Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.
Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost i v roce 2011 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.
Počítačová simulace splynutí dvou hvězdAstronomům se poprvé podařilo zaregistrovat splynutí dvou hvězd v jeden objekt. Článek o tomto objevu byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics. Vědci pozorovali objekt s názvem V1309 Scorpii (v souhvězdí Štíra), který byl objeven již v roce 2008, kdy nápadně zvýšil svoji jasnost. V srpnu 2008 jeho jasnost vzrostla přibližně 10 000krát, což mělo za následek, že zářivý výkon objektu 30 000krát převyšoval svítivost Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti nás však nijak neovlivnil. V průběhu několika následujících měsíců jasnost objektu V1309 postupně klesala na výchozí hodnotu.
Koróna během zatmění Slunce 29. března 2006. Autor: M. Lattanzi, H. a M. Druckmüller a kolPrávě dnes, 29. března 2011, uběhlo půl desetiletí od dosud posledního úplného zatmění Slunce pozorovatelného z evropských končin. Měsíční stín se po přechodu přes jižní Atlantik a Afriku nasunul nad "zemi půlměsíce", tedy Turecko, aby tam na několik minut ukázal do dnešních dnů jeden z nejproslulejších tvarů sluneční koróny v historii "zatměňových" fotografií. Živé vzpomínky na poměrně dlouhé sluneční zatmění leží v hlavách nemálo Čechů a Slováků, kteří se za ním vydali zejména do Turecka, Egypta či Libye. Slávu tomuto zatmění vdechla i řada jedinečných digitálních snímků pořízených či zpracovaných revoluční metodou brněnského profesora Miloslava Druckmüllera a jeho dcery Hany.
Merkur na večerní oblozeJeště než skončí na fotogalerie beztak velmi bohatý první jarní měsíc roku 2011, přinášíme vám poslední březnovou galerii. Jak již bylo avizováno v článku Martina Gembece, večerní oblohu za soumraku po dlouhé době na několik dní obohatila obecně jen velmi těžko zastihnutelná planeta Merkur. Byť pro pouhé oko "nezahrála" nic dechberoucího, její výskyt na soumračné obloze potěšil a do redakce došlo několik pěkných fotografií. Děkujeme nejen autorům "merkurovských" momentek, ale všem fotografům, kteří v průběhu března do všech galerií přispívali. Doufejme, že příležitostí k focení bude i nadále bohatě dost...
Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 3. do 3. 4. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Ideální období na pozorování zvířetníkového světla a Messiérovského maratónu. Končí dobrá viditelnost Merkuru. Začínají ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. března 2011 ve 21:00 SELČ
Dnes 26. března 2011 se jako každý rok koná akce k ochraně klimatu s názvem Hodina Země, kdy se na hodinu zhasne osvětlení v městech a firmách, které se k akci připojují. Amatérská prohlídka oblohy k této příležitosti pořádá soutěž o nejlepší fotografie z Hodiny Země.
Planeta Uran na snímku ze sondy Voyager 2Před 25 roky uskutečnila sonda NASA s názvem Voyager 2 zatím poslední výzkum planety Uran na své cestě k další planetě - k Neptunu. Byla první sondou, která zblízka pozorovala tento fantastický svět. Kosmická sonda Voyager 2 se k Uranu nejvíce přiblížila 24. ledna 1986 a od té doby se můžeme na tohoto "ledového obra" dívat pouze z velké dálky pozemními dalekohledy nebo kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Avšak skupina 168 vědeckých pracovníků z Evropy a USA nechce nechat planetu Uran již déle nepovšimnutou.
Část mlhoviny Tarantule ve Velkém Magellanov ěoblakuHubblův kosmický teleskop HST (NASA/ESA) pořídil mimořádnou fotografii části proslulé mlhoviny s názvem Tarantula Nebula (mlhovina Tarantule), což je rozsáhlý oblak prachu a plynů v sousední nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno s probíhajícím vznikem hvězd. Na publikovaném snímku vidíme centrální oblast mlhoviny, která jasně září v důsledku přítomnosti mladých hvězd a ionizovaného plynu.
Globe at NightNa přelomu března a dubna letošního roku se může každý, kdo se zajímá o noční oblohu, zapojit do již šestého ročníku celosvětové akce Globe at Night, jež mapuje rozsah tzv. světelného znečištění na celé planetě Zemi. Druhé kolo t0to celosvětové kampaně probíhá od 22. března do 4. dubna 2011 a oproti předchozímu se pozorování tentokrát zaměří na souhvězdí Lva.
Technické muzeum v MnichověZápadočeská pobočka ČAS ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a oddělením fyziky FPE pořádá v termínu 7. května 2011 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. K vidění jsou exponáty spojené s lodní dopravou, těžbou surovin, replikou lidských buněk či expozice moderní fyziky, naleznete zde modely aut, letadel. Muzeum nabízí skutečné originální exponáty jako je V2, řez skutečnou ponorkou a další (viz přiložené foto). Velmi zajímavou expozicí je expozice astronomie a kosmonautiky, která zahrnuje funkční hvězdárnu, planetárium a celou řadu interaktivních modelů.
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin GembecPokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná
hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.
Maketa přední části raketoplánu
Pokud patříte mezi fanoušky raketoplánů, určitě jste zatoužili zahlédnout tento stroj nejen prostřednictvím televize či počítače, ale také "naživo". Jaké máte v takovém případě možnosti? Nejjednodušším řešením je spokojit se pouze s maketou raketoplánu. Ty najdete na několika místech, většinou v různých zábavných centrech či návštěvnických střediscích organizací, zabývajících se kosmonautikou. Jejich přehled je například na stránce A Field
Guide to American Spacecraft (Průvodce po amerických kosmických lodích).
Největší úplněk 19. března 2011Sobotní večer při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:11 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím ve vzdálenosti výjimečných 356 577 km od Země. Tato neobvyklá soudobost vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie. Všem autorům za ně děkujeme.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeVzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.Již dlouhou řadu let (v letošním roce se jedná o 18. ročník) organizuje Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. v době hlavních školních prázdnin letní tábory pro děti a mládež. V loňském roce jsme poprvé realizovali vzhledem k většímu zájmu dva turnusy a obdobně tomu bude i letos.
Úžasné divadlo fyzikyJak může být fyzika úžasná a co nás na ní může udivovat? Možná si každý vybaví učebnu, školní lavice, fyzikální učební pomůcky. Pro někoho hodina ve škole, na kterou se vždy těšil, pro jiného "strašák" v podobě výpočtů a vzorečků. Že může být fyzika také krásná a magická? Že nás může také překvapovat a udivovat?
Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži Jiří Grygar se 17. března 2011 dožívá 75 roků. Velké části čtenářů bude tato věta o pětasedmdesátých narozeninách Dr. Jiřího Grygara připadat spíše jako překlep. Svého životního jubilea se totiž dožívá v nevšední kondici a plné síle.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792.
Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření.
Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem.
Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
