Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Martin Gembec Úkazy

43. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10.

Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Pokračují večerní přelety ISS. Končí letní čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. října ve 20:00 SELČ.

Pavel Suchan Ostatní

Fotogalerie: Předání ceny Littera astronomica 2013

Přednání Littera astronomica 2013. Autor: Kateřina Horálková, Zuzana Kuljovská.
Přednání Littera astronomica 2013.
Autor: Kateřina Horálková, Zuzana Kuljovská.
Česká astronomická společnost udělila 18. října 2013 v Havlíčkově Brodě cenu Littera Astronomica Mgr. Pavlovi Gabzdylovi, a to především za popularizaci měsíční astronomie. Laureát cenu převzal z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 23. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc., Dr.h.c. Laudatio pronesl místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. Podívejte se na fotografie.

Petr Horálek Úkazy

Fotogalerie: Polostínové zatmění Měsíce

Polotieňové zatmenie s koronou. Autor: Táňa Hojčová
Polotieňové zatmenie s koronou.
Autor: Táňa Hojčová
V sobotu 19. října 2013 časně ráno se vysoko nad českou kotlinou odehrálo nevýrazné zatmění Měsíce. Přestože decentní úkaz byl spíše v hledáčku majitelů fotoaparátů, zaujal i požítkáře s dalekohledem v ruce či bez něj. Možná i proto, že šlo do září roku 2015 o poslední zatmění Měsíce viditelné z naší země. Do redakce přišlo několik zdařilých fotografií, za něž autorům děkujeme.

Aktualizováno: 21. října 2013, 17:52 SELČ.

Vít Straka Sluneční soustava

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva) Autor: NASA
Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva)
Autor: NASA
Někteří čtenáři možná tento týden zaregistrovali zprávu o nově objeveném blízkozemním asteroidu, jež proběhla masmédii s tím, že by tento objekt mohl za nějakou dobu ohrozit srážkou naši planetu. Podívejme se, co na to odborníci. Americká NASA, která se vzpamatovává z dvoutýdenního přerušení provozu kvůli vládním záležitostem, vystrašené obyvatele modré planety uklidňuje.
Petr Sobotka Multimédia

Galaxie s Petrem Kulhánkem

Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315 Autor: ESO
Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315
Autor: ESO
V sobotu 19. října 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou galaxie – ostrovy plné hvězd.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr

Galaxie NGC 1433 na složeném snímku z ALMA a HST Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/NASA/ESA/F. Combes
Galaxie NGC 1433 na složeném snímku z ALMA a HST
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/NASA/ESA/F. Combes
Dva mezinárodní týmy astronomů využily možnosti pole radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a sledovaly výtrysky (jety) vycházející z mohutných černých děr v centrech galaxií. Jejich cílem bylo odhalit, jakým způsobem výtrysky ovlivňují své okolí. Přitom se jim podařilo získat dosud nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu nedaleko klidné černé díry a zachytit nečekaný náznak spodní části mohutného jetu.

František Martinek Ostatní

Kolosální dalekohled z říše snů

Návrh dalekohledu o průměru 74 m Autor: Dynamics Structures, Ltd.
Návrh dalekohledu o průměru 74 m
Autor: Dynamics Structures, Ltd.
The Colossus Consortium je vůdčí světovou skupinou podnikatelů, vědců, techniků a astronomů, kteří se zabývají vývojem nových technologií, které by umožnily stavbu mimořádně velkých dalekohledů odpovídajících průměru objektivu 50 až 100 metrů. Takovýto optický dalekohled by byl sestaven z velkého počtu zrcadel podstatně menších rozměrů.

Pavel Suchan Osobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2013 udělena

Pavel Gabzdyl. Autor: David Koval.
Pavel Gabzdyl.
Autor: David Koval.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2013 Mgr. Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária Brno, a to za mimořádný přínos v popularizaci především měsíční astronomie, která v jeho podání nemá v České republice obdoby. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. října 2013 v 17:00 na 23. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zde po předání ceny od 17:15 přednese přednášku Dvacet dva let s Měsícem.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 192 z 18. 10. 2013.

Jan Kříž Ostatní

Přednáška: Lovy skvostů temné oblohy

Mléčná dráha nad Pico de Teide. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad Pico de Teide.
Autor: Petr Horálek.
Na pátek 18. října 2013 zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na cestopisně-astronomickou přednášku Petra Horálka, cestovatele a fotografa z úpické hvězdárny. Ten nás zavede pod temnou oblohu různých koutů světa a rovněž do problematiky světelného znečištění. Přednáška s názvem „Lovy skvostů temné oblohy“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

František Martinek Sluneční soustava

Ztracený měsíc Neptunu znovu vyplaval na světlo

Naiad - znovu objevený měsíc Neptunu Autor: M. Showalter/SETI Institute
Naiad - znovu objevený měsíc Neptunu
Autor: M. Showalter/SETI Institute
Neptunův měsíc Naiad je „stydlivý skřítek“. Tento malý měsíček (průměr 96 x 60 x 52 km) se drží v těsné blízkosti své mateřské planety a skrývá se v jasné záři Neptunu, který jej osvětluje. Obíhá nejblíže ze všech známých měsíců planety – ve vzdálenosti 48 227 km od jejího středu. Nebyl pozorován od svého objevu koncem 80. let minulého století.

