Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Hvězdy

Nejpomalejší pulsar

Australský astronom Matthew Young objevil pulsar, který by podle dnes uznávané teorie neměl vůbec existovat. Pulsar, označený PSR J2144-3933, je totiž extrémně pomalý a jedna otočka mu trvá celých 8 sekund. Teorie přitom říká, že takové pomalé pulsary nemají dost energie k vyzařování a jsou vlastně mrtvé. Tento objev tedy sebou přináší velké problémy pro teorie zabývající se "pohonem" pulsarů. Jelikož je známo, že stárnutím se pulsary zpomalují, mohlo být zjištěno stáří tohoto exempláře. Dotyčný pulsar je starý 280 miliónů let. Je poměrně slabý a mohl být objeven jenom díky tomu, že je relativně velmi blízko, ve vzdálenosti pouhých 600 světelných roků. To také mj. znamená, že může existovat velké množství takových pulsarů, které jsou dále a tudíž nedetekovatelné. Pulsar byl objeven pomocí radioteleskopu na Parkes Observatory.
Zdroj: CRISO media release ze dne 25. srpna.

redakce II Sluneční soustava

Radarové mapování asterodiu

S použítím dvou radioteleskopů se podařilo astronomům podrobně zmapovat blízkozemní planetku 1999 JM8, která byla objevena 13. května letošního roku. Velkým štěstím bylo, že se jednalo o objev před jejím přiblížením k Zemi, protože k tomu dalšímu dojde až za několik století. V období od 18. července do 9. srpna se na ní tedy zaměřily radary v Goldstone a Arecibo a zmapovaly povrch planetky s rozličením 15 m/px. Lepšího rozlišení bylo dosud dosaženo jenom při blízkých průletech kosmických sond. Planetka prolétla kolem Země ve vzdálenosti odpovídající 22 vzdálenostem Země-Měsíc. Ukázalo se, že se jedná o těleso nepravidelného tvaru s průměrem 3,5 km, které velmi pomalu rotuje. Na jejím povrchu byly nalezeny krátery o průměru stovek metrů, přičemž několik největších z nich jsou kilometrové. Planetka je velmi nápadně podobná jiné planetce nazvané Toutatis, která byla už dříve zmapována podobnou technikou. Zdá se, že pomalu rotující tělesa jsou mezi velkými blízkozemními planetka rozšířená. V průběhu následujících století nehrozí srážka této planetky se Zemí.
Zdroj: JPL press release ze dne 26. srpna.

redakce II Kosmonautika

Cassini a Mars Polar Lander

Snímky Měsíce, které sonda Cassini pořídila při nedávným průletu kolem naší planety, ukazují, že kamera na její palubě pracuje výborně. Černobílé snímky byly získány 17. srpna ze vzdálenosti 377 000 km zhruba 80 minut před nejtěsnějším přiblížením k Zemi. Kamera je určena pro vyhledávání blesků v atmosféře Saturnu, průzkumu oblačné struktury a počasí jak Saturnu tak i Titanu, fotografování povrchu malých měsíců, studiu prstenců a také k nahlédnutí pod oblačnost Titanu na jeho povrch.
Sonda Mars Polar Lander (MPL) zažehla včera na 30 sekund motory s cílem lehce upravit dráhu pro přílet k rudé planetě, ke kterému by mělo dojít 3. prosince. Rychlost sondy se zvýšila o 2,3 m/s, což znamená, že k Marsu dorazí o hodinu dříve než se původně očekávalo. MPL je nyní 36,5 miliónu km od Marsu a blíží se k němu rychlostí 3,7 km/s. Místo přistání má souřadnice 76 stupňů jižní šířky a 195 stupňů západní délky.
Zdroj: JPL press release (Cassini) a MPL mission status z 1. září 1999.

