Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

MHV 2007

spolecnefoto2.jpg
O víkendu 20. - 22. dubna 2007 proběhlo v rekreačním středisku BVV v Zubří u Nového Města na Moravě 4. MHV jaro 2007. Zúčastnilo se ho na 90 účastníků z celé republiky a také ze Slovenska, kteří za jasného počasí a dobrých pozorovacích podmínek (obec Zubří a rekreační areál zhasly své veřejné osvětlení) na louku postavili na 50 dalekohledů a také několik radioteleskopů. Protože organizátoři museli z kapacitních důvodů odmítnout řadu dalších zájemců, uvažuje se možná už o podzimním termínu této akce určené pro majitele astronomických přístrojů a pozorovatele - zkušené i začátečníky. Zájemci, kteří si přejí dostat do své e-mailové schránky pozvánku, nechť zašlou svůj kontakt na mhv@astro.cz, zařadíme je do adresáře.
Pavel Cagaš Hvězdy

Objevy nov v galaxii M81

Snímek s druhou novou v maximu jasnosti bez aplikovaného mediánového filtru
Snímek s druhou novou v maximu jasnosti bez aplikovaného mediánového filtru
Co může dělat astronom, čekající na konec dlouhé série expozic? Třeba si vyměnit pár zpráv o tom co právě pozoruje, jaký je seeing a co právě dělá počasí s jiným astronomem, zrovna také čekajícím na konec dlouhé série expozic. Díky Internetu je lhostejné, že kolega pozoruje v úplně jiném městě...
František Martinek Hvězdy

Hnědý trpaslík nebo pulsar?

Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy.
Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy.
Skupina amerických astronomů zjistila, že někteří hnědí trpaslíci se „tváří“ jako zvláštní typ pulsarů – do kosmického prostoru vysílají intenzivní rádiové pulsy. Hnědý trpaslík je objekt, někdy označovaný jako „nepovedená hvězda“. Hmotnosti hnědých trpaslíků se pohybují zhruba v intervalu 18 až 80 hmotností planety Jupiter. Podstatné je to, že teplota v jejich nitru není dostatečná pro zapálení termojaderných reakcí. Zaujímají tedy přechodné stadium mezi planetami a hvězdami. První hnědý trpaslík byl objeven v roce 1995 a dosud jich známe několik desítek.
Milan Halousek Kosmonautika

KOSMOS-NEWS party 2007

Již sedmý ročník největšího středoevropského setkání zájemců o kosmonautiku se uskuteční o víkendu 11. - 13. 5. 2007 v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic. Hlavním organizátorem semináře je Milan Halousek - KOSMOS-NEWS, o.s.

Setkání se uskuteční, tak jako v předcházejících letech, v příjemném prostředí hotelu TECHNIK v Lázních Bohdaneč a zúčastní se ho opět jako host český kosmonaut pan Vladimír Remek.

Milan Halousek Kosmonautika

Expedice Mars 2007

Čtvrtý ročník simulovaného letu dětské posádky do vesmíru - hra pro děti do 16 let. Cíl letu - Mars.

Občanské sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří, Centrem volného času Lužánky a serverem Alík organizuje již čtvrtý ročník simulovaných letů do vesmíru. Po úspěšných výpravách na Měsíc a k orbitální stanici se organizátoři rozhodli pro let na Mars.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Maratónský běh ve vesmíru

williams_marathon1.jpg
V pondělí 16. dubna americká astronautka Suni Williamsová běžela maratón na Mezinárodní kosmické stanice ISS ve výšce 338 km nad zemským povrchem. Absolvovala ho současně s účastníky tradičního Bostonského maratónu (42,195 km). Bostonská atletická asociace vydala astronautce startovní číslo 14 000. Pořadatelé ho poslali elektronicky do NASA, které ho předalo na ISS Williamsové.
Michal Václavík Ostatní

Dny astronomie 2007 na Hvězdárně Vsetín

Ve dnech 2. až 4. května 2007 se na Hvězdárně Vsetín uskuteční první ročník akce nazvané Dny astronomie, která má být jarní protiváhou tradičního podzimního přednáškového cyklu konaného pod hlavičkou Světového kosmického týdne. I tentokrát je pro zájemce z řad široké veřejnosti připraven bohatý přednáškový program. Jste srdečně zváni.

Vstup na všechny akce je během Dnů astronomie ZDARMA
Pavel Suchan Úkazy

Maximum meteorického roje Lyridy

O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.
Jan Palouš Ostatní

Úspěch českých studentů v celosvětové astronomické soutěži

Chyť hvězdu je mezinárodní soutěž pro studenty z celého světa organizovaná Evropskou jižní observatoří (ESO - evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli) a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii (EAAE). Letošní ročník je pátý.

Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce.

František Martinek Exoplanety

Planetární systémy kolem dvojhvězd

Planetární systémy kolem dvojhvězd.
Planetární systémy kolem dvojhvězd.
Astronomové zjistili pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope), že planetární systémy – resp. disky kolem hvězd, složené z prachu, asteroidů, komet a možná i planet – jsou přinejmenším stejně rozšířené ve dvojhvězdných soustavách, podobně jako kolem osamělých hvězd, jako je naše Slunce. Protože více než polovina hvězd se nachází právě ve dvojhvězdách (v binárních systémech), tento objev napovídá, že ve vesmíru existuje velké množství planet, obíhajících kolem dvou sluncí.
Pavel Suchan Ostatní

Sjezd České astronomické společnosti ve Valašském Meziříčí

O víkendu 14. – 15. 4. 2007 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bude konat 17. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 40 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů. Jednání sjezdu bude přítomen předseda Rady vědeckých společností České republiky prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., čestný předseda společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., zástupce Slovenské astronomické společnosti RNDr. Ladislav Hric, CSc., ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., ředitel Astronomického ústavu Slovenské Akademie věd Doc. RNDr. Ján Svoreň, DrSc. a předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Ing. Marcel Grün. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.

Tisková zpráva ČAS.

Miroslava Hromadová Exoplanety

Objev vody na exoplanetě

dn11576-1_600.jpg
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »