Již za necelé dva týdny - v první červnový víkend 6. - 7. 6. 2015 - se schýlí k mimořádné mezinárnodní události, která se ke vší radosti uskuteční právě na české půdě. Na observatoři v Ondřejově se budou moci všichni zájemci o pozorování komet či meteorů zůčastnit mezinárodní konference za účasti evropských i záoceánských odborníků na tuto problematiku. Mezi nimi například Artyom Novichonok, spoluobjevitel dramaticky chovající se komety ISON z roku 2013. Rovnež se akce zúčastní americká koordinátorka pozorování komety 67P v rámci mise družice Rosetta. Českou účast pak zajistí aktivní členové Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), kteří jsou zároveň spolupořadateli této akce. Pokud byste se chtěli konference, na níž už nyní lze očekávat astronomy zvučných jmen z této oblasti, také zúčastnit, máte jedinečnou a prakticky již poslední možnost. Čtete dále.
Hodiny precizního ladění, perfektní výběr lokalit, desítky hodin v mrazivě krásné přírodě a další stovky hodin mravenčí práce. Do toho ohromné finance vložené do nákladné techniky a vidina jen krátkého výsledku, který možná upadne v zapomnění v přehršli dalších svého druhu pořízených ve značně profláklejších a vpodstatě osvědčených světových lokalitách. I takové myšlenky se honí hlavou každého tvůrce časosběrného videa, které na svou stopáž i přes (mnohým naprosto neznámou) šílenou práci předtím může a nemusí zaujmout. Česká astronomická společnost však jakýkoliv takový iniciativní produkt nadšených filmařů jen podporuje, a to nejen prostřednitvím soutěže Česká astrofotografie měsíce. A nedávno publikované video Vladimíra Šifry z fantastických slovenských luhů a hájů nás rozhodně zaujalo. Čtěte dále a vychutnejte si dech beroucí symfonii noční tatranské přírody!
V pátek 22. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali v Planetáriu Ostrava v polovině května a na konci března. Ve třech kategoriích ze čtyř obsadily první místo dívky.
Přehled událostí na obloze od 25. 5. do 31. 5. 2015. Měsíc je po první čtvrti. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc.
Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).
Mezinárodní tým pod vedením astronomů z Yale University a University of California dohlédl při výzkumu galaxií zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 5 % jeho současného věku 13,8 miliardy roků. Vědecký tým objevil mimořádně svítivou galaxii v době před více než 13 miliardami roků a určil její přesnou vzdálenost od Země za použití kombinovaných dat pořízených kosmickými dalekohledy NASA Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, a také prostřednictvím Keckova teleskopu o průměru 10 m na Mauna Kea na Havajských ostrovech. Tato pozorování potvrdila, že se jedná o nejvzdálenější galaxii podle současných měření, čímž byl ustanoven nový rekord.
Astronomové pracující v Chile s dalekohledem ESO/VLT pořídili dosud nejdetailnější záběr mlhoviny Medúza. Centrální hvězda této mlhoviny na oslavu svého odchodu do důchodu odvrhla vnější obálky a vytvořila překrásnou barevnou mlhovinu. I naše Slunce by jednou v budoucnu mohlo vytvořit objekt, jako ten na snímku.
Již od pátku 22. května až do konce víkendu budete moci zavítat na každoročně velkolepý program Dne otevřených dveří v překrásném areálu ondřejovské observatoře, která je v současnu českým centrem vědecké astronomie. Každý den od pátku do neděle mezi 9. a 17. hodinou tak budete moci navštívit všechna její stanoviště včetně líbezných historických observatoří na centrální plošině ústavu. Nebude chybět ani možnost spatřit největší český dalekohled - monstrózní kolos o hmotnosti 83 tun a průměru 2 metrů pojmenovaný na počest známého českého astronoma "Perkův dalekohled". Vstup je pochopitelně zdarma, občerstvení na místě a za přízně počasí si nenechte ujít i pozorování slunečních skvrn a noční oblohy. V sobotu vás navíc čekají poutavé a populární astronomické přednášky vhodné pro širokou veřejnost!
Nedávnými nebeskými představeními – Kometa Lovejoy, polární záře nad ČR nebo zatmění Slunce, nám obloha ukazuje, že skýtá nepřeberné množství pestrých a nádherných až dech-beroucích úkazů. Nejeden z vás se jistě v dnešním uspěchaném světě zastavil, užasl a nechal se strhnout fascinujícím přírodním divadlem. A představte si, že takto můžete žasnout celých 17 dní v termínu od 7. do 23. srpna!
Letošního 21. května oslaví kulaté 70. narozeniny německý fyzik a astronaut Ernst Willi Messerschmid. Na oběžnou dráhu Země se vypravil jen jednou, a to při americké misi STS-61-A. Že vám jméno nic neříká? Čtěte dále.
Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.
Již v červnovém čísle loňského Zákrytového zpravodaje ve článku věnovaném úkazům roku 2015 se objevila zmínka o mimořádnosti data 23. květen 2015. Střední Evropou se totiž proženou stíny dvou planetek s odstupem pouhé čtvrthodiny. Navíc i jasnosti zakrývaných hvězd a délka úkazů dávají naději na mimořádné pozorování. Tato zákrytářská „dvojudálost“ zaujala i známého pozorovatele zákrytů hvězd planetkami Olivera Klöse, který zajímavému datu věnoval polovinu svého příspěvku na setkání pozorovatelů zákrytů ESOP XXXIII, který se na konci srpna 2014 uskutečnil v Praze.
Přehled událostí na obloze od 18. 5. do 24. 5. 2015. Měsíc po novu je vidět večer na západě, stejně jako jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Ruská raketa Proton opět nevynesla svůj náklad, jak měla. Progress na ISS nešel nastartovat, aby zvýšil dráhu stanice.
V sobotu 16. května 2015 od 13.00 proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Letošní program ovšem nabízí opravdu strhující náplň. Kromě tradičního pozorování denní i noční oblohy - popřeje-li počasí - si budeme moci poslechnout hned 4 naprosto fantastické přednášky (nejen) o astronomii. Prostřednictvím fotografií a povídání od cestovatele Petra Horálka se octneme na místech s nejtmavší oblohou na světě, znovuobjevíme náš Měsíc při přednášce Pavla Gabzdyla nebo se poplavíme na oceánu lodí La Grace s kapitánem a astronomem Petrem Scheirichem. Nebude chybět ani perfektní program pro děti, který zajistí učitel a astronom Martin Gembec. Máte se vstutku na co těšit!
V pátek 15. května 2015 to bude přesně 20 let, co server www.astro.cz začal fungovat. Za dvě desetiletí se stal nejčtenějším webem o vesmíru u nás a české veřejnosti přinesl neuvěřitelné množství informací a novinek. Stal se i místem, odkud novináři berou informace o dění ve vesmíru. Provozuje ho Česká astronomická společnost, která je vědeckou společností sdruženou v Radě vědeckých společností České republiky.
Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile pomohla odhalit zcela novou třídu 'temných' kulových hvězdokup v okolí obří galaxie Centaurus A. Tyto záhadné objety se podobají běžným hvězdokupám, ale obsahují mnohem větší množství hmoty. Mohly by být neočekávaným domovem značného množství temné hmoty anebo řady hmotných černých děr. Nic z toho se však neočekávalo. Proč tomu tak je, zatím astronomové nevědí.
Hvězdy jsou v diagramu efektivní teplota—svítivost (tzv. Hertzsprungově-Russelově diagramu) rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce jich najdeme na hlavní posloupnosti, méně pak v oblasti rudých obrů a nemalý počet zástupců i úplně vlevo dole mezi bílými trpaslíky. Na H-R diagramu jsou však přítomny i nejrůznější exotičtější typy hvězd, mezi něž patří i modří podtrpaslíci. Ti se stali cílem přehledové studie A. Kawky, S. Vennese a jejích kolegů z AsÚ i jiných astronomických institucí ve světě.
Další úplněk, tentokrát ten ze 4. května, je nenávratně za námi. Osvětlené procento Měsíce je tedy stále menší a menší, což zlepšuje viditelnost slabých difúzních objektů, jakými jsou právě komety. Osm z nich pak budeme moct zpozorovat většími dalekohledy i vizuálně v nadcházející lunaci s novem 18. května 2015. Které komety to jsou? Zjistit to můžete právě v tomto článku.
Ve středu 13. května 2015 se uskuteční na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích přednáška věnovaná Křišťanovi z Prachatic, hvězdáři, jenž byl přítelem Jana Husa. Křišťanovo dílo představí manželé Hadravovi - PhDr. Alena Hadravová, CSc. z pohledu klasické filoložky a doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. z pohledu astrofyzika. Program začíná v 19:00 hodin. Jednotné vstupné 80,- Kč, předprodej vstupenek od 4. května 2015 v otevírací době Hvězdárny a planetária ČB.
Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…
