NGC 2244 Autor: Václav EhrlichPřipravili jsme pro vás nvou výstavu! Od 7. května vždy v otevírací dově pardubické hvězdárny můžete přijít obdivovat vzdálené mlhoviny, galaxie nebo výjimečné nebeské úkazy. Ať již patříte mezi otrlé pozorovatele, začínající astronomické nadšence nebo vás jen fascinují překrásné výtvory přírody, které nám v podobě mlhovin a galaxií předkládá v námi pozorovaném vesmíru matka příroda, pak je zbrusu nová výstava z dílny amatérského astronoma, nadšeného fotografa a člena Astronomické společnosti Pardubice Václava Ehrlicha určená právě Vám. Mnohé z vás při pohledu do dalekohledu možná napadlo, jaké by to bylo pokusit se ty tajemné dálky vyfotografovat. Možná jste i experimentovali s astrofotografií a pokusili se pořídit snímek našeho Měsíce, Slunce nebo jasných planet jako jsou Venuše či Jupiter. Věřte nebo ne, dnešní všeobecně dostupná technika umožňuje mnohem více!
Kometa 209P/LINEAR 14. 4. 2014, 2m Liverpool Telescope Autor: E. Guido, N. Howes, M. Nicolini, B. Mueller, N. SamarasinhaPřekvapení komety 209P/Linear
Objekt označovaný astronomy jako 209P/LINEAR je periodickou kometou objevenou 3. února 2004 v rámci programu Lincoln Near-Earth
Asteroid Research (LINEAR), na snímcích pořízených pomocí reflektoru o průměru zrcadla 1 metr. Výše uvedené trvalé číslo vlasatice
dostala 12. prosince 2008 poté, co byla přesně stanovena její dráha ve sluneční soustavě. Kometa projde poměrně blízko Země, ale
nebude zřejmě příliš jasná. Přesto má pro nás možná přichystáno ještě jedno překvapení - silnou meteorickou spršku.
Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 5. do 11. 5.
Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter, Mars a postupně i Saturn, který je v tomto týdnu v opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se opět zvýšila. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk. Nastává maximum meteorického roje éta Aquaridy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. května ve 22:00 SELČ.
U příležitosti konání 24. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (17. října 2014) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2014 (včetně).
ETAds all sky Autor: NASAJiž několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane v úterý 6. 5. kolem 9 h SELČ. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před a po maximu, ovšem nejlepší příležitost bude právě v noci z 5. na 6. května mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Díky vhodné fázi Měsíce, který se bude nacházet před první čtvrtí, jsou podmínky ke sledování roje letos ideální.
Masivní kvasar v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser Astronomové objevili v souhvězdí Lva největší známou strukturu ve vesmíru – skupinu aktivních jader galaxií, která se rozkládá v délce 4 miliard světelných roků. Objevený útvar je označován jako Velká skupina kvasarů (Large Quasar Group, LQG). Jedná se o seskupení extrémně svítivých jader galaxií, kterým dodávají energii supermasívní černé díry v jejich centrech. Tato konkrétní skupina je tak velká, že ohrožuje současné kosmologické teorie.
Dragon u ISS v dubnu 2014 Autor: NASA TVDalší pokračování seriálu plného videoukázek a krátkých komentářů nás zavede opět ke Slunci
a planetám, ale chybět nemůže ani kosmonautika, ve které se toho hodně událo. Květen je zasvěcen astronomickým dnům pod sluncem
a pod hvězdami, takže na závěr nechybí malý výlet do míst, kde to všechno v roce 2010 začalo.
Sonda NASA s názvem ISEE-3 Autor: NASADo vesmíru byla vypuštěna již v roce 1978. Jednalo se o první kosmickou sondu ke studiu nepřetržitého toku slunečního větru směřujícího k naší planetě. K tomuto účelu byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země. Monitorování slunečního větru pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné vztahy soustavy Slunce-Země, které mohou rovněž ovlivnit družice na dráze kolem Země.
Radarový snímek povrchu Venuše pořízený sondou Magellan Autor: NASA/JPLKolem planet ve Sluneční soustavě obíhají v některých případech až desítky známých měsíců. Většina z nich je bez jakékoliv atmosféry (jako například náš Měsíc), některé mají dokonce vlastní hustou atmosféru (Saturnův měsíc Titan). Nejvíce měsíců obíhá kolem dvou největších planet – Jupitera a Saturnu – zatímco kolem Marsu krouží dva malé satelity připomínající asteroidy. Ale jak je to s Venuší, která je stejně velká jako Země?
Mapa oblohy 30.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 4. do 4. 5.
Měsíc bude kolem novu. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno nad jihovýchodním obzorem končí viditelnost Venuše. Zkuste některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je nízká, ale překvapila. Přelety stanice ISS nyní pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. dubna ve 22:00 SELČ.
ASTRO@VALMEZ Autor: APO / Hvězdárna Valašské MeziříčíAmatérská prohlídka obloha (sekce ČAS) a Hvězdárna Valašské Meziříčí si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@VALMEZ.2014, který se uskuteční 16. až 18. května 2014 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Astronomické dny 2014 logo Autor: Martin GembecKvěten patří pozorování pod hvězdami!
Letos v květnu se uskuteční několik akcí pro veřejnost, jejichž cílem je seznámit návštěvníky s přírodní tmavou
oblohou a předat jim základní informace o astronomii a pozorování oblohy. Akce navazují na již tradiční Jarní
astronomické dny v oblastech tmavé oblohy v Jizerských horách a Beskydech.
jižní zatmění Měsíce, ikonka Autor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
Radiové odezvy od denního bolidu 31.3.2014 Autor: Marcel BělíkVečer 31. března 2014 prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.
Kosmický výstup z ISS v létě 2013 Autor: NASAPo svižném vzletu lodi Dragon (a dosud neznámém osudu prvního stupně rakety Falcon) jste s námi ve středu 23. dubna 2014 mohli pro změnu sledovat kosmickou vycházku astronautů Ricka Mastracchia a Steva Swansona z paluby stanice ISS za účelem výměny kritického zařízení, které nedávno předtím selhalo. Výstup začal v 15:56 SELČ, náš přenos zase v 15 hodin. Vycházka trvala pouze 1 hodinu a 36 minut.
Marsovská Eifflevka ořez Autor: NASA/JPL-CaltechČasto se setkávám se zajímavými a obvykle i vtipnými narážkami na vzhled kamenů v okolí vozítek Curiosity nebo Opportunity na povrchu Marsu. Občas už to tak úsměvné není, když v tom někdo opravdu vidí výtvory mimozemšťanů, ale pokud to máme brát jako zajímavost a odlehčení, pak stojí za to se porozhlédnout.
Planeta Merkur v nepravých barvách Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of WashingtonPlanetu Merkur je obtížné jasně definovat. Podle nových výzkumů to vypadá, že stopy vulkanických explozí na jejím povrchu zrovna nesouhlasí s teorií jejího vzniku. Nejnovější objevy dokonce zvyšují šance, že se Merkur mohl vytvořit ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke Slunci.
Údajný meteorit zachycený parašutistou Autor: Anders Helstrup; http://i1.ytimg.com
Začátkem dubna se v médiích objevila zpráva, že se norskému parašutistovi podařilo nafilmovat, jak jej během jednoho seskoku jen těsně minul meteorit. Měl obrovské štěstí, nebo se jedná o podvod?
Měsíc za mraky z Hnojníku na Frydecko-Místecku Autor: Petr NevěřilPoslední týdny jsou v naší čtenářské galerii pestrým mixem denních, večerních i nočních jevů, které nám obloha přináší. Pojďme se proto podívat na vybraných fotografiích, co vše bylo na obloze k vidění.
Snímek pěkně nasvícených vodních oblaků měsíčním úplňkem pořídil Petr Nevěřil z Hnojníku v okrese Frýdek-Místek.
Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 4. do 27. 4.
Měsíc je vidět ráno a dopoledne kolem poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno je velmi nízko nad jihovýchodním obzorem Venuše. Vrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Zkuste také některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je zvýšená, měli jsme i množství skvrn. Přelety stanice ISS večer končí, dále bude zajímavé sledovat případné denní přelety přes Slunce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. dubna ve 22:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
U příležitosti konání 24. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (17. října 2014) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2014 (včetně).
