Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Zajímavý pohled na Saturnovy prstence

Saturnovy prstence
Saturnovy prstence
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997), která byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, posílá na Zemi další a další fotografie jak samotné planety, tak i jejích prstenců a měsíců. Připojený snímek byl pořízen 14. 6. 2007 ze vzdálenosti zhruba 1,6 miliónu km. Rozlišení snímku je přibližně 10 km na 1 pixel. Fotografie byla pořízena pomocí úzkoúhlé kamery ve viditelném světle.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Planeta u rudého obra

red_gigant.jpg
Planetu obíhající kolem obří rudé hvězdy objevil tým astronomů vedený Alexem Wolszczanem (v roce 1992 objevil první exoplanetu). Nový objev pomůže astronomům pochopit, jak dopadnou planety v naší Sluneční soustavě, až se Slunce stane rudým obrem a jeho povrch bude sahat až k dráze naší Země (asi za 5 miliard let).
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.07: Mlhovina Iris : NGC 7023

Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Snímky z misí Apollo zpřístupněny

E. Aldrin na povrchu Měsíce. Autor: N. Armstrong.
E. Aldrin na povrchu Měsíce.
Autor: N. Armstrong.
Poprvé NASA zveřejnila „originální“ fotografie z misí Apollo 4 až Apollo 17. Arizonská státní univerzita zdigitalizovala kompletní archív snímků Měsíce (s vysokým rozlišením) a jsou přístupny všem - nejen vědcům, ale i široké veřejnosti.
Miroslava Hromadová Ostatní

Ruská ponorka u severního pólu

miniponorka.jpg
Dvě ruské miniponorky dopluly pod arktickým ledem až k severnímu pólu. Zde expedice umístila v hloubce 4 261 m na mořské dno asi 1m kovové (titanové) pouzdro - ruskou vlajku.
Zprávu oficiálně oznámila ruská tisková agentura Itar-Tass a sdělila, že tato „odvážná a hrdinská“ mise je srovnatelná s „umisťováním vlajky na Měsíc“.
Libor Vyskočil Multimédia

Kometa C/2006 VZ13 LINEAR u kulové hvězdokupy M3

c.jpg
V noci z 22. na 23. července 2007 prošla momentálně nejjasnější pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 ve vzdálenosti jen dvaceti obloukových minut od jasné kulové hvězdokupy M 3 v souhvězdí Honících psů. Přiložený obrázek je mozaikou dvou snímků pořízených 0.3- m dalekohledem úpické hvězdárny. Snímky byly exponovány 60 s CCD kamerou ST-7. Krátkou expozici bylo nutné zvolit kvůli rychlému pohybu komety. Složením čtyř obrázků vznikla animace zachycující pohyb komety mezi 22h 01 m a 22 h 17 m UT . Animace v plném rozlišení.
Petr Horálek Úkazy

Kometa C/2006 VZ13 LINEAR na červencové obloze

C/2006 VZ13
C/2006 VZ13
Na severní obloze je nyní pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 LINEAR (dosahuje asi 7.5 magnitudy), která nedávno proletěla nejblíže k Zemi (asi 86 milionů km). Její pohyb je velmi rychlý - pohybuje se z Draka do Pastýře, Honících psů, Vlasů Bereniky a Panny, kde ji nalezneme na počátku srpna. Kometa má velikou kulovou komu, okolo 12 úhlových minut v průměru. Na její pozorování je třeba použít dalekohled, stačí triedr. Ve větších přístrojích se dá postřehnout slabý, asi 1/3 stupně dlouhý chvost.
Fotografie: Jiří Srba, hvězdárna Vsetín
Lumír Honzík Ostatní

Meteorologická měření námětem SOČ

Meteostanice
Meteostanice
Od pátku 15. 6. do neděle 17. 6. probíhal v Prostějově již 29. ročník SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Své želízko v ohni v něm měli i západočeští astronomové, a to v oboru fyzika. Jednalo se vlastně o vyhodnocení docela unikátního experimentu, který zasahuje jak do oblasti meteorologie, tak i do oblasti astronomie.
Michal Václavík Sluneční soustava

S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.
František Martinek Exoplanety

Vodní pára objevena na cizích planetách

Kresba přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček hvězdy.
Kresba přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček hvězdy.
Horké obří plynné planety mimo naši Sluneční soustavu obsahují ve své atmosféře vodní páru. Vyplývá to z nových pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope). Exoplaneta, pojmenovaná HD 189733b, se doslova smaží v žáru mateřské hvězdy, uvězněná tak blízko, že kolem ní oběhne přibližně jednou za dva dny. Na připojené kresbě je znázorněna obří plynná exoplaneta, přecházející před kotoučkem hvězdy.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Uhlovodíky na Hyperionu

hyperion.jpg
Americká sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně kráterů naplněných uhlovodíky. Proti dřívějším předpokladům se zdá, že základní látky, nezbytné pro život, jsou v naší Sluneční soustavě rozšířenější.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Hvězdné obálky rudého obra

s_orionis.jpg
Astronomové zkoumali prachové a plynné obálky pulsujícího rudého obra S Orionis (S Ori), který každých 420 dnů mění svůj poloměr od 1,9 do 2,3 AU, tj. mezi 400 až 500 poloměry Slunce (přibližně oběžná dráha Marsu a polovina vzdálenosti mezi Marsem a Jupiterem).
František Martinek Ostatní

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »