Dění na obloze během roku 2023

Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.

Výzkumy v ASU AV ČR (232): Periodicky proměnné hvězdy středních hmotností dlouhodobě pozorované družicí TESS

Dlouhodobě pracující fotometrické družicové experimenty, jako byly družice CoRoT, Kepler, nyní TESS a budoucí PLATO, poskytují velmi bohatý materiál pro studium proměnnosti nejrůznějších typů hvězd. Marek Skarka z ASU se společně s kolegy z českých i zahraničních institucí věnoval fotometrické klasifikaci hvězd středních hmotností spektrálních typů A až F. 

Nový největší dalekohled na Moravě!

V úterý 13. prosince 2022 byl do východní kopule Hvězdárny a planetária Oldřicha Kotíka ve Ždánicích osazen nový dalekohled o průměru zrcadla 80 cm, čímž se stal největším dalekohledem na Moravě. Sloužit bude především univerzitním studentům k odborným měřením.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny

Tento kosmický klenot zná skoro celý svět. Jde o Jižní prstencovou mlhovinu NGC 3132, která se stala jedním z prvních vědeckých cílů nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tato planetární mlhovina nacházející se v souhvězdí Plachet má poměrně rozmanitý tvar, což uchvátilo myšlenky mezinárodního týmu vědců. Za tak komplexní tvar objektu mohou podle simulací další hvězdy.

51. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 12. do 25. 12. 2022. Měsíc bude v novu a vidět je tedy ráno. Večer můžeme vidět všechny vnější planety. Okem Jupiter, Saturn a Mars, dalekohledem Uran a Neptun. Aktivita Slunce je nízká, i když Slunce chvíli slušně zabouřilo. Maximum má méně známý roj Ursidy. Úspěšnou kanonádu raket Falcon 9 doplnila evropská Ariane 5. Před 350 lety objevil Cassini měsíc Saturnu Rhea a před 80 lety se narodil jihočeský astronom František Vaclík.

Astronomové sledují poslední okamžiky života stárnoucí hvězdy

Péter Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd.

Vzniká vzpomínkový fond k připomenutí českých astronomů

Z iniciativy Historické skupiny ČAS vznikl vzpomínkový fond, jehož cílem je podpora údržby hrobových a pamětních míst významných českých astronomů a pořádání vzpomínkových akcí na tyto astronomy. Fond společně spravují Česká astronomická společnost a Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí.

Vychází Astropis 133 – tematický speciál o planetě Mars

V tomto monotematickém čísle naleznete hned několik příspěvků o robotickém průzkumu Marsu: Jako první uvádíme shrnutí mise geologické sondy InSight z pera Petra Brože. Na to naváže Michael Voplatka s představením prozatím nejkomplexnějšího roveru na Rudé planetě – Perseverance. I Václav Laifr se věnuje ve svém příspěvku robotickému průzkumu – tentokrát z pohledu čínské kosmonautiky.

Dalekohled Jamese Webba na stopě temné hmoty

Jen zlomek hvězd v galaktických kupách putuje mezigalaktickým prostorem. Tyto hvězdy byly kdysi vymrštěny ze svých mateřských hvězdných ostrovů vlivem obrovských slapových sil působících mezi jednotlivými galaxiemi. Světlo vydávané těmito hvězdami je nazýváno „mezigalaktické“, z anglického Intra-cluster Light (ICL). Je však extrémně slabé, jeho jasnost je menší než jedno procento jasnosti nejtmavší oblohy, jež na Zemi můžeme pozorovat. Z vědeckého hlediska je ale velmi hodnotné, protože hvězdy, které ho vydávají při svém pohybu, následují gravitační pole dané galaktické kupy, a tak díky němu můžeme zkoumat rozložení temné hmoty.

ČAM za listopad 2022: LDN 1228

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2022

získal snímek „LDN 1228“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem skomírající svíce. I přes jisté, strach či neklid evokující souvislosti je to označení jistě poetičtější než LBN 552 a LDN 1228. Pod těmito zkratkami je totiž můžeme nalézt v příslušných katalozích mlhovin.

Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno

Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi energetickou supernovou, což se podařilo prokázat již před 20 lety. Krátké GRB vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd, které jsou samy pozůstatkem masivních hvězd, což víme od první detekce gravitačních vln spojených s takovouto událostí v roce 2017.

Hledání astronomických míst s odměnou pro detektivy v podobě dalekohledů a dalších cen vrcholí

Rádi objevujete místa po České republice, která souvisí s astronomií a vesmírem? Ještě do 20. prosince se můžete stát astronomickým detektivem. Česká astronomická společnost připravuje ve spolupráci s dalšími zeměmi V4 průvodce po astronomicky zajímavých místech. Vzniká tak unikátní přehled astronomických cílů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, který je financován Grantem visegrádského fondu.

Čech se podívá k Měsíci

Pouhé dva týdny po vybrání Aleše Svobody jakožto záložního astronauta ESA přišla další zpráva související s dobýváním vesmíru a současně s Českem, která jednoduše všem vyrazila dech. Japonský miliardář Jusaku Maezawa oficiálně oznámil složení posádky unikátní mise dearMoon, v rámci níž se sám vydá na oblet Měsíce spolu s osmi umělci z celého světa. Jedním z vybraných je i český choreograf Yemi A. D.

50. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje Geminidy. Mise Artemis I skončila. Kosmická loď Orion přistála v neděli 11. 12. Otevírá se tím nová éra dobývání Měsíce. K němu se má v budoucnu v rámci mise Dear Moon vydat i Čech Yemi. Evropská raketa Ariane 5 má vynést revolučně vylepšenou verzi geostacionární družice Meteosat. Před 50 lety se naposledy dotýkal povrchu Měsíce Gene Cernan z Apolla 17. Před 60 lety úspěšně zkoumal Venuši Mariner 2.

Cenu Františka Nušla za rok 2022 obdržel profesor Jiří Podolský

Česká astronomická společnost ve středu 7. prosince 2022 v 18:00 v Planetáriu Praha udělila Nušlovu cenu za rok 2022 prof. RNDr. Jiřímu Podolskému, CSc., DSc. z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy za jeho celoživotní přínos v oblasti teoretické fyziky.

Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu

Saturn má kromě ikonických prstenů i rekordních 83 známých měsíců, z čehož 20 ještě čeká na potvrzení. Jeho největší přírodní družicí je žlutý Titan, který bezpochyby patří i k těm nejzajímavějším ve Sluneční soustavě. Jde o zamlžený svět s hustou atmosférou plný jezer, řek a moří z uhlovodíkových kapalin, jako je například kapalný metan. Právě na tento zajímavý objekt byla 4. listopadu namířena beryliová zrcadla dalekohledu Jamese Webba.

Před 50 lety se lidé naposledy vydali k Měsíci: Příběh mise Apollo 17

Zatímco celý svět v těchto dnech sleduje první cestu lodi Orion k Měsíci, nastává zajímavé výročí, jež s dobýváním Měsíce souvisí. Právě dnes totiž uplynulo přesně pět desítek let od chvíle, kdy se lidé k Měsíci vydali naposledy. Dosud největší raketa všech dob, Saturn V, v provedení pro lunární mise, naposledy odstartovala z rampy LC-39A a vynesla na dráhu k Měsíci poslední loď Apollo s tříčlennou posádkou. Jednalo se o grandiózní finále celého programu. Mise Apollo 17 byla tou úplně nejdelší a vědecky nejhodnotnější. Pojďte si společně s námi při příležitosti tohoto výročí připomenout příběh jedinečné lunární mise.

Pozorována nejvzdálenější černá díra pohlcující hvězdu

Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil. Jednalo se o superhmotnou černou díru ve vzdálené galaxii, která právě pohltila hvězdu a její pozůstatky vyvrhla ve formě výtrysků. Podle měření provedených dalekohledem VLT se jednalo o nejvzdálenější případ tohoto jevu, jaký byl dosud pozorován, a jelikož jeden z výtrysků je orientován téměř přesně směrem k nám, vůbec poprvé se podařilo tento jev objevit ve viditelném světle. Vědcům se tak nabízí zcela nový způsob, jak tyto extrémní objekty objevovat.

V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a Sgr A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1.

První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem

Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy – extrémně vzácné události – pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek „A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole“ byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.