redakce II Kosmonautika

První snímky z Chandry

První zveřejněné snímky rentgenové observatoře Chandra jsou vyjímečně kvalitní a naznačují, že očekávání vloženádo této observatoře by mohla být naplněna a zároveň ukazují, že Chandra je ve vynikají "kondici" a její přístroje fungují nadočekávání dobře. Snímky byly pořízeny ve stádiu testovaní a kalibrace observatoře. Jedním z prvních objektů, na které se observatoř zaměřila, byl 320 let starý pozůstatek výbuchu supernovy, známý jako Cassiopeia A. Materiál, který byl vyvrženpři explozi obrovskými rychlostmi, kolidoval s okolní hmotou a způsobil rázovou vlnu, která vytvořila horkou bublinu plynuemitujícího rentgenové záření. Rtg. dalekohled sledoval také vzdálený a velmi zářivý quasar emitující do vzdálenosti 200 000 sv.r. výtrysky rentgenového záření. Od Chandry se očekává, že přinese doslova revoluci v rentgenové astronomii.
Zdroj: MSFC press release 99-206 z 26. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Mir opuštěn

Téměř deset let trvající nepřetržitá přítomnost člověka na oběžné dráze skončila v pátek, kdy poslední posádka opustila ruskou orbitální stanici Mir. Ruští kosmonauté Viktor Afanasjev a Sergej Avdejev a Francouz Jean-Pierre Haignere přestoupili ve 20 hodin LSEČ na palubu kosmické lodi Sojuz, která se o 3 a 1/4 hodiny později od stanice oddělila. Po dalších 3 hodinách a 20 minutách úspěšně přistála v Kazachstánu. Odchod posádky znamená, že stanice je poprvé od 7. září 1989 neobydlena. Její další osud je nejistý, ikdyž je pravděpodobné, že na počátku roku 2000 dojde k jejímu řízenému zániku. Ovšem Rusové stále doufají, že se nalezne soukromý kapitál, který bude schopen zajistit fungování stanice i v roce 2000. Odhadované minimální náklady na její provoz činí 100 miliónů US$ ročně. Od jejího vypuštění v roce 1986 se na její palubě vystřídalo 103 lidí, kteří zde strávili 11 752 člověko-dní, přičemž 87% z tohoto čísla přísluší Rusům.
Zdroj: SpaceViews z 27. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Projekt skupiny maličkých sond

NASA oznámila, že vybrala další projekt z programu New Millennium, který je určen pro testování technologií a přístupů, které se budou používat na kosmických sondách na začátku nového tisiciletí. Tzv. Nanosat Constellation Trailblazer je projekt tří maličkých satelitů, které budou testovat myšlenku spolupráce několika sond jako systému a zároveň 9 dalších novinek v drsném prostředí kosmického prostoru. Každá sonda bude tvaru osmistěnu se základnou o průměru 40 cm a výškou 20 cm, přičemž každá bude mít vlastní motory a anténu, která se rozvine po startu. Cena projektu bude činit 28 miliónů US$ a jeho start je plánován na rok 2003. Výsledky z Trailblazeru budou použity pro plánování dalších misí skládajících se ze "souhvězdí" lehkých (kolem 20 kg), velmi miniaturizovaných autonomních sond. Už byl např. zveřejněn návrh na systém až stovky malých družic umístněných kolem Země a monitorujících vliv sluneční aktivity na sondy a jejich elektrické a komunikační systémy.
Zdroj: JPL press release z 19. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Cassini se samozřejmě netrefil

Katastrofické scénáře bulvárních plátků se opět nenaplnily a sonda Cassini při průletu kolem naší planety Zemi kupovidu neohrozila. Na nejmenší vzdálenost se přiblížila dnes ráno v 5:28 LSEČ. V té době se nacházela ve výšce 1 171 km nad jižním Pacifikem. Průlet kolem Země zvýšil její rychlost o 5,5 km/s a poslal ji směrem k Saturnu vzdálenému 1 miliardu km. Během průletu kolem Země se na naši planetu a na Měsíc zaměřilo 9 z 12 přístrojů na palubě sondy. Vědecká a inženýrská data budou přenesena během následujících dnů. Cassini má za sebou už dva gravitační manévry u Venuše a nyní ji čeká průlet kolem Jupitera 30. prosