterý 8. ledna 2008
V souhvězdí Lištičky (Vulpecula) vzplanula Nova, která dostala označení V459 Vul. První pozorování Hiroshi Kaneda (Sapporo, Japonsko) je z 25. prosince 2007 v 8:34 UT. Jasnost Novy, která byla v době objevu 8,7 magnitudy, poroste.Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Zařízením NACO (VLT) astronomové objevili velmi vzácné slučování tří galaxií. Systém, složený ze dvou hmotných spirálních galaxií a třetí nepravidelné galaxie, na snímcích připomíná „Ptáka“ („Bird“) nebo také Tinkerbell (okřídlenou vílu).Petr HorálekÚkazy
Kometa 8P TuttleNa komety i meteorické roje mimořádně bohatý rok 2007 končí. Je ale jisté, že minimálně první dva měsíce roku následujícího, roku 2008, si budeme moci toto tempo ještě chvíli vychutnávat. A nejen to. Ještě, než se s rokem 2007 definitivně rozloučíme, čeká nás jedno nebeské divadlo v podobě přechodu komety 8P Tuttle přes galaxii M33 v Trojúhelníku (především však pro ty šťastnější, co vlastní nějaký malý dalekohled a mohou odjet dál za městské osvětlení).
Astronomové monitorují dráhu 50m planetky, která bude křížit oběžnou dráhu Marsu na začátku roku 2008. Pozorování analyzovaná v JPL ukazují, že objekt by se mohl 30. ledna v poledne našeho času nacházet ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu.
Aktuální šance na srážku je 1 : 10000. (9. 1. 2008)
Počítačová simulace Tunguzské katastrofy. Kredit: Mark Boslough/Sandia, foto Randy MontoyaTunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.Petr HorálekÚkazy
Mars a MěsícV pondělí 24. prosince ráno budeme, pokud to umožní počasí, svědky výjimečného úkazu. Měsíc, který právě na vánoční ráno dosáhne fáze úplňku, se při svém pohybu na hvězdném pozadí setká s rudou planetou Mars a z našeho území budeme moci pozorovat i vzácný zákryt.
Obal knihy Stručná historie času.Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking, v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Co se stane astronautovi v černé díře? Do češtiny přeložil Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Knihu vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
Další informace o publikaci na http://www.nva.cz.
Astronomové pozorovali již mnoho intergalaktických výtrysků (jetů), ale tentokrát to bylo vůbec poprvé, kdy byli svědky toho, jak superhmotná černá díra v centru galaxie odstřeluje smrtícím vysokoenergetickým paprskem svou sousední galaxii.Miroslava HromadováKosmonautika
mise EpoxiNASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.František MartinekKosmonautika
Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory (NASA), Pasadena.Miroslava HromadováVzdálený vesmír
V celém vesmíru se několik miliard let po Velkém třesku začaly srážet malé galaxie a způsobily, že plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií se spojovaly – začaly vznikat nové hvězdy a centrální černá díra se stala „nenasytnou“. Ve formující se galaxii bojují o galaktický plyn dvě skupiny - „hvězdné školky“ a „hladové“ černé díry.Pavel PříhodaÚkazy
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., číslo 105 z 18. prosince 2007
Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci. Nejlépe bude vidět o Vánocích. Naproti Slunci je právě na Štědrý den, 24. prosince – astronomové a astrologové říkají, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Na obloze je Slunce toho dne velmi nízko, proto je Mars naopak v noci velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad známým souhvězdím Orion.
Saturnův recyklovaný prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-BoulderSaturnovy prstence pravděpodobně nevznikly v době dinosaurů (235 až 65 miliónů let), ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.Miroslava HromadováOstatní
Arthur C. ClarkeJeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).Michal VáclavíkOstatní
První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.V úterý 27. listopadu 2007 se konalo v zasedacím sále Ministerstva kultury České republiky unikátní Setkání českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu [1]. Organizaci a záštitu nad celou akcí mělo Národní technické muzeum a již předem musím poznamenat že šlo o setkání velmi podařené. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi téměř 80 pozvanými účastníky a mohl si tak vychutnat setkání s významnými vědci jak z České republiky, tak i ze Slovenska.Miroslava HromadováSluneční soustava
Z celého povrchu Slunce tryská obrovské množství rentgenových jetů. Japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako „ježatou“ kouli.František MartinekSluneční soustava
Tvar heliosféry kolem Sluneční soustavy.Americká kosmická sonda Voyager 2 následovala svoje dvojče Voyager 1 a pronikla do poslední „vrstvy“ naší Sluneční soustavy – rozsáhlé oblasti na jejím vnějším okraji, kde se sluneční vítr střetává s řídkým mezihvězdným plynem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236