Předpokládané oscilace Slunce po zasažení černou minidírouAstronomové doposud objevili dva typy černých děr. Jedná se o superhmotné černé díry nacházející se uprostřed galaxií (čím větší galaxie, tím větší černá díra v jejím jádru) a hvězdné černé díry, které vznikly při zániku velmi hmotných hvězd. Jedná se o objekty, jejichž hmotnost je natolik velká, že je nemůže v důsledku obrovské gravitace opustit žádné záření. Proto je nelze přímo pozorovat - o jejich existenci se astronomové dozvěděli například na základě gravitačního působení černých děr na okolní objekty.
Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011Měsíční zatmění 15. června bylo opravdu jedinečné. Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary. Autorům doposud došlých fotografií děkujeme!
Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)Na inom mieste, v článku Objavte planétku, opisujem spôsob hľadania nových asteroidov z archívu SkyMorph. Rovnakým postupom možno hľadať v databáze i predobjavové pozície planétok, bez ohľadu na to kedy bola daná planétka objavená. Takto je možné predlžovať ich pozorovací oblúk a zlepšovať dráhové elementy. Táto činnosť je z pohľadu MPC dokonca užitočnejšia než samotné hľadanie nových asteroidov!
Pavel GabzdylVe dne bledý, v noci jasný, občas temný, občas rudý. Zemi střeží stejným okem, respekt v noci ve tmě budí. Co je to? Ano, už z názvu článku jste vytušili, že náš nejbližší kosmický soused, Měsíc. Červnová obloha letos obzvláště nahrává k většímu zájmu o něj kvůli blížícímu se úplnému zatmění Měsíce. Pokud by vás ta pozornost strhla k touze dovědět se o Měsíci více, český internet nabízí unikátního zevrubného průvodce Prohlídka Měsíce, který vznikal neuvěřitelných 13 let. O tom, co nám Prohlídka Měsíce nabízí, o našem zdánlivě nudném kosmickém sousedovi či o kýženém měsíčním zatmění si dnes popovídáme s autorem projektu, Mgr. Pavlem Gabzdylem.
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.
Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI. Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011.
Porovnání velikosti Venuše, Země a MarsuAstronomy dlouho trápila otázka, proč má Mars pouze poloviční rozměr v porovnání se Zemí a proč má pouze desetkrát menší hmotnost. Protože sousední planety ve vnitřní části Sluneční soustavy se nepochybně zformovaly současně, nabízí se otázka: Proč nemá Mars stejnou velikost a hmotnost jako Země či Venuše? Článek publikovaný 5. 6. 2011 v časopise Nature poskytuje první souhrnné vysvětlení a odhaluje nečekaný "tanec" v počátcích existence planet Jupiter a Saturn.
Letní astronomický tábor na Vlčkové
Zlínská astronomická společnost pořádá už od roku 1988 každoročně letní astronomický tábor. První ročníky se konaly na skautské základně na Držkové, od roku 1992 se tábory pravidelně konají na Vlčkové.
Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z pověření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše, zastoupené ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Janem Markem, CSc. a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) zastoupená jejím generálním ředitelem profesorem Timem de Zeeuw podepsaly dohodu ohledně splátkového kalendáře České republiky na Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), a to v Praze dne 3. června 2011.
Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx k odběru vzorků z asteroidu NASA připravuje na rok 2016 vyslání kosmické sondy, která bude vybavena robotickou rukou, pomocí níž sonda doslova "utrhne" vzorek materiálu z asteroidu, což astronomům pomůže v lepším pochopení vzniku Sluneční soustavy a počátků života. Mise pojmenovaná OSIRIS-REx (což je zkratka celého názvu Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer) bude první americkou misí, jejímž úkolem bude dopravit na Zemi vzorky asteroidu. (Nepatrné množství materiálu z planetky Itokawa dopravila na Zemi pouze japonská sonda Hayabusa.)
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2011 obdržel "prostorový" snímek
"Mlhovina Roseta", jehož autorem je Pavel Pech.
V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".
Rozdílné působení na vesmír od gravitace a skryté energiePětiletý průzkum souboru 200 000 galaxií, umožňující zpětný pohled v čase do doby před sedmi miliardami roků, vedl k jednomu z nejlepších nezávislých potvrzení faktu, že temná (skrytá) energie je řídícím elementem rozpínání našeho vesmíru zvyšující se rychlostí. K výzkumu byla použita data z kosmické observatoře NASA s názvem GALEX (Galaxy Evolution Explorer) a Anglo-australského dalekohledu v pohoří Siding Spring v Austrálii (Anglo-Australian Telescope on Siding Spring Mountain, Australia).
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchNa 21. Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích o víkendu 4. - 5. června 2011 najdete také stánek pardubické hvězdárny a Europe Direct Pardubice. V průběhu této akce se za jasného počasí bude pozorovat Slunce, bude se možné zapojit do celoplošné soutěže pro děti a mnoho dalšího. Neposledně se také návštěvníci stánku dozvědí detaily o tom, co má pardubická hvězdárna společného s Janem Kašparem nebo co Pardubáky čeká na noční obloze v následujících měsících.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Návrh nanosatelitu k pátrání po exoplanetáchDoslova kosmická flotila miniaturních družic - tzv. nanosputniků - může brzy kroužit na oběžné dráze kolem Země za účelem pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu. Jejich hlavním úkolem bude hledání planet zemského typu, na kterých mohou existovat podmínky pro udržení života. První ze série takovýchto "lovců exoplanet" bude vypuštěn již v roce 2012.
Autor: spaceflightnow.comRaketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 9. února 2011 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2011. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Logo SOCČeská astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší středoškolskou odbornou práci (soutěž SOČ) na téma světelné znečištění.
Již v minulých ročnících se objevovaly práce studentů, které byly kvalitní a probojovaly se do vyšších kol soutěže, konkrétně práce Tomáše Lázny a Pauly Parikrupové. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla podpořit činnost dalších studentů a vyhlásit soutěž o nejlepší práci na toto téma.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
![\"Simulační](\"/_data/images/news/2011/01/01/2011_06_15_zat_mesice_popis.jpg\" "\\"Simulační")
![\"Částečné](\"/_data/images/news/2011/01/06/p1040058d.jpg\" "\\"Částečné")
