Start Sojuzu TMA-16Město Brno bude hostit tzv. Slet středoevropských kosmonautů. Jedná se o pokračování loňské návštěvy kosmonautů, kteří tehdy do České republiky a města Brna zavítali v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (Association of space Explorer - ASE). Brněnská návštěva u primátora města Romana Onderky v čele s Vladimírem Remkem a dále se zástupci ruských, maďarských, německých, bulharských, slovenských a rakouských kosmonautů se uskuteční ve dnech 14. až 16. září 2010. Cílem brněnského sletu je setkání s veřejností, autogramiáda a zahájení Festivalu vědy. Diskuze bude samozřejmě také o probíhající rekonstrukci Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2010 obdržel snímek "Celooblohová mozaika" autorů Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly.
Známe ten pohled všichni. Noc co noc se nám otevírá nad našimi hlavami a jen příkrov mraků či rušivé osvětlení nám jej kazí. Je to téměř stejný obraz, jaký vídal i Galileo Galilei, Cézar či Caligula, stejně jako Nefertiti či chlupatý člověk neandrtálský.
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaSvětelné znečištění je závažný celosvětový problém negativně ovlivňující přírodu i lidi. A proto si zasluhuje zvýšenou pozornost ze strany odborníků z mnoha oborů.
NGC4666-wfi/esoTisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2010): Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku, pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI, umístěnou na 2,2m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým 'supervětrem' unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a prezentovaný snímek byl pořízen pro další studium objektů, zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.
Petr HorálekSpatřit výraz malého dítka, kterému se před očima právě odehrávají věci, co mu netuše zcela mění od základu život, je nesporně zážitek. Ale poznat ten zážitek z duše toho dítěte, už není tak jednoduché. Musíte si počkat pár let, až to dítko vstřebá, vypěstuje si vypravěčské schopnosti a snad pak vám to jednou vylíčí vlastními slovy. Máte štěstí - takový příběh nám v dnešním díle o astronomických začátcích poví Petr Horálek.
Záběr ze zážehu motoru DM-2Americký prezident Barack Obama plánuje zrušení programu Constellation, v jehož rámci se měli američtí astronauti po ukončení programu raketoplánů a opuštění Mezinárodní kosmické stanice vydat zpět na Měsíc - to není žádná novinka. Zatím to však neudělal, pouze to zamýšlí. Už 1. října začne pro NASA nový rozpočtový rok 2011 a stále není vůbec jasné, jaká bude další koncepce americké kosmonautiky. Minimálně do konce září je tedy stále platná cesta k uskutečnění programu Constellation, jejíž dalším milníkem byl test nového motoru pro rakety Ares.
Hromada kamení...Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.
V prvním díle jsme si definovali 7 dráhových elementů, které určují dráhu tělesa ve Sluneční soustavy. Dnes se podíváme na jiné vztažné soustavy, ve kterých lze popisat dráhu tělesa. Povíme si též, jak jsou definovány elementy drah umělých družic. Na závěr si představíme elementy drah dvojhvězd.
Kulová hvězdokupa Omega CentauriJedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri, známá též jako NGC 5139. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura a z jižní polokoule ji lze spatřit i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd.
AurigidaV noci z 31. augusta 2010 na 1. septembra 2010 nastane maximum zaujímavého meteorického roja alfa Aurigidy. Roj sa vyznačuje veľmi premenlivou aktivitou s pomerne vysokým zastúpením jasných bolidov. Alfa Aurigidy sú aktívne každý rok, avšak ich ZHR je málokedy vyššia ako 9 meteorov za hodinu. Radiant roja leží neďaleko jasnej a známej hviezdy Capella, ktorú nájdeme v súhvezdí Povozník.
Planetární soustava u hvězdy HD 10180Astronomům se podařilo pomocí nejdokonalejšího přístroje HARPS na dalekohledu ESO objevit planetární soustavu obsahující přinejmenším 5 planet, obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci s názvem HD 10180. Výzkumníci rovněž doufají, že se potvrdí předpokládaná existence ještě dalších dvou planet, z nichž jedna má zatím nejnižší předpokládanou hmotnost ze všech 485 známých exoplanet. Tento systém vytváří planetární soustavu podobnou Sluneční soustavě alespoň co do počtu planet. Zatím jich bylo identifikováno 7 (kolem Slunce krouží 8 planet). Kromě toho vědci získali důkazy, že vzdálenosti exoplanet od jejich mateřské hvězdy kopírují obvyklý model (Titius Bodeův zákon), jaký je znám v naší Sluneční soustavě.
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusyNa stránce www.klimatickezmeny.estranky.cz se nalézá článek s názvem Nibiru-planeta X potvrzena a blíží se ke slunci. Tento článek je výrazně ovlivněn senzací a obsahuje řadu dezinformací. Když pomineme kardinální nesmysly o pozadí "objevu" planety X, můžeme se poměrně jednoduchou středoškolskou matematikou dovtípit k výrazně rozporuplným údajům o dráze i poloze Planety X ve Sluneční soustavě. Obecně ten největší rozpor leží už v premise článku - v údajích o vzdálenosti objektu a okamžiku průletu kolem Země.
Dráhové elemntyChceme-li v mechanice určit pohyb hmotného bodu v prostoru, musíme kromě silového pole (určeného vektorem intenzity, jenž je obecně funkcí tří souřadnic a času) znát stav hmotného bodu. Tento stav je určen polohou a rychlostí ve vztažné soustavě v daném časovém okamžiku, tedy šesti navzájem nezávislými čísly. Z těchto šesti hodnot lze určit všechny stavy předcházející danému okamžiku a také stavy následující.
Michal ŠvandaNěkdy jsou "cesty zaprášené a uličky nejasné". Člověk se náhodnou chytne stébla a ani netuší, že drží celé pole. Takto by se nadneseně a metaforicky dalo popsat, jak se k astronomii a k jejímu pro něj součanému odvětví dostal další hvězdář, který nám dnes poví o svých začátcích. O tom, jak se jinak zcela opomíjený objekt na obloze stal jeho obživou, popíše sluneční fyzik a astronom Michal Švanda.
Umělecké zobrazení vznikajícího planetového páru. Autor: ESO/L. CalçadaDůkazy o tom získal mezinárodní tým astronomů vedený dr. Petrem Pravcem z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. Objev byl zveřejněn v nejnovějším vydání prestižního vědeckého časopisu Nature.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. z
26. srpna 2010
Jupiter a jeho měsíceVečerní oblohu za soumraku ještě stále zdobí neutuchající zář současné večernice - planety Venuše. Její fáze podobná Měsíci v první čtvrti je nápadná už v malém dalekohledu. Kvůli její poloze v nízko položené části ekliptiky (rovině zemské dráhy) je však stále těžší ji nízko nad jihozápadním obzorem najít. Nejlepší období její viditelnosti končí, ale rozhodně to neznamená ochuzení nadcházející podzimní oblohy o planetární aktéry. Tím největším a nejvýraznějším je planeta Jupiter.
Be hvězda Alpha Arae (ESO)Vědecká pracovnice Astronomického ústavu AV ČR dr. Michaela Kraus se podílela na objevu metody určování stáří tzv. B[e] hvězd. Jde o hvězdy, u kterých se pozorují rozsáhlé řídké atmosféry, rychlá rotace a ztráta hmoty z atmosféry.
Logo SZAAV tomto roku si Slovenský zväz astronómov amatérov pripomína už 40. výročie svojho založenia. Rozhodli sme sa preto usporiadať pri tejto príležitosti seminár venovaný nielen SZAA, ale tiež astronómii na Slovensku.
Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTATisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2010): Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii - Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím. Snímek byl pořízen jako jeden z prvních v rámci začínající rozsáhlé přehlídky obou Magellanových oblaků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
