Moskva V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.
CAM 2008.07Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2008 obdržel snímek
souhvězdí Labutě pořízený Petrem Brejtrem ze Rtyně v Podkrkonoší.
Jasná noc začínajícího léta přímo vybízí natáhnout se do ještě vyhřáté trávy a upřít zrak vzhůru na temnou oblohu. Členitý pás Mléčné dráhy se již chystá obepnout oblohu a na svůj vstup do nadhlavníku se připravuje "Severní kříž"- souhvězdí Labutě. Mléčná dráha v něm hýří svojí členitostí a nespočetné zářivé pole hvězd vytváří dojem proudů a peřejí rozložených mezi jednoduše geometricky uspořádanými jasnými hvězdami. Emotivní snímek velké části souhvězdí Labutě poslal do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" pan Petr Brejtr ze Rtyně v Podkrkonoší a porota jej v kvalitní konkurenci ostatních fotografů vybrala jako "Astrofotografii měsíce - červenec 2008".
Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!
2008.08.01 - postup zatmeniPracovníci Českého hydrometeorologického ústavu byli tak laskaví, že pro náš web připravili předpověď počasí na dobu zatmění Slunce. Kromě předpovědi pro Českou republiku nás zajímala také předpověď pro ruské město Novosibirsk, kam míří většina expedic za úplným zatměním. Zatímco v Praze a zřejmě i v celé ČR by mělo počasí pozorování přát, v Novosibirsku na tom zřejmě budou poněkud hůř.
Jiri HolusaPřed časem jsme oznámili, že náš kolega Jiří Holuša, lektor Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, získal 1. místo ve scénáristické soutěži, kterou ve dvouletých intervalech vyhlašuje Mezinárodní společnost planetárií (International Planetarium Society) a řecká Nadace Eugenides. Před několika dny se však ukázalo, že tuto informaci je třeba opravit.
2008.08.01 - casy zatmeniV pátek odpoledne budeme moci pozorovat částečné zatmění Slunce. Většina hvězdáren bude mít v tuto dobu otevřeno. Také některé astronomické společnosti připravují pozorování úkazu pro veřejnost. Přehled těch organizací, které nám zaslaly svůj program nabízíme na stránkách k zatmění. Přehledný seznam si může stáhnout i ve formátu doc a pdf.
Po Čechách se už zase toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.
Astropis 3/2008Ve středu 23. července vyšlo letošní třetí číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.
2008.08.01 - postup zatmeniTiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 119 z 28. 7. 2008
V pátek 1. srpna proběhne jedno ze tří u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. na Sibiři nebo v Mongolsku pozorovatelné jako úplné (tam také převážně míří české a slovenské expedice). Částečné zatmění bude u nás trvat necelé 2 hodiny. Prvním letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bylo úplné zatmění Měsíce 21. února, třetím bude částečné zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna 2008.
Družice COROT, zdroj: ESATým evropských vědců, pracujících s družicí COROT, oznámil podrobnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Planeta o velikosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než je naše Slunce.
Obr. 8: sada okulárů a dalšího příslušenstvíTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Vyznačení polohy Polárky na obloze. Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu "probudily k životu" a v poslední době opět došlo ke zvýšení jejich amplitudy. Avšak astronomové zatím nevědí, proč k tomu došlo.František MartinekKosmonautika
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.redakceOstatní
Logo České astronomické společnostiSoučasné logo ČAS v poslední době přestává vyhovovat nárokům na použití - především logo neevokuje spojení s ČAS. Existuje mnoho talentovaných grafiků, kteří nám budou schopni s úkolem pomoci, proto se Česká astronomická společnost rozhodla vyhlásit soutěž o vytvoření nového návrhu loga.
Připravovaná kanadská družice NEOSSat.Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování jiných družic. Tato družice s názvem NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite) významně přispěje ke zlepšení v oblasti sledování planetek, u nichž hrozí srážka se Zemí, a také při sledování družic, kroužících kolem Země po velmi vzdálených oběžných drahách.
Česká astrofotografie měsíce9. srpna letošního roku dojde k ojedinělé astrofotografické události. V malé kopuli Hvězdárny v Úpici, která ukrývá historický dalekohled dr. Bečváře a která nese i jeho jméno, budou slavnostně odhaleny plakety prvních dvou "astrofotografů roku". Ti vzešli z mnoha účastníků zatím dvouleté soutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Hvězdárny v Úpici.
Kandidát na kvarkovou hvězdu RX J185635-375. Autor: ESO O existenci černých děr dnes už asi nikdo nepochybuje. Tyto objekty, teoreticky odvozené z obecné teorie relativity Albertem Einsteinem již v roce 1916, byly o desítky let později skutečně pozorovány - i když, jak jistě víte, pouze nepřímo [1].
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
