Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Sluneční soustava

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?

Lubomír Kazík Ostatní

Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili

Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.

Karel Mokrý Kosmonautika

Start SMART-1 odložen

Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.

Zdroj: ESA, Arianespace

Karel Mokrý Úkazy

Zahlédli jste bolid? Informujte ASU ČR.

V dnes o půlnoci nastane maximum meteoritického roje Perseid. Pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem. I za těchto podmínek můžete mít štěstí a zahlédnout velmi jasný meteor - bolid (meteor jasnější než planeta Venuše). Víte, že informace o těchto vzácných jevech sbírá na stránce hlášení o pozorování bolidu ASU ČR?

Podrobnosti o letošních Perseidách neleznete v článku Perseidy 2003

Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.
Miloš Tichý Sluneční soustava

Jména planetek v českých rukou

aneb novinky z kongresu Mezinárodní astronomické unie

I nyní, v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond, dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá z Observatoře Kleť.

Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Prstenec kolem černé díry

Prstenec kolem AGN Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.
Karel Mokrý Ostatní

Kepler a Praha

V Národním technickém muzeu (Kostelní 42, Praha 7) se od 12.8. do 12.11.2003 koná výstava Kepler a Praha. Výstava jesoučástí tříletého grantu Formování pohledu na svět, který získalo Národní technické muzeum v rámci programu Evropské unie Culture 2000. Partnery NTM jsou čtyři zahraniční instituce, které pečují o odkaz astronomů a vědců, jejichž dílo pomáhalo tvořit moderní pohled na svět - Mikuláše Koperníka, Tychona Brahe, Johanna Keplera, Galilea Galilei a Isaaca Newtona.

Otevírací doba v srpnu denně kromě pondělí 9 - 17, od září út - pá 9 - 17, so a ne 10 - 18.

Karel Mokrý Úkazy

Perseidy 2003

Příští týden nastane maximum nejznámějšího meteorictického roje - Perseid. Maximum by mělo nastat okolo půlnoci 13.8.2003. Pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem, který bude necelý den po úplňku.

Petr Bartoš Úkazy

250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov

Dne 3. července 1753 o osmé hodině večerní nastal hromadný pád meteorických kamenů mezi obcí Planá a osadou Strkov v okrese Tábor. Prvé písemné zprávy o tomto přírodním úkazu byly nalezeny pracovníky Státního archivu v Třeboni. Pocházejí ze dne 6. a 15. července 1753 od hospodářského ředitele a jsou adresovány knížecí kanceláři. Knížecí kancelář vzala zprávu na vědomí a 11. července 1753 žádá, aby hospodářský správce sám vše důkladněji prověřil a podal o události další zprávu. 15. července 1753 podává hospodářský ředitel, Ignác Vavřinec Navrátil další, tentokrát podrobnější zprávu.
Petr Bartoš Ostatní

Kosmické rozhledy 2003/4

KR 2003/04
KR 2003/04
Koncem minulého týdne byla zahájena distribuce nového čísla Kosmických rozhledů číslo 4 v roce 2003. Doufám, že toto číslo bude pro všechny čtenáře příjmeným překvapením.
Pavel Koten Kosmonautika

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.
Petr Bartoš Ostatní

Možnost seberealizace v Sezimově Ústí

Pro všechny vážné zájemce o astronomii se otevírají možnosti vyvíjet vlastní aktivitu a pozorovací programy na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. K dispozici je dalekohled 300/4070 mm, dalekohled 120/1500, binar, výpočetní technika a mnoho dalšího vybavení a pomůcek (knihovna). Podrobnosti o hvězdárně ZDE
Pavel Koten Sluneční soustava

Mapa rozložení vody na Marsu

Data neutronového spektrometru na sondě Mars Odyssey získaná v období delším než jeden rok se stala základem nové mapy Marsu, která ukazuje pravděpodobná místa výskytu vodního ledu na této planetě. Zastoupení vody je nejvyšší v oblastech od 55. rovnoběžek.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Odlesky a vítr od černé díry

ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)
ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)

Snímek NGC 1068 vznikl složením rentgenového (zelená) a optického (červená) snímku této aktivní galaxie. Můžeme sledovat plyn unikající velkými rychlostmi z okolí centrální černé díry, ve vnitřních ramenech pozorujeme oblasti s právě vznikajícími hvězdami (tyto oblasti září v optickém i rentgenovém oboru).

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

ISO a "infračervený" vesmír

Infrared Space Observatory (ISO)
Infrared Space Observatory (ISO)
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.
Miroslav Matoušek Ostatní

Dalekohled TeleVue NP 101

np101.jpg
"Vynikající optika se snadno hodnotí - test NP 101 neodhalil žádnou aberaci - tečka, konec testu." (Sky &Telescope, květen 2002)

Dalekohledy, okuláry a další výrobky TeleVue se objevily na našem trhu v roce 1997. Patří bezesporu k těm nejdražším, ale zároveň i nejkvalitnějším, které si zájemce může pořídit.

Karel Mokrý Sluneční soustava

meteorit... dopane ci nedopadne?

Pravděpodobnost dopadu velkého meteoritu na Zemi je mnohem nižší, než si myslíme. Velké metoerity se velmi často rozpadnou v atmosféře. Rusko-britský tým se zabýval dopady meteoritů a toto je hlavní výsledek jejich bádání.

Není zřejmé, zda tento výsledek snižuje meteoritické riziko na Zemi. Dopad mnoha fragmentů může být stejně zničující jako dopad jednoho rozměrného tělesa.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »