Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále.

František Martinek Sluneční soustava

Je Amalthea ledovým měsícem?

Amalthea.jpg
Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.
redakce Ostatní

Popularis o ESO - ČT2 7.6. v 16:15

Soustava dalekohledů na hoře Paranal v chilské poušti Atacama je největší astronomickou observatoří na světě. Vybudovala ji organizace známá jako ESO - Evropská jižní observatoř. Její ústředí leží v Garchigu nedaleko Mnichova, ale zařízení na pozorování jsou umístěna v Chile. Toto naprosto ojedinělé místo nyní měli příležitost navštívit tři Češi a dva Poláci - výherci soutěže o nejlepší video pořízené v souvislosti s přechodem Venuše přes Slunce. Vysvětlíme, jakých unikátních systémů se zde využívá, obzvláště aktivní optiky, adaptivní optiky a interferometrie. Ukážeme také, jak astronomové uprostřed pouště žijí.
Patrik Trnčák Úkazy

Halo Observe Project

Projekt HOP vznikl v roce 2004 za účelem pozorování a archivace halovýchjevů v České republice. V součastné době má okolo 20. členů, kteřípozorují a posílají záznamy o halových jevech a pomáhají takto pochopittento zajímavý fenomén.
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.
František Martinek Vzdálený vesmír

Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

ATA.jpg
Účastníci projektu SETI (Searching for Extra-Terrestrial Intelligence), jehož cílem je pátrat po signálech mimozemských civilizací, uskutečnili zkušební sérii pozorování pomocí nové soustavy radioteleskopů. Toto zařízení s názvem ATA (Allen Telescope Array) je rozmístěno na ploše přibližně 360 tisíc metrů čtverečních a jeho výroba si vyžádala náklady v celkové výši 35 miliónů dolarů.
František Martinek Kosmonautika

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.
František Martinek Kosmonautika

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.
František Martinek Hvězdy

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.
František Martinek Hvězdy

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.
Libor Lenža Ostatní

Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

HVM03_roboti.jpg
Kdo by si nepřál zažít dobrodružství z objevování nových světů, radost z vyřešení náročného úkolu či problému a především ze hry? Školní mládež, která využila mimořádnou nabídku valašskomeziříčské hvězdárny, nelitovala. Akce pod názvem "Roboti na vzdálených planetách", pořádaná ve spolupráci s Britskou radou (British Council) a městem Valašské Meziříčí se setkala s velkým ohlasem. O co vlastně šlo?
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Global Surveyor vyfotografoval další sondy

115460main_odyssey-enlarged-330.jpg
Poprvé v historii kosmických letů se podařilo pořídit snímek sondy obíhající jinou planetu. Mars Global Surveyor získal snímky sond Mars Odyssey a Mars Express. Na vzdálenost kolem 100 km je kamera sondy schopná rozlišit objekty menší než jeden metr v průměru.
František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 2/2005

astropis_22005.jpg
Právě vyšlo letošní druhé číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • R. Mašata: Když byla Země středem vesmíru
  • Z. Řehoř: Základy optických přístrojů I.
  • D. Ondřich: Počítače ve vesmíru
  • M. Pauer: Příští stanice: Vesmír
František Martinek Exoplanety

Perspektivy objevování planet mimo Sluneční soustavu

HD70642.jpg
Deset let po objevu první planety mimo naši Sluneční soustavu začíná nová etapa v objevování exoplanet - objevování planet zemského typu, studium jejich charakteristik a hledání příznaků života na těchto exoplanetách. To je názor účastníků jubilejní mezinárodní konference, která se minulý týden konala v Institutu Hubblova kosmického dalekohledu (STSI) v Baltimore.


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »