Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále.

František Martinek Sluneční soustava

Je Amalthea ledovým měsícem?

Amalthea.jpg
Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.
redakce Ostatní

Popularis o ESO - ČT2 7.6. v 16:15

Soustava dalekohledů na hoře Paranal v chilské poušti Atacama je největší astronomickou observatoří na světě. Vybudovala ji organizace známá jako ESO - Evropská jižní observatoř. Její ústředí leží v Garchigu nedaleko Mnichova, ale zařízení na pozorování jsou umístěna v Chile. Toto naprosto ojedinělé místo nyní měli příležitost navštívit tři Češi a dva Poláci - výherci soutěže o nejlepší video pořízené v souvislosti s přechodem Venuše přes Slunce. Vysvětlíme, jakých unikátních systémů se zde využívá, obzvláště aktivní optiky, adaptivní optiky a interferometrie. Ukážeme také, jak astronomové uprostřed pouště žijí.
Patrik Trnčák Úkazy

Halo Observe Project

Projekt HOP vznikl v roce 2004 za účelem pozorování a archivace halovýchjevů v České republice. V součastné době má okolo 20. členů, kteřípozorují a posílají záznamy o halových jevech a pomáhají takto pochopittento zajímavý fenomén.
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.
František Martinek Vzdálený vesmír

Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

ATA.jpg
Účastníci projektu SETI (Searching for Extra-Terrestrial Intelligence), jehož cílem je pátrat po signálech mimozemských civilizací, uskutečnili zkušební sérii pozorování pomocí nové soustavy radioteleskopů. Toto zařízení s názvem ATA (Allen Telescope Array) je rozmístěno na ploše přibližně 360 tisíc metrů čtverečních a jeho výroba si vyžádala náklady v celkové výši 35 miliónů dolarů.
František Martinek Kosmonautika

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.
František Martinek Kosmonautika

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.
František Martinek Hvězdy

Záhadná hvězda WR123 se intenzivně zbavuje hmoty

WR124.jpg
Na vědecké konferenci Kanadské astronomické společnosti bylo představeno několik objevů, o které se zasloužila malá kanadská astronomická družice MOST. Ve srovnání s Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST) se jedná o velmi malou družici o hmotnosti pouhých 54 kg, která je vybavena dalekohledem o průměru 15 cm.
František Martinek Hvězdy

Přebytečné hvězdy v centru naší Galaxie

Centrum_Galaxie.jpg
Ve vzdálenosti pouhých 0,26 světelného roku od supermasívní černé díry v centru naší Galaxie byla objevena skupina velmi mladých hvězd, jejichž stáří bylo určena přibližně na 10 miliónů roků. Tento objev přivedl astronomy do rozpaků, neboť příliš nezapadá do současných teorií vzniku hvězd.
Libor Lenža Ostatní

Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

HVM03_roboti.jpg
Kdo by si nepřál zažít dobrodružství z objevování nových světů, radost z vyřešení náročného úkolu či problému a především ze hry? Školní mládež, která využila mimořádnou nabídku valašskomeziříčské hvězdárny, nelitovala. Akce pod názvem "Roboti na vzdálených planetách", pořádaná ve spolupráci s Britskou radou (British Council) a městem Valašské Meziříčí se setkala s velkým ohlasem. O co vlastně šlo?
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Global Surveyor vyfotografoval další sondy

115460main_odyssey-enlarged-330.jpg
Poprvé v historii kosmických letů se podařilo pořídit snímek sondy obíhající jinou planetu. Mars Global Surveyor získal snímky sond Mars Odyssey a Mars Express. Na vzdálenost kolem 100 km je kamera sondy schopná rozlišit objekty menší než jeden metr v průměru.
František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 2/2005

astropis_22005.jpg
Právě vyšlo letošní druhé číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • R. Mašata: Když byla Země středem vesmíru
  • Z. Řehoř: Základy optických přístrojů I.
  • D. Ondřich: Počítače ve vesmíru
  • M. Pauer: Příští stanice: Vesmír
František Martinek Exoplanety

Perspektivy objevování planet mimo Sluneční soustavu

HD70642.jpg
Deset let po objevu první planety mimo naši Sluneční soustavu začíná nová etapa v objevování exoplanet - objevování planet zemského typu, studium jejich charakteristik a hledání příznaků života na těchto exoplanetách. To je názor účastníků jubilejní mezinárodní konference, která se minulý týden konala v Institutu Hubblova kosmického dalekohledu (STSI) v Baltimore.


32. vesmírný týden 2025

32. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »