Kulová hvězdokupa NGC 6397Měření světelných veličin v astronomii je úloha
zásadního významu. Že hvězdy svítí různě jasně vnímá již dítě v předškolním
věku, pokud ovšem v současných poměrech má vůbec možnost hvězdnou oblohu
spatřit. Proto také pokus o jakési změření jasnosti hvězd pochází již ze
starověku. Hipparchos (asi 190 až asi 125 r. př. Kr.) rozdělil hvězdy podle
jasnosti do šesti tříd ( bohužel klasifikoval jak se dodnes činí ve škole)
takže nejjasnějším přisoudil klasifikaci 1, nejslabším 6. Poněkud nepříjemné
matematické důsledky této skutečnosti se uplatňují i v současnosti.
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.
Karel Jaromír ErbenErbenova Kytice patří k pokladům naší literatury a není snad Čecha, který by alespoň jednu báseň z této sbírky nečetl. Důvod, proč se o ní zmiňujeme na těchto stránkách, je kupodivu astronomický. Jedná se totiž o líčení noci v básni Svatební košile. Erben v ní předkládá sugestivní obraz noční krajiny, bohužel ale alespoň v jednom ohledu málo pravděpodobný...
cantaurus-a_ESO-NTTNová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope se zrcadlem o průměru 3,58 m) umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její "poslední chod" - zkroucenou menší spirální galaxii. Snímek také zachycuje tisíce hvězdokup roztroušených uvnitř galaxie jako zářící drahokamy.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeRedakce astro.cz Vám s laskavým svolením RNDr. Jiřího Grygara, CSc. přináší obsah dopisu, ve kterém Jiří Grygar 6. listopadu 2009 odmítá cenu "Česká hlava" jako nesouhlas se současným postojem vlády České republiky k Akademii věd ČR. Připomínáme, že cenou "Česká hlava" jsou ocenění čeští vědci za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a nově i inovací. O nositeli ceny rozhoduje vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Oceněný musí být státním občanem České republiky (oficiální znění ceny).
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)Přednášku prof. Petra Kulhánka na téma "Plazma ve vesmíru" si můžete kdykoli přehrát online v unikátní aplikaci ČRo Leonardo. Přednáška přináší kromě zvukového záznamu obrázky a animace použité v prezentaci.
Bolid osvětlil zemi jako Slunce
Mimořádně jasný bolid prolétl 18. listopadu 2009 v době mezi 07:07:17 a
07:07:21 UT (7 minut po půlnoci místního času) nad středozápadní částí
USA. Pozorovali jej lidé nejméně v osmi státech (Utah, Wyoming, Colorado, Idaho
a další), kteří ve svých hlášeních uváděli, že se "noc na okamžik proměnila
v den" a po nějaké době byl údajně slyšet výbuch, při kterém se otřásla zem.
Během průletu byla obloha jasně modrá jako za denního světla a bolid vrhal velmi
zřetelné stíny. Intenzita záře byla taková, že na několika místech čidla veřejného
osvětlení vyhodnotila situaci jako východ Slunce a zhasla lampy.
Rozpínající se mlhovina kolem hvězdy V445 PupAstronomové našli hvězdu, která vybuchne jako supernova typu Ia. Díky schopnosti teleskopu VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené "upíří hvězdou". Ta v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila. To astronomům umožnilo určit vzdálenost a skutečnou jasnost vybuchujícího objektu. Zdá se, že se jedná o dvojhvězdný systém, který je vhodným kandidátem na supernovu typu Ia, specifický typ supernovy používaný v kosmologii například při studiu temné energie.
Snímek stopy bolidu od Martina McKenny
V době maxima meteorického roje Leonid v roce 2009 bylo na oblohu namířeno velké množství pozorovací techniky a tak není divu, že byla pořízena celá řada pěkných snímků, případně videozáznamů. Jednu z nejpůsobivějších fotografií pořídil amatérský astronom Martin McKenna ze Severního Irska.
Potom, čo v auguste tohto roku ponúkali austrálski astronómovia možnosť poslať rádioteleskopom správu na exoplanétu, máte práve teraz možnosť poslať krátku správu na sonde AKATSUKI na Venušu. Takúto možnosť ponúka Japonská vesmírna agentúra JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency).
Snímek galaxie M81 z HSTV pátek 27. a v sobotu 28. listopadu 2009 se uskuteční setkání členů Společnosti pro meziplanetární hmotu na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích. V pátek si přijdou na své zájemci z řad veřejnosti. Od 19 hodin se ve Velkém sále DDM Delta v ulici Gorkého v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) uskuteční přednáška pro veřejnost s názvem "Galaxie, vzdálené hvězdné ostrovy". Přednášet bude Ivo Míček, předseda SMPH.
Václav KnollV sobotu 21. listopadu 2009 byl ve 14 hodin ve Velkém sále DDM Delta v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) slavnostně předán certifikát s planetkou 80179 Vaclavknoll svému jmenovci. Václav Knoll se tak stal třetím astronomem působícím v Pardubicích, který byl vyznamenán touto poctou.
Exoplaneta s měsícem v představě malíře Už více jak 3 roky existuje přesná definice toho, co je to planeta. Ale na planety u jiných hvězd, tzv. exoplanety, se nevztahuje. Proč je tak obtížné se na definici exoplanety shodnout a kdy ji můžeme očekávat? Na tyto i další otázky odpovídá astrofyzik Jiří Grygar.
Stavba transportéru
Jak jste si mohli přečíst v minulém článku, v prostorech Kennedyho vesmírného střediska (KSC) můžete kromě nejnovějších technologií narazit i na stroje a zařízení, které tam slouží spolehlivě několik desítek let, ještě od dob programu Apollo. Tentokrát se podíváme na dvojici speciálních vozidel, které zde obstarávají náročnou práci již od poloviny 60. let. Jsou to opravdu mohutné stroje a podobné zaručeně nikde jinde nepotkáte. Po svém dokončení se staly největšími pásovými vozidly na světě a tento primát si udržely do roku 1978, kdy je předstihlo německé korečkové rypadlo Bagger 288. To je však, na rozdíl od nich, napájeno kabelem z elektrické sítě, takže stroje NASA si zachovaly prvenství v jedné kategorii. Stále se jedná o největší pásová vozidla, která jsou zcela soběstačná a nezávislá na externích zdrojích.
V tomto článku se budou denně objevovat nejnovější informace o průběhu letu raketoplánu Atlantis, mířícího k ISS, a to až do jeho návratu na Zemi 27. listopadu, naleznete zde i fotografie a videa. Sledujte spolu s námi jednu z posledních misí amerického raketoplánu.
Připravovaná japonská sluneční plachetnice IkarosNa rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu - tlak slunečního záření - k realizaci přeletu mezi různými místy ve Sluneční soustavě místo klasických pohonných látek.
Prach z impaktu 20 sekúnd po dopade vo viditeľnom spektre Argument, že Mesiac je suché, pusté miesto už neobstojí. Dosiaľ najlepšie dôkazy o vode na Mesiaci priniesol októbrový náraz sondy LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Spacecraft) do krátera na povrchu obežnice Zeme. Vedúci projektu Anthony Colaprete s tímom tvrdí, že nenašli len trošku vody, ale významné množstvo. V prachovom mračne, ktorý sa nad kráterom Cabeus pri južnom póle Mesiaca vzniesol po dopade sondy na povrch, sa podľa odhadov nachádzalo viac ako 95 litrov vody.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.
Leonidy v roce 2001 a rozpadající se stopa po bolidu.Letošní maximum meteorického roje Leonidy bude silně ovlivněno vláknem prachu mateřské komety z roku 1466. Předpovědi slibují na večer 17. listopadu desetiminutový pík s frekvencí až 950 meteorů v hodině, nicméně v době, kdy bude radiant roje z našeho území jen několik stupňů nad obzorem. Proto se s vyhlídkou unikátního pozorovacího zážitku mnozí vydávají až do daleké Asie a Indonésie. Od nás, pokud se předpovědi vyplní, však zjista spatříme alespoň útržek této podívané.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
