Zlínské astropraktikum a kometa 73/P
Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57.
11.5. 13:55: doplněn odkaz na animaci přiblížení k M57.
Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57.
11.5. 13:55: doplněn odkaz na animaci přiblížení k M57.
Úkazy na obloze v 19. týdnu (8. - 14. května 2006)
Značnou část květnového čísla věnujeme "detektivní" rekonstrukcislunečních hodin na západní stěně Révového nádvoří v pražském Klementinu.Po mnoha desetiletích, kdy byly hodiny skryty, máme možnost opět spatřitpůvodní práci jezuitského astronoma a malíře z přelomu 17. a 18. století.
Vpravdě dlouhá přestávka dělí druhý a třetí díl astronomického kurzu;tentokrát pojednáváme o vzniku planet z planetesimál. Konstruujeme jednoduchýmodel růstu planetesimál a probíráme i nejnovější scénář vývojeplanetesimálního disku.
Redakce: Vaše snímky (nejen) komety 73P můžete posílat do ČAM (Česká astrofotografie měsíce)
Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.
V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.
Úkazy na obloze v 18. týdnu (1. - 7. května 2006)
Úkazy na obloze v 17. týdnu (24. - 30. dubna 2006)
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové