Evropská kosmická agentura (ESA) oficiálně potvrdila realizaci mise dalekohledu ARIEL. Jedná se o první kosmický teleskop věnovaný výhradně studiu nejen prostředí panujícího na exoplanetách, ale také jejich vzniku a vývoji. ARIEL jich po roce 2029 prozkoumá úctyhodné množství – zaměří se na více než 1000 známých objektů obíhajících cizí hvězdy. Na přípravě satelitu se podílelo přes 50 vědeckých pracovišť ze 17 zemí včetně České republiky.
Japonská sonda Hayabusa 2 se blíží k Zemi poté, co se po jeden rok trvající cestě ze vzdáleného asteroidu vrací na Zemi se vzorky horniny a s daty, která mohou poskytnout klíč k určení původu Sluneční soustavy. Oznámila to Japonská kosmická agentura JAXA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.
Americká národní vědecká nadace NSF oznámila, že velký radioteleskop na ostrově Portoriko bude muset být vyřazen z provozu. Poté, co jej v roce 2017 poškodil hurikán Maria, byl opět uveden do provozu, ale přezkoumání dalšího poškození z letošního roku ukázalo, že jde o technicky obtížný a riskantní krok pro dělníky a zaměstnance zařízení. Zařízení o průměru 305 metrů, které přinášelo důležité poznatky o vesmíru po dobu 57 let tak musí být vyřazeno z provozu. Arecibo se zapsalo do historie výzkumu Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Známý je také symbolický vzkaz neznámým civilizacím, vyslaný v roce 1974.
Mezinárodní tým vědců prokázal, že glycin, nejjednodušší aminokyselina a důležitý stavební blok života, mohl vzniknout i za drsných podmínek, které ovládaly chemizmus vesmíru. Výsledky práce publikované v časopise Nature Astronomy vedou k závěru, že glycin a velmi pravděpodobně i další aminokyseliny se vytvořily v hustých mezihvězdných oblacích mnohem dříve, než se staly součástí nových hvězd a planet.
Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů slunečního větru z takových oblastí.
Před dávnou dobou – zhruba před 4,5 miliardami roků – se vytvořilo naše Slunce a celá Sluneční soustava v docela krátkém časovém úseku pouhých 200 000 roků. K takovému závěru dospěla skupina vědců z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) po studiu izotopů molybdenu nalezených v meteoritech.
V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor - bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek.
/Tisková zpráva z 20. listopadu 2020/
Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám ztrácel ve světle vycházejícího Slunce. Ano, planeta Mars, svítící načervenalým poklidným světlem, zářila neobyčejně jasně. A 14. října dorazil až do „velké“ opozice, tedy do polohy vůči Zemi a Slunci, kdy jej nalézáme přesně na opačné straně nebe než Slunce. Během této opozice se přiblížil k Zemi na méně než 63 miliónů kilometrů. Blíže se dostane až v roce 2035, kdy nastane opravdová velká opozice, tedy bez uvozovek. Vzdálenost od nás bude 57,1 miliónu kilometrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.
Na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity, jsme se pustili do natáčení nového měsíčního vidcastu. V prvním díle probrali Norbert Werner a Samuel Kováčik letošní Nobelovu cenu za fyziku, přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše a jako hlavní téma si vybrali horký vesmír.
Ve středu 18. listopadu 2020 nás ve věku 48 let navždy opustil známý královéhradecký astronom Martin Lehký. Obdivuhodně houževnatý pozorovatel především komet dosáhl v letech 2002 a 2003 světového milníku coby jeden z nejaktivnějších pozorovatelů ve svém oboru. V roce 2010 jej Česká astronomická společnost za mimořádné zásluhy ocenila Cenou Zdeňka Kvíze. Jeho jméno rovněž nese planetka 14550 Lehký.
Průměrná teplota plynu napříč celým vesmírem se zvýšila více než 10krát za uplynulých 10 miliard roků a v současné době dosahuje hodnoty kolem 2 miliónů kelvinů. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal.
Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice TARANIS. Start je naplánován na noc ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě sondy jsou i dva české přístroje a stovka vzkazů pro skřítky.
/Tisková zpráva Akademie věd/
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2020. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše a končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce byla zvýšená, na povrchu bylo několik skupin skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Bolid, který rozčísl nebe nad Jizerkami, zanechal na zemi meteority. Slabé maximum meteorického roje Leonid připadá na 18. listopadu. Očekáváme start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí astronautů na palubě a také několik dalších startů raket. Měla by startovat také raketa Vega s družicí TARANIS, která nese dva české přístroje. Před 55 lety startovala k Venuši sonda Veněra 3, která jako první lidský výrobek zasáhla, bohužel už nefunkční, jinou planetu.
V rámci České astronomické společnosti vzniká nová odborná skupina, jejíž činnost bude zaměřena na přiblížení a zpřístupnění astronomie a kosmonautiky hendikepovaným osobám. Zpočátku především osobám slabozrakým a nevidomým, ale postupně i zájemcům s dalšími postiženími, pro které je běžné získávání informací ztížené nebo omezené.
Kde se zrodily planety Jupiter a Saturn?
Nová práce pod vedením astronoma Matt Clementa z Carnegie Institution for Science vedla k odhalení pravděpodobných původních pozic planet Jupiter a Saturn. Tato zjištění zlepšují naše chápání sil, které stanovily neobvyklou architekturu naší Sluneční soustavy včetně katapultování další planety, která kdysi obíhala v prostoru mezi planetami Saturn a Uran. To zajišťuje, že pouze malé kamenné planety, jako je Země, se zformovaly uvnitř dráhy planety Jupiter.
Obraz Měsíce na obloze je nedílnou součástí naší představy o nočním nebi. Astrofotografové jej proklínají, jiní astronomové čekají s okem přitisknutým k okuláru dalekohledu na krátery objevující se ve slunečním světle postupujícímu u měsíčního terminátoru. Zamilovaní si šeptají Máchovy verše z Máje "Ouplné lůny krásná tvář – tak bledě jasná, jasně bledá, ...". V každém případě nám zejména úplněk, jinak nepříliš prokreslený díky "en face" nemodelujícímu osvětlení, přináší zajímavé otázky. Je stále stejný, stejně velký, stejně jasný? Na fotografické měsíční kompozici Zdenka Bardona, jejíž vytvoření zabralo vlastně celý kalendářní rok, se na tyto otazníky podíváme podrobněji.
V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor - bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a několik náhodných svědků nám poslalo svá hlášení. Zvláště v oblasti letu bolidu (Jizerské hory) se jednalo o zcela mimořádný zážitek.
/Tisková zpráva z 9. listopadu 2020/
Některé typy hvězd považujeme za vzácné, pokud jich je v Galaxii známo jen pár reprezentantů stejného typu. Mezi ně patří i modré svítivé proměnné, kterých v celé Galaxii astronomové katalogizují pouhých sedmnáct. Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU se ve své práci velmi detailně věnovala hvězdě Wray 15-906, která by mohla být osmnáctou známou modrou svítivou proměnnou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS