Kam postavit dalekohled? Přímo před východ - neunikne ani myška! Autor: Jan KondziolkaV minulých dnech se uskutečnilo několik akciček, které jste mnozí mohli postřehnout pod názvy Guerillaobserving, či Vykoukáme oblohu. Oč šlo? Díky náhlé změně počasí a náhlému přísunu energie na koncích slunečních paprsků jsem dostal chuť zprostředkovat širšímu okolí to, co možná ještě nikdy neviděli. Jupiter s oblačnými pásy a Galileovými měsíci a Měsíc samotný s četnými krátery. Pro astronoma všední pohled, pro laiky však, jak jsem zjistil, něco naprosto úchvatného.
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.
Kráter Clavius. Autor: Vojtěch Nečas.Ačkoliv vítězným snímkem ČAM za leden 2014 se stal hluboký pohled do vesmíru - ke galaxiím M81 a M82 se supernovou, porotu zaujal ještě jeden snímek. Ten sice nevyniká žádnou významnou náročností nebo jedinečností zobrazeného objektu, ale v jistém smyslu prakticky nemá konkurenci. Jeho autorem je totiž v době pořízení snímku teprve 12letý Vojtěch Nečas.
„Reklama na nový obchodní řetězec? Nebo snad reklama na nové doutníky?“ To vše se snad může mihnout myslí letmého čtenáře titulku tohoto článku. Pojďme však nahlédnout hlouběji, nebo raději dále(ji) do hlubin vesmíru. Uvidíme, že „to opravdu není tak, jak to vypadá“.
Muzeum v Mnichově. Autor: Zp ČAS.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 5. dubna 2014 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá.
Diagram struktury planetky (25143) Itokawa - eso1405 Autor: ESO/JAXATisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2014): Vědci použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) k získání prvního přímého důkazu, že planetky opravdu mohu mít značně různorodou vnitřní strukturu. Na základě mimořádně přesných měření astronomové ukázali, že části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu. Odhalení vnitřní struktury planetky poskytuje informace nejen o jejím vzniku, ale také může pomoci porozumět dějům, které se odehrávají, když se dvě planetky srazí. A to je důležité při procesu formování planet.
Robert Daublebský ze Sternecku Autor: WikipedieLetošního 7. února uplyne 175 let od narození rakouského a českého zeměměřiče, vojáka, geofyzika a v neposlední řadě astronoma Roberta Daublebského. Pocházel ze šlechtického rodu a používal přízvisko ze Sternecku. Jeho příjmení bývá někdy uváděno též jako Doudlebský nebo Daudlebský.
Milačik, tam je Velky voz. Autor: Matěj Kováč.Třetí ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.
Emblém pilotované manévrovací jednotky Autor: http://www.spacefacts.deJeště před tím, než vůbec vzlétl první člověk do vesmíru, se odborníci zajímali o to, zda bude schopen opustit mateřskou loď a pohybovat se na ní nezávisle. V pozdějších letech se na oběžné dráze Země uskutečnila řada výstupů do volného kosmického prostoru, ale při všech byli kosmonauti nějakým způsobem s lodí spojeni.
První zcela samostatný výstup se uskutečnil až 7. února 1984 z raketoplánu Challenger během americké mise STS-41-B.
Loď Cygnus C. Gordon Fullerton u kosmické stanice v neděli 12. ledna Autor: Spaceflightnow.comJe tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.
Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy Autor: David A. Aguilar (CfA)Naše Sluneční soustava se zdá být uspořádaným a uklizeným místem ve vesmíru (až na nějaké ty výjimky), s malými kamennými tělesy v blízkosti Slunce a s velkými plynnými obry ve vzdálenější části. Všech osm planet si pravděpodobně udržuje oběžné dráhy téměř v nezměněné podobě od svého vzniku. To byla ještě nedávná představa o Sluneční soustavě.
Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc. Autor: Martin Šolc.Doc. Jiří Bouška se narodil 14. října 1925, takže patří do souhvězdí svých již zemřelých vrstevníků Prof. Miroslava Plavce (+2008) a Prof. Zdeňka Švestky (+2013). Všichni byli stejně postiženi uzavřením českých vysokých škol, takže mohli studovat astronomii až po skončení II. světové války. Jiří Bouška byl však před jejím skončením totálně nasazen v astronomickém oddělení Zeměměřičského ústavu v Praze pod vedením významného českého astronoma Emila Buchara (1901-1979). Byl tak již před nástupem ke studiu na tehdejší přírodovědecké fakultě UK profesionálně dobře připraven pro výzkumy v klasických oborech astronomie, tj. vyšší geodézii, astrometrii a nebeské mechanice. Proto se stal záhy po válce asistentem v Astronomickém ústavu UK v Praze, kde pak prožil celou svou aktivní vědeckou a pedagogickou dráhu.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav JedličkaNení to tak dávno, co za slunečním limbem zmizela skvrna AR1944, a Slunce nám na své tváři ukazuje nového obra. Skvrna AR1967 se momentálně nachází prakticky uprostřed slunečního kotouče a viditelná bude ještě asi 6 dní i prostým okem. Pochopitelně nezapomeňte dodržovat bezpečnostní pravidla. Mezitím se pokochejte již došlými snímky od našich čtenářů - fotografů.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Mapa oblačných struktur na hnědém trpaslíku Luhman 16B vytvořená pomocí VLT Autor: ESO/I. CrossfieldDalekohled ESO/VLT zkoumal horní vrstvy atmosféry nejbližšího hnědého trpaslíka
Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled ESO/VLT k vytvoření vůbec první mapy počasí hnědého trpaslíka. V atmosféře nejbližšího známého objektu tohoto typu, který je znám pod jménem Luhman 16B (formálně WISE J104915.57-531906.1B), se podle vědců vyskytují tmavé a světlé útvary. Zkoumané těleso je součástí nedávno objeveného páru hnědých trpaslíků, který je od Slunce vzdálen jen 6 světelných let. Výsledky byly zveřejněny 30. ledna 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Mléčná dráha na ostrově La Palma. Autor: Petr Horálek.Únorový cyklus přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno nás zavede do mnoha neobvyklých světů moderní vědy. Podíváme se do kvantového světa, zabrousíme do původu a vzniku našeho života, vyzkoušíme si nejmodernější laserové technologie a dokonce si vycestujeme do vzdálených koutů světa, odkud lze spatřit nejkrásnější skvosty nočního nebe.
Mapa oblohy 5. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 2. do 9. 2.
Měsíc je kolem první čtvrti. Večer končí viditelnost planety Merkur a ideálně uvidíme Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená díky návratu významné aktivní oblasti. Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. února v 19:00 SEČ.
Prof. Dr. Jiří Březina, CSc. v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.Na sobotu 1. února 2014 připravila TV Noe další pokračování cyklu Hlubinami vesmíru. Hostem bude opět dr. Jiří Březina, protože dokončíme besedu z minulého dílu o planetologii.
Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.
Obálka knihy Fyzika Sluneční soustavy. Autor: Miroslav Brož.Na konci roku 2013 vyšla v nakladatelství Matfyzpress kniha
Fyzika sluneční soustavy. Jedná se o novou učebnici astronomie,
kterou jsme napsali na základě přednášky po mnoho let konané
na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