Petr Horálek Úkazy

V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc

\"Simulační
Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 19. října.
Autor: EAI.
V noci z pátka na sobotu, tedy 18./19. října 2013, nastane nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Díky vysoké poloze měsíčního úplňku nad obzorem v době maximální fáze zatmění bychom ale potemnění ze spodního okraje našeho kosmického souseda měli bez obtíží zaznamenat fotograficky či dokonce i pouhýma očima. V České republice je to navíc poslední měsíční zatmění do roku 2015.

Martin Gembec Úkazy

42. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 16. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10.

Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Venuše, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. října ve 20:00 SELČ.

Petr Horálek Sluneční soustava

Říjen sviští s kometami

Barvy komety ISON. Autor: Adam Block.
Barvy komety ISON.
Autor: Adam Block.
Říjnová obloha je tak trochu ve znamení pochmurného počasí a mála jasných nocí. Významnějšího úkazu se dočkáme až za týden, kdy Měsíc projde zemským polostínem a vykouzlí tak na pár desítek minut zjev mírně potemnělého úplňku. Mimo poslední zatmění Měsíce do roku 2015 se říjen ničím význačným nenabízí. Ovšem ve světě komet tu je pár slabých duchů, kteří si svou „povinnost“ plní, a dokonce se odehrála jedna nedávná show, kterou ovšem už svět vnímal jen jako rutinu. Takže jaképak komety jsou na předních stránkách kometárních žurnálů?

František Martinek Sluneční soustava

Mohl na Marsu existovat dávný supervulkán?

Předpokládaný supervulkán na rudé planetě Autor: NASA/JPL/GSFC
Předpokládaný supervulkán na rudé planetě
Autor: NASA/JPL/GSFC
V rámci výzkumného projektu, jehož vedoucím byl Joseph R. Michalski (vědecký pracovník Planetary Science Institute), bylo zjištěno, že na Marsu mohl v minulosti existovat supervulkán – doposud první objevená obří sopka této kategorie na rudé planetě.

Ivana Češková Ostatní

Konference SciCom - Domácí a zahraniční inspirace II.

Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Autor: Ostrava.cz.
Hvězdárna a planetárium v Ostravě.
Autor: Ostrava.cz.
Dovolujeme si Vás co nejsrdečněji pozvat na námi připravovanou konferenci SciCom - Domácí a zahraniční inspirace II. Termín setkání je stanoven na 12. - 13. listopadu 2013, čímž spadá do Týdne vědy a techniky. Místem konání je nová aula Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Detailní pohled na mlhovinu 'Toby Jug'

Mlhovina 'Toby Jug' - ESO/VLT - eso1343 Autor: ESO
Mlhovina 'Toby Jug' - ESO/VLT - eso1343
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (043/2013): Dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pořídil pozoruhodně detailní snímek mlhoviny IC 2220, která je známá pod přezdívkou 'Toby Jug'. Jedná se o oblak plynu a prachu obklopující hvězdu ve vývojovém stadiu rudého obra. Zachyceny jsou charakteristické obloukovité struktury této mlhoviny, které opravdu trochu připomínají džbánek s uchem (anglicky jug).

redakce Ostatní

Už zítra: Přednáška Je možná hvězdná budoucnost lidstva?

Temná mlhovina Koňská hlava Autor: ESO
Temná mlhovina Koňská hlava
Autor: ESO
Ústav makromolekulární chemie vás srdečně zve na vědecko–populární přednášku Vladimíra Wagnera: Je možná hvězdná budoucnost lidstva? aneb povídání o možné kolonizaci vesmíru. Přednáška začína zítra 10. 10. 2013 v 16:30 v posluchárně A Ústavu Makromolekulární chemie v Praze.

František Martinek Multimédia

Fotografická soutěž Společně se Sluncem

Pozorování na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování na Hvězdárně Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádá fotografickou soutěž s názvem SPOLEČNĚ SE SLUNCEM, která je určena zájemcům ve věku od 12 let a je rozdělena do dvou věkových kategorií: 12 až 18 let a 19 let a více. Soutěž je tematicky zaměřena na digitální fotografie Slunce a projevů jeho aktivity, ale i na snímky optických jevů na obloze způsobených slunečním zářením či dokumentární snímky z pozorování Slunce a podobně.

Vít Straka Sluneční soustava

Nová mise na Měsíc je v cíli, začíná zajímavá věda

Animace zážehu manévrovacích motorků sondy LADEE nad Měsícem Autor: Spaceflightnow.com
Animace zážehu manévrovacích motorků sondy LADEE nad Měsícem
Autor: Spaceflightnow.com
I přes poměrně (velmi) těžkou situaci, v níž se nyní nachází agentura NASA, pokračují aktivity USA v kosmickém prostoru. Například v neděli 6. října dorazila po měsíční cestě vesmírem do svého cíle družice LADEE, která v příštích měsících prozkoumá lunární atmosféru a demonstruje kosmickou komunikaci nové generace.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »