Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jakub Černý Úkazy

Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Logo kampaně CHW
Logo kampaně CHW
Letos na podzim nastane jedinečný návrat periodické komety 103P Hartley, při kterém se kometa přiblíží k Zemi na pouhých 18 miliónů km a stane se tak mimo města pozorovatelná i pouhýma očima. Společnost pro MeziPlanetátní Hmotu (SMPH) při této příležitosti vyhlašuje pozorovací kampaň Czech Hartley Watch (CHW), jejímž cílem je nashromáždit o kometě co nejvíce vizuálních, astrometrických a fotometrických dat. Do tohoto projektu se může zapojit skutečně každý se zájmem o pozorování komety. SMPH zároveň apeluje na všechny hvězdárny, které by se do projektu chtěly zapojit a umožnit tak pozorovatelům ze svého okolí kometu odpozorovat.

Jana Tichá Ostatní

Hubbleovy narozeniny

Hubble na oběžné dráze
Hubble na oběžné dráze
Už neuvěřitelných dvacet let pracuje na oběžné dráze kolem Země Hubbleův kosmický teleskop (Hubble Space Telescope - HST). Do vesmíru byl dopraven 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Hubblův kosmický teleskop je nejvýkonnějším astronomickým přístrojem všech dob. Od zahájení své práce do podzimu 2009 provedl HST skoro 900 tisíc pozorování, pořídil více než 570 tisíc snímků více než 29 tisíc vesmírných objektů. Během necelých 20 let pozorování pořídil skoro 39 terabytů dat.

Vít Straka Kosmonautika

Setkání s velitelem servisní mise k Hubbleovu teleskopu

dscf7396.jpg
Před nedávnem byl v Německu na návštěvě americký astronaut Scott Altman, velitel posledních dvou servisních letů raketoplánů k Hubbleovu teleskopu (mise Columbia STS-109 v březnu 2002 a Atlantis STS-125 v květnu 2009). Jelikož jde o velmi zajímavého člověka, neváhal jsem do Německa zamířit. Byla to do jisté míry tematická cesta, vzhledem k blížícímu se kulatému výročí vypuštění teleskopu HST.
Miloš Podařil Ostatní

Návrhy na Nušlovu cenu pro rok 2010

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Česká astronomická společnost i v roce 2010 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.

Václav Kalaš Úkazy

Bolid nad středozápadem USA

Výbuch bolidu nad Madisonem
Výbuch bolidu nad Madisonem
Jasné světlo se rozlilo oblohou nad středozápadní částí USA 14. dubna 2010 zhruba pět minut po 22. hodině místního času (15. dubna 2010 03:05 UT). Obloha na několik sekund zmodrala, jako by byl den a pak zase ztmavla. V tu chvíli prolétalo zemskou atmosférou těleso o velikosti asi jeden metr, tj. na hranici mezi meteoroidem a asteroidem.

Pavel Suchan Světelné znečištění

20. dubna 2010 - Světová noc ochrany noční oblohy

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 143 z 19. 4. 2010.

Roman Mikušinec Úkazy

Meteorický roj Lyridy 2010

2009040003.jpg
22. 4. 2009 nastane maximum meteorického roja Lyridy. Tento roj je jedným z hlavných meteorických rojov a jeho frekvencia dosahuje hodnoty priemerne okolo 20 meteorov za hodinu.

Jan Kondziolka Úkazy

Sledujte sopečný prach

Západ Slunce. Autor: Luděk Fík
Západ Slunce.
Autor: Luděk Fík
Tak jak Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí poslední dny prach a popel, tak na nás média chrlí informace o apokalyptickém zastavení dopravy a hroucení se výdobytků civilizace. Z médií se k nám také dostala informace, že se sopečný prach dostává i na naše území. Ale co vlastně máme na obloze vidět?

František Martinek Exoplanety

Hnědý trpaslík a záhadný průvodce

Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HST
Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HST
Pokud by naše dalekohledy byly mnohem výkonnější než dnes, astronomové by pozorovali objekty, které takřka odporují zdravému rozumu. Posledním příkladem je objev tělesa podobného planetě, které obíhá kolem hnědého trpaslíka, jehož hmotnost je odhadována na 20 hmotností planety Jupiter. Hmotnost průvodce byla odhadnuta na 5 až 10 hmotností Jupiteru. Avšak toto těleso se vytvořilo za dobu kratší než 1 milión roků - což je přibližné stáří hnědého trpaslíka - tedy mnohem rychleji, než je předpokládaná doba pro vznik planet podle současných teorií.

František Martinek Sluneční soustava

Záhadný Saturnův měsíc Mimas

Teplotní mapa měsíce Mimas
Teplotní mapa měsíce Mimas
Když kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.

Pavel Suchan Světelné znečištění

Astronomický den na Jizerce 22. května 2010

Astronomický den na Jizerce 22. května 2010
Astronomický den na Jizerce 22. května 2010
Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. zvou všechny příznivce astronomie v sobotu 22. 5. 2010 od 13 hod na rodinné odpoledne a večer na Jizerce. Připraven je zajímavý program jako pozorování dalekohledy nebo přednáška a beseda s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc.

Vít Straka Kosmonautika

14. dubna 2010 uplyne 40 let od katastrofy na palubě kosmické lodi Apollo 13

Explozí poškozený servisní modul Odyssey. Autor: Apollo 13
Explozí poškozený servisní modul Odyssey.
Autor: Apollo 13
V neděli 11. dubna 2010 jsme si připomněli 40. výročí startu lunární expedice Apollo 13, dramatické mise se šťastným koncem, proslavené především hollywoodským velkofilmem s Tomem Hanksem v hlavní roli. Plánované přistání na Měsíci překazila exploze kyslíkové nádrže a let se změnil v jednu velkou improvizaci, snažící se o záchranu tří astronautů. Pojďme využít tohoto kulatého výročí a připomenout si průběh a pozadí této dramatické mise.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 142 z 12. 4. 2010.

Pavel Ambrož Multimédia

ČAM 2010.03 - Analema

ČAM 2010.03
ČAM 2010.03
Vítězným snímkem "České astrofotografie měsíce" za měsíc březen se stala fotografie s názvem "Analemma" pana Libora Judase. Pro poučené z astronomie nebude možná tento podivný název záhadou, zmíníme se ale krátce o jeho významu, poněvadž jeho obsah sahá až ke kořenům astronomie.

Petr Sobotka Osobnosti

Rozhovor: Petr Pravec - Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli

1,5m dánský dalekohled na La Silla
1,5m dánský dalekohled na La Silla
Dánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.

Václav Kalaš Úkazy

Nedaleko Košic nalezeny úlomky meteoritu

Úlomky meteoritu Košice
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal 35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a hmotnost na několik tun.

Roman Mikušinec Hvězdy

Hviezdne škvrny na povrchu Betelgeuze

Betelgeuze v rameni Orionu. Zdroj: HST
Betelgeuze v rameni Orionu. Zdroj: HST
Medzinárodní tím astronómov pod vedením Pierre Kervella (Observatoire de Paris) získal jedinečný snímok povrchu červeného nadobra, hviezdy Betelgeuze (súhvezdie Orión). Získaný snímok dokazuje prítomnosť dvoch obrovských svetlých škvŕn, ktoré zakrývajú väčšiu časť viditeľného povrchu hviezdy.

Marcel Bělík Multimédia

Předání ocenění Astrofotograf roku 2009

Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“  (autor: J. Jindra)
Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“ (autor: J. Jindra)
"Astrofotograf roku 2009" pan Jiří Linet se dočkal své plakety. Na 18. sjezdu České astronomické společnosti mu ji za porotu "České astrofografie měsíce" předal Zdenek Bardon spolu s oběma předsedy ČAS - čestným předsedou dr. Jiřím Grygarem a v tu chvíli stále ještě aktuální předsedkyní dr. Evou Markovou. Součástí ocenění je také bronzová destička s astrofotografovým jménem, která se tak dostane do sousedství předchozích nositelů tohoto titulu na pamětní desce umístěné v "bečvářově" kopuli úpické hvězdárny.
Vít Straka Kosmonautika

Měsíc kosmonautiky v plzeňské techmánii

Model raketoplánu ze stavebnice MERKUR
Model raketoplánu ze stavebnice MERKUR
Techmania science center a Europe Direct Plzeň pro vás pravidelně připravuje akce, se kterými se jinde v regionu nesetkáte. A protože se blíží duben, rozhodli jsme se, že tento měsíc bude v Techmanii ve znamení kosmonautiky. V jeho rámci vám nabídneme bohatou zásobu "vesmírně" orientovaných show, přednášek, soutěží či výstav, na které dlouho nezapomenete.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »