Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Měsíc Phobos v celé své kráse

Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).
Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 113 z 10. 4. 2008.

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod Sněžkou. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008 byla udělena Luboši Brátovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars. Slavnostní předání ceny proběhne 12. dubna 2008 v Praze – Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška, která bude přístupná veřejnosti.

František Martinek Exoplanety

Nová technologie k objevování exoplanet velikosti Země

Exoplaneta velikosti Země v představě malíře.
Exoplaneta velikosti Země v představě malíře.
Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.
Petr Sobotka Kosmonautika

První kosmonautka z Jižní Koreje

První korejská kosmonautka Ji So-jeon
První korejská kosmonautka Ji So-jeon
Tak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.
František Martinek Sluneční soustava

Vulkanická aktivita na Venuši?

VenusExpress_1.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. Astronomové nyní musí rozhodnout, jestli se jedná o důkaz vulkanické aktivity Venuše či zda je jeho kolísavý výskyt spojen s doposud neznámým mechanismem, ovlivňujícím horní vrstvy atmosféry.
Vladislav Slezák Ostatní

Jarní astronomický výšlap po stopách meteoritu

Hvězdárna Žebrák
Hvězdárna Žebrák
V roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i se zájemci o zajímavý naučný výlet.

Petr Kubala Sluneční soustava

Cesta do minulosti

Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)
Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)
Astronomové z University of Maryland využili dalekohled na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea k tomu, aby nalezli zřejmě nejstarší objekty ve sluneční soustavě.

redakce Vzdálený vesmír

Energetický záblesk z hlubin vesmíru

Obr.3.: Zrcadlový dalekohled brněnské hvězdárny
Obr.3.: Zrcadlový dalekohled brněnské hvězdárny
Devatenáctého března ráno v 7:12 h našeho času zaznamenala družice SWIFT (NASA) záblesk energetických fotonů gama. Tuto část oblohy právě sledovalo několik přehlídkových dalekohledů, které okamžitě zaznamenaly i protějšek záblesku ve viditelném oboru. Optický záblesk byl v maximu dokonce jasnější než šestá magnituda, takže poprvé v krátkých dějinách pozorování těchto tajemných jevů byl na noční obloze západní polokoule viditelný pouhým okem. Stal se tak na několik sekund nejvzdálenějším vesmírným jevem viditelným očima bez dalekohledu.

Libor Vyskočil Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice, Jules Verne a Krabí mlhovina

Jules Verne ATV u ISS, Autor: ESA
Jules Verne ATV u ISS, Autor: ESA
V posledních dnech jsme měli možnost pozorovat na večerní obloze přelety ISS doprovázené evropskou automatickou zásobovací lodí ATV Jules Verne. Během nácviku spojovacího manévru se stále měnila jejich vzájemná vzdálenost - od několika málo metrů po desítky až stovky kilometrů - i jejich pořadí na dráze, a tak každý další přelet přinesl nějaké překvapení.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2008.03: Holmes a Kalifornie

Holmes a Kalifornie (CAM 2008.03) mid
Holmes a Kalifornie (CAM 2008.03) mid
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2008 obdržel snímek nazvaný Holmes a Kalifornie Vladany Šmídové z Plzně

Už by se mohlo téměř zdát, že se kometa 17P/Holmes natrvalo usadila nad našimi hlavami v souhvězdí Persea. Ale opravdu tomu tak není. Nejen že se pomalu přesouvá do souhvězdí Vozky, ale hlavně se od Slunce i Země stále více vzdaluje. Vzdaluje se, zvětšuje se a pomalu slábne. Její plynná koma stále expanduje a je již více než pětkrát větší než naše Slunce. Systém Země – Měsíc by se do ní vešel téměř dvacetkrát a naše Země téměř šestsetkrát.

Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Rozhovor: René Hudec - Nejjasnější gama záblesk

Umělecká představa gama záblesku.
Umělecká představa gama záblesku.
Vesmírné družice i pozemní dalekohledy detekovaly 19. března vzdálený záblesk gama záření. Dosáhl rekordní jasnosti. Kdyby se v tu chvíli někdo díval do souhvězdí Pastýře, mohl by ho vidět okem. O této významné události Petru Sobotkovi více prozradil Doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – březen 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v březnu astronomie objevila v 9 pořadech, 4 článcích a 9 aktualitách. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o letu V. Remka do vesmíru, vyprávění dr. Jiřího Grygara o planetě Jupiter, besedu o možnosti hvězdných válek, rozhovor s Alexejem Gubarev nebo si přečtěte rozsáhlý přehledový článek o gama záblescích a další dva díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.
Jiří Srba Ostatní

Historie a současnost astronomie v regionech

Pozvánka na výstavu ve vsetínském zámku.
Pozvánka na výstavu ve vsetínském zámku.
V Galerii Gratis vsetínského zámku probíhá v období od 7. března do 27. dubna 2008 výstava s názvem Historie a současnost astronomie v regionech, která je věnována hvězdárnám i planetáriím v příhraničních oblastech na česko–slovenském pomezí a jejich činnosti v oblasti mimoškolního vzdělávání, volnočasových aktivit mládeže, popularizace přírodních věd či odborné astronomické práce.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos News Party 2008

Let_na_Mars.jpg
KOSMOS-NEWS, o.s., si Vás dovoluje pozvat na již osmé tradiční setkání zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu ISS, výzkum Marsu a další aspekty pilotovaného výzkumu kosmu které se uskuteční Lázních Bohdaneč o víkendu 9. - 11.5.2008 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2008.
František Martinek Úkazy

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).
Petr Sobotka Sluneční soustava

Stromy na Marsu!

Je na Marsu zivot?
Je na Marsu zivot?
Před týdnem NASA škrtla 4 miliony dolarů z rozpočtu plynoucího na provoz marsovských vozítek. Ušetřené finanční prostředky budou věnovány na diagnostiku a léčbu zraku zaměstnanců NASA podílejících se na projektu. Důvodem je jejich fatální selhání při analýze snímků z Marsu.
Michal Rottenborn Ostatní

(západočeský) Messierovský maratón 2008

Messierův monogram
Messierův monogram

V noci 5./6.dubna 2008 se uskuteční na Hvězdárně v Rokycanech další ročník Messierovského maratónu. Odstartován bude v sobotu ve 20.30 SELČ a ukončen v 5.30 SELČ v neděli ráno. Podat přihlášku k účasti je nutno osobně nejpozději hodinu před startem a odevzdat výsledky do 6.00 SELČ ráno. Slavnostní vyhlášení vítěze tohoto ročníku proběhne v neděli ráno.

Michal Václavík Ostatní

ATHENA 21/2008

Titulní strana Atheny 21/2008
Titulní strana Atheny 21/2008
Na začátku dubna 2008 vyšlo nové, 21. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o dvou ukončených misích amerických raketoplánů Atlantis a Endeavour nebo podrobnosti k sestřelené družici USA 193. Své si najdou i milovníci astronomie, pro které jsou připraveny dva články – o lavinách na Marsu a povedeném pozorování zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Jiří Grygar Vzdálený vesmír

Před šedesáti lety se zrodil velký třesk

George Gamow
George Gamow
V úterý 1. dubna tomu bude 60 let, co se zrodil jeden z nejznámějších pojmů současné astrofyziky. Termín velký třesk vznikl z anglického úsloví „Big Bang“ jako výraz opovržení nad bláznivou teorií vzniku vesmíru. Dnes je teorie velkého třesku všeobecně přijímána jako správná a podložena mnohými důkazy…


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »