První kometa roku 2006

Steve Majewski a jeho tým z virginské univerzity plánují vypuštění a použití teleskopu SIM PlanetQuest pro objasnění otázek ohledně povahy naší Galaxie a položení základů pro opravdového "průvodce galaxií".
Město Kouřim vyhlašuje veřejnou soutěž na vytvoření grafického návrhu označení průsečíku 50. rovnoběžky s 15. poledníkem, tedy místa, pro které jsou v ČR počítány astronomické úkazy. Průsečík se nachází na poli č.k. 650/1 v katastrálním území města Kouřim za jatkami p. Karla Sojky.
Umístění označení se směrovkou je plánováno na náměstí města Kouřim. Návrh označení musí být při vlastní realizaci akceptovatelný orgánem památkové péče. Návrhy zasílejte na adresu: Městský úřad Kouřim, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim v uzavřené obálce s heslem Astronomické úkazy ČR do 15.3.2006. Autor vybraného návrhu obdrží odměnu ve výši 10 000 Kč.
Úkazy na obloze v 8. týdnu (20. - 26.2.2006)
V pondělí 20. února 2006 ve 14:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 se koná přednáška na téma Klaudios Ptolemaios - podvodník na poli vědy nebo vědecký génius? Přednášet bude prof. D. Lelgemann z Technické univerzity v Berlíně. Přednáška bude proslovena v angličtině.
Čínský pilotovaný kosmický program
Čínský pilotovaný kosmický program doznal v poslední době několika změn. Informoval o tom nedávno Qi Faren, vedoucí vývoje kosmických lodí Shen Zhou. Dříve se předpokládalo, že v období 2007-2009 budou vypuštěny 3 kosmické lodě (Shen Zhou 7, 8 a 9). Při startu Shen Zhou 7 se měl uskutečnit výstup kosmonautů do volného kosmického prostoru - mimo palubu kosmické lodě. Další dvě kosmické lodě měly uskutečnit vzájemné spojení na oběžné dráze kolem Země.
Od 7. listopadu 2005, kdy nastala poslední opozice Marsu (tzn., že planeta byla ze Země pozorovatelná v opačném směru než Slunce) se Mars od nás postupně vzdaluje. Příští opozice nastane na Štědrý den roku 2007. K opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před opozicí nebo po ní se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi. To je vždy spojeno s dobrými pozorovacími podmínkami, protože planeta je blíž k Zemi než obvykle. Možnost pozorovat planetu Mars při jejím loňském přiblížení nás opustila, ale Mars se s námi v těchto dnech "loučí" v souhvězdí Býka, kde na obloze prochází nedaleko hvězdokupy Plejády.
Tiskové prohlášení ČAS č. 81.
...a další články na http://kosmos-news.kosmo.cz nebo v tištěném vydání KOSMOS-NEWS.
Velkou část roku 2005 věnovali astronomové z Hvězdárny na Kleti nejen výzkumu planetek a komet, ale zároveň i rekonstrukci tzv. staré kopule na Kleti.
Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT se konalo za účasti hejtmana Jana Zahradníka, dalších členů vedení Jihočeského kraje a mnoha dalších vzácných hostí na Kleti ve středu 8.února 2006.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.