HaP J. Palisy v Ostravě-Porubě. Zdroj: IANHvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-Technická univerzita Ostrava přijme lektora (na plný úvazek) s termínem nástupu pokud možno ihned, nejlépe únor 2009.
Michael Griffin Už jen desítky hodin dělí Spojené státy od inaugurace nového prezidenta Baracka Obamy. S koncem Bushovy administrativy musí rezignovat i ředitelé federálních úřadů. Jedním z těch, kterým zvoní hrana, je i ředitel amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten se nejspíše vydá zítra naposled do své kanceláře. Pravděpodobnost, že by si Obama ponechal v čele NASA Michaela Griffina, je téměř nulová.
portret9. ledna 2009, krátce po poledni, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na pražském Spořilově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2008 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jan Hovad z Horního Kostelce.
Discovery se vydal na cestu už brzy ráno místního časuVe středu 14. ledna byl převezen na rampu 39A na mysu Canaveral raketoplán Discovery, odkud by měl 12. února startovat k Mezinárodní kosmické stanici. Poveze další sadu solárních panelů.
To nej z ESO 2008Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (001/2009): Stalo se již tradicí, že počátkem roku se Evropská jižní observatoř (ESO) ohlíží za rokem uplynulým a připomíná si ty nejdůležitější události.
Exoplaneta v představách malířePo předešlém nultém zahajovacím díle pokračujeme v seriálu o exoplanetách. Letos tomu budou tři roky, co se v Praze zrodila definice planety…
Oblak rozbitých planetek v okolí bílého trpaslíka.Astronomové zcela neočekávaně změnili místa, kde studují vznik a vývoj planet - těmi místy ve vesmíru jsou možná překvapivě "mrtvé" hvězdy (respektive hvězdy v závěrečném stadiu svého vývoje). V nitru těchto hvězd již neprobíhají termojaderné reakce.
Planeta u hvězdy Fomalhaut v představách malíře. Astronomům se ke konci roku 2008 podařilo objevit exoplanetu o hmotnosti 3 Jupiterů, obíhající okolo hvězdy Fomalhaut, metodou přímého zobrazení. Využili k tomu pozorování Hubblova kosmického dalekohledu. Jiný tým zase oznámil objev hned tří planet u jedné hvězdy stejnou metodou. Znamená to zásadní průlom v hledání exoplanet metodou přímého zobrazení?
Titulní strana Atheny 24/2009Na začátku ledna 2009 vyšlo nové, 24. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například informace o úspěšně ukončené misi americké sondy Phoenix, chystané servisní misi Hubbleova vesmírného dalekohledu či zmínku o vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury ESA. Na závěr je uveden tradiční přehled bouřkové sezóny 2008 a přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet na následující tři měsíce.
Struktura naší Galaxie.Připoutejte se - letíme rychleji, máme vyšší hmotnost a s větší pravděpodobností nás může potkat srážka s jiným objektem. Tak by se s trochou nadsázky dalo popsat nové zjištění astronomů, kteří provedli velmi přesná měření rychlosti rotace naší Galaxie a zjistili, že rotuje rychlostí o 168 000 km/h vyšší, než se doposud předpokládalo.
Nejjasnější úplněk roku 2008. Autor: Ron HodgesMožná si ještě vzpomínáte na nejjasnější úplněk roku 2008, který nastal skutečně nedávno - v noci z 12. na 13. prosince. Taková událost není zcela výjimečná a dochází k ní jednou, nebo dvakrát do roka. Ovšem největší úplněk roku ve vysokých ekliptikálních souhvězdích v kombinaci se zasněženou krajinou může být skutečně velkolepý zážitek. A právě lednový úplněk v neděli 11. ledna ráno bude v tomto roce nám jej nabídne.
Pozounové trio 7. ledna v 15:40 – oficiální zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU Ve středu 7. ledna proběhlo na Staroměstském náměstí v Praze oficiální zahájení Mezinárodního roku astronomie v České republice a potažmo v celé Evropské unii. Datum nebylo zvoleno náhodně, ve stejný den zasedala v našem hlavním městě Evropská komise. Ve stejný den byla rovněž u Národního divadla zahájena výstava, mapující vesmír od Sluneční soustavy po vzdálené galaxie. Exteriérová výstava bude přístupná do konce března.
Program PEAPOSEC: Tentokrát je článek věnovaný astronomickému softwaru vyjímečný. Je totiž věnován programu z "domácí dílny". Pomocí tohoto nástroje lze snadno a rychle otestovat kvalitu vaší montáže.
Helioskopický okulár firmy Weiss, Coziho typ.Při pozorováních sluneční fotosféry, při kterých využíváme promítnutého obrazu Slunce na projekční ploše připojené k dalekohledu, máme k dispozici i druhou metodu, tzv. přímé pozorování. V tomto případě je oko pozorovatele namířeno přímo na Slunce a pokud nemá dojít k poškození zraku vysokou intenzitou slunečního světla a tepla, musíme vyřešit problém, jak zeslabit proud světelné a tepelné energie. Touto otázkou se budeme zabývat v následujících řádcích, přičemž budeme vycházet z možností a potřeb astronoma-amatéra.
Pozemské záblesky záření gama.Kromě různých světelných úkazů můžeme v zemské atmosféře pozorovat jevy, které nemají světelný původ a které byly objeveny teprve nedávno při pozorování z kosmického prostoru. Zdá se, že i tyto jevy mají souvislost s bouřkovými oblastmi.
Výskyt vodíku v polárních oblastech Měsíce.Tým astrofyziků, vedený odborníky z Durham University (Skotsko), tvrdí, že pokud zmrzlá voda na Měsíci existuje, pak bude nejspíše objevena v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, které jsou nepřetržitě ponořeny do stínu - tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce.
Připojená mapka zachycuje severní a jižní polární oblasti Měsíce. Tmavě modře zbarvené plochy představují místa s nejvyšší koncentrací přítomného vodíku.
České logoZkrácená verze tiskové zprávy ČOV IYA2009 z 5. ledna 2009. Kompletní tisková zpráva je k dispozici zde (doc).
Rok 2009 byl v roce 2006 UNESCO a v roce 2007 Organizací spojených národů vyhlášen jako Mezinárodní rok astronomie. Svět tak přijal návrh Itálie, abychom si ve všech zemích napříč naší planetou připomněli 400. výročí prvního použití dalekohledu Galileem Galileim k systematickým astronomickým pozorováním. Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009 - www.astronomy2009.org, www.astronomie2009.cz) na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie (jejíž 26. kongres proběhl v roce 2006 v Praze).
Hyády a PlejádyMezinárodní rok astronomie se rozjel v plné parádě a ani obloha samotná nezůstává pozadu. Ve středu 7. ledna 2009 nastane ve večerních hodinách poměrně nepříliš obvyklý úkaz - Měsíc na obloze zdánlivě přejde přes krásnou otevřenou hvězdokupu M45 Plejády.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchMezinárodní rok astronomie 2009 už odstartoval i na Hvězdárně b. A. Krause při DDM Delta v Pardubicích. Čekají vás tradiční i netradiční akce, zábava, spousta poučení a mnoho dalšího. Hvězdárna natočila i vlastní krátký videoupoutávku k příležitosti tohoto jedinečného projektu.
Jeden z identické dvojice robotů na MarsuKdyž 4. ledna 2004 přistál na povrchu Marsu v kráteru Gusev robot Spirit a 25. ledna ho následoval identický robot Opportunity, vysazený na planině Meridiani, nikoho by nenapadlo, že tyto dvojčata budou práce schopná ještě za 5 let. Jejich působení na povrchu Marsu bylo totiž plánováno na 3 měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
