Největší úplněk 2013. Autor: Brad Wood.Letošní únor obsahoval jen tři ze čtyř hlavních měsíčních fází. Zcela chyběl nov, protože ten minulý nastal 30. ledna a další až 1. března. Situace, kdy jedna z hlavních fází Měsíce v únoru chybí, je překvapivě vzácná, což zvlášť vynikne v porovnání s ostře sledovanými Modrými Měsíci.
Jádro Komety Tempel z družice Deep Impact. Autor: NASA.Poslední den února, tedy v pátek 28. 2. 2014, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astronomii na přednášku „Příběhy malých těles Sluneční soustavy“. Hostem bude Mgr. Petr Scheirich, Ph. D. z Ondřejova. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Red sprites (dobarveno). Autor: Martin PopekTropické teploty (až 38° C) a silné frontální proudění vytvořilo dne 6. 8. 2013 rozsáhlé organizované bouřkové systémy typu SQL a MCC v šířce od jižního Rakouska až po sever Polska. Výrazná blesková aktivita ve střední Evropě (v detektorech Blitz během celého dne 6. 8. bylo zaznamenáno téměř 70. tisíc blesků) v kombinaci s jasnou oblohou vytvořila ideální podmínky pro pozorování nadoblačných výbojů (TLE) v mezosféře. Tato část atmosféry je po troposféře druhou nejvíce elektricky aktivní oblastí atmosféry a napomáhá vybíjet ionosféru. Na rozdíl od troposférických blesků způsobují pokles napětí globálního kondenzátoru na stabilních 400 kilovoltů. Mluvíme tak o globálním atmosférickém elektrickém obvodu.
Zvířetníkové světlo na La Silla. Autor: Zdenek BardonOproti minulému roku je zima letos mírná a počasí krásně nahrává k focení noční oblohy. S pomalým příchodem jara, jarní rovnodennosti, se krom tajících mas posledního sněhu či ledu naskytuje každý jasný a bezměsíčný večer po západu Slunce pohled na slabý kužel tzv. zodiakálního světla. Pochopitelně je "zář" tohoto indikátoru tmavosti oblohy tak slabá, že za úkazem třeba cestovat daleko od měst, ideálně vysoko do hor. Letos nahrává i vhodné načasování měsíční fáze. Zejména okolo rovnodennosti 20. března, kdy bude "zodiak" vidět nejlépe, Měsíc neruší vůbec. Do redakce už dorazily snímky z února a těšíme se na další.
Předseda PV ČAS Autor: Rostislav Štork Česká astronomická společnost má novou pobočku s názvem Pobočka Vysočina, jejíž hlavním cílem je sjednocovat všechny jednotlivce či skupinky zájemců o astronomická dění v oblasti Kraje Vysočina. Relativně mladý Kraj Vysočina vznikl v roce 2001 z původního Jihlavského kraje a v současné době sestává z pěti okresů: Jihlava, Žďár n. Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov.
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3.
Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je střední s množstvím malých skvrn. Planetka Pallas je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. února v 19:00 SEČ.
Veverka na Kleti. Autor: HaP ČB.Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť. Nová výstava na českobudějovické hvězdárně představí osobní pohled na přírodu Blanského lesa.
Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovaná příroda a vzdálenost od moderní civilizace zajišťuje místním hvězdářům vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.
Otevřená hvězdokupa M 7 - eso1406 Autor: ESONový snímek hvězdokupy M 7
Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.
Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.
třída míru Autor: Artur KrausVytáhněte z kapsy mobil. Stiskněte ikonku foťáku, vyberte si scénu a cvakněte… Ano, dnes je to opravdu tak jednoduché. V téměř každém telefonu dnes máme fotoaparát a fotíme, je to součást uchování našich vzpomínek. Ne snad že by Artur Kraus stál u zrodu mobilu, tu čest přenechal jiným. Nicméně, je až k neuvěření do kolika oborů baron, svobodný pán Artur Kraus proniknul. A byť za své nadšení zaplatil cenu staromládenectví, můžeme dnes říci, že jde o jednoho z mála občanů naší vlasti, který se nebál vrhnout do vod neprobádaných.
Snímek Země z robota Curiosity; nalevo od zvětšeniny je patrná původní podoba Země Autor: NASA/Spaceflightnow.comPředstavte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
Elves z 5.2.2014 (dobarveno). Autor: Martin Popek Ve středu 5. února ve večerních hodinách letošního roku zazářil na zlomek vteřiny nad jižním obzorem vzácný druh blesku. Jednalo se o nadoblačný blesk (TLE) typu Elves (česky Elf). Tento typ blesku má tvar prstence se středem nad bleskovým kanálem zdrojového blesku v troposféře. Jde o největší výboj, který je zároveň znám svou nejkratší životností. Letos to bude již 20 let, co byli Elfové objeveni, avšak ani dvacetiletí neubralo na záhadnosti tohoto druhu TLE.
Část oblohy na snímku z družice Planck Autor: D. Clements/ESA/NASA Astronomové objevili čtyři doposud neznámé kupy galaxií, z nichž každá může obsahovat několik tisíc hvězdných ostrovů. Od Země jsou vzdáleny více než 10 miliard světelných roků. Na připojeném obrázku ve falešných barvách představují modrá, zelená a červená barva zdroje infračerveného záření o vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů. Zelenou kružnicí je vyznačena oblast, kde se čtyři nově objevené kupy galaxií nacházejí.
Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 2. do 23. 2.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer pokračuje perfektní viditelnost planety Jupiter. Po půlnoci stoupají výše Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce obnášela velké množství skvrn a středně silné erupce. Pokračují večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. února v 19:00 SEČ.
Galileo Galiei. Autor: Wiki.V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: XinhuaVelikou úlevu a nadšení dnes prožili příznivci kosmonautiky díky zprávě, že čínské vozítko Jutu na povrchu Měsíce i přes zpoždění, s jakým se ozvalo, po extrémně mrazivé lunární noci stále funguje. Nicméně se pořád potýká s technickými potížemi, které jej za poslední dva týdny přímo ohrožovaly na životě, a jejich přesná příčina dosud není známá. Obdivuhodná mise přesto pokračuje.
Most přes neposlušnou sopku. Autor: Petr Horálek.Už je tomu nějaký ten pátek, co jsme slyšeli o poslední opravdu silné sopečné erupci. Takové, aby otřásla prakticky celou Zemí, ovzduší začadila nepříjemným sirnatým popelem, doslova přestavěla k novému obrazu své okolí a sama utrpěla vážnou ztrátu svého vrcholového materiálu a uvolnila místo obří kaldeře a časem i vodě nového jezera. Asi poslední doslova vražednou erupci zažili v roce 1991 Filipínci, kteří s děsem v očích sledovali, jak jim ostrov Luzon ničí vulkanický výkřik sopky Pinatubo. Tento snímek ovšem skrývá tiché napětí, které výrazně uklidňuje pilíř noci v podobě Mléčné dráhy. Neposlušná sopka ne tak daleko na obzoru, v pravé dolní části snímku, prvně vykřikla před asi 150 tisíci lety a svou činností utvořila světem obdivovaný národní park. Už tušíte, nad jakou neposlušnou sopkou je „postaven“ hvězdnatý most?
Dr. Bruno Leibundgut. Autor: ESO.Máme v krvi železo ze supernov? I tomuto tématu se bude věnovat dr. Bruno Leibundgut, přední evropský astronom, který vystoupí se svou přednáškou v prostorách prvního 3D Planetária v České republice. Populárně-vzdělávací přednáška pro širokou veřejnost s názvem „Vznik prvků“ se v areálu plzeňské Techmanie uskuteční již 20. února 2014 od 18:00 do 20:00.
Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç TezelPokud otevřete hvězdářskou ročenku nebo se prostě pokusíte na internetu prohledat servery týkající se slunečních a měsíčních zatmění, poměrně rychle narazíte na trošku smutný fakt. Letošní rok je pro Českou republiku zcela \"očesaný\" o jakékoliv zatmění, ať už Měsíce či Slunce. Na celé Zeměkouli se mohou radovat jen obyvatelé USA, jižní Ameriky, Pacifiku, Austrálie či Nového Zélandu. V těchto končinách, nám na hony vzdálených, budou lidé pozorovat dvě nevýrazná zatmění Slunce (prstencové 29. dubna v Antarktidě, částečné v Austrálii a Indonésii; částečné 23. října v USA a Kanadě). No a rovněž dvě krásná úplná zatmění Měsíce (15. dubna a 8. října). S trochou trpělivosti ovšem netřeba příliš zoufat. Rok příští nám to bohatě vynahradí...
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Rada Královéhradeckého kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Hvězdárna v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Měsíční](\"/_data/images/news/2010/03/04/lematrixlb_tezel.jpg\" "\\"Měsíční")
