< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Úkazy

Astropis: Meteory z neexistujícího souhvězdí I

Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/4

redakce Ostatní

Máte zájem o práci v Astronomickém ústavu AV ČR?

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově přijme asistenta(ku)-pozorovatele(ku) do slunečního oddělení. Požadujeme ukončené středoškolské vzdělání, dobrou uživatelskou znalost výpočetní techniky a zájem o astronomii. Nabízíme možnost dalšího zvyšování kvalifikace, práci v příjemném kolektivu a prostředí, eventuelně i ubytování.
20.1.2005: "Nabídka již neplatí, konkurz uzavřen."
Kontakt: msobotka@asu.cas.cz

Tomáš Tržický Úkazy

Sobotní irizace oblaků

irizace_poupa.jpg

Nejen noční, ale i denní obloha si zaslouží pozornost. Občas lze na ní spatřit fantastická představení, která nám mohou přichystat optické atmosférické jevy. Jedinečnou příležitost pozorovat jeden z těchto úkazů, tzv. irizaci oblaků, jsme měli uplynulou sobotu 8. ledna. Nad rozsáhlou částí našeho území se táhly tenké oblaky s výrazně duhově zbarvenými okraji.

Jiří Srba Kosmonautika

Deep Impact aneb "Drtivý dopad"

V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě je ke svému startu připravena sonda Deep Impact. Jejím úkolem je průzkum komety 9P/Tempel pomocí speciálního zařízení, takzvaného impaktoru (od anglického impact - dopad, srážka), které dopadne na povrch jádra. Ve vytvořeném kráteru bude možné zkoumat látku, která nikdy nebyla vystavena přímému slunečnímu svitu a která tak může poskytnout odpovědi na některé otázky spojené s ranou fází vývoje sluneční soustavy.

František Martinek Kosmonautika

HUYGENS - předpokládaný scénář sestupu na Titan

Huygens_01.jpg
Celá astronomická veřejnost s napětím očekává přistání modulu HUYGENS na povrchu největšího Saturnova měsíce - na Titanu. Jedná se o evropský modul, který byl až do 25. 12. 2004 pevně spojen s americkou sondou CASSINI, jejíž start se uskutečnil 15. 10. 1997. Po gravitačním urychlení během průletu kolem Jupitera 30. 12. 2000 byla sonda 1. 7. 2004 navedena na plánovanou oběžnou dráhu kolem Saturna.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Rotace Země se zrychlila

world.jpg
Páté největší změřené zemětřesení, které o Vánocích zasáhlo Asii, vychýlilo Zemi z osy a zrychlilo její rotaci. Epicentrum mělo poblíž ostrova Sumatra a sílu 9 stupňů Richterovy stupnice. Podle Jana Pretela (ČHMÚ) to na globální změny klimatu asi žádný vliv mít nebude.
Tomáš Metelka Ostatní

Dalekohledy na Mauna Kea

mko5.jpg
Pokud v současné době uslyšíte o novém objevu v astronomii vykonaném pozemním přístrojem, ve značném procentu případů se bude jednat o objev pořízený některým z přístrojů umístěných na vrcholu Mauna Kea.

František Martinek Sluneční soustava

Družicové snímky oblastí postižených nedávnou katastrofou

globe_tsunami.jpg
Jak jistě každý ví, oblast jihovýchodní Asie byla 26. 12. 2004 postižena mimořádně silným zemětřesením, které následně vyvolalo mohutné přílivové vlny, tzv. tsunami. Nejvíce byli postiženi obyvatelé Indonézie, Thajska, Indie a ostrova Srí Lanka, částečně i tak vzdálené africké země, jako je Kenya či Tanzánie.

Nad postiženými oblastmi prolétávají různé umělé družice Země, určené ke snímkování zemského povrchu. Některé fotografie těchto oblastí si můžete prohlédnout například na následujících internetových adresách:

František Martinek Multimédia

CASSINI - detailní snímek měsíce Iapetus

Iapetus.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) úspěšně prolétla kolem Saturnova měsíce Iapetus. Stalo se tak v pátek 31. prosince 2004. Jedná se o ledový měsíc o průměru 1436 km s velkými světelnými kontrasty na povrchu. Přiložená fotografie části povrchu měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 71 978 km.
František Martinek Vzdálený vesmír

Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

NGC1097.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili fotografii galaxie NGC 1097, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Od Země ji dělí vzdálenost 45 miliónů světelných let. Jedná se o poměrně jasnou spirální galaxii typu SBb, která je k nám natočena tak, že ji vidíme v celé její kráse. Její jasnost dosahuje 9,5 mag. V malém dalekohledu je vidět jako jasná oválná skvrna.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

1 …440 441 442 443 444 445 446 …534

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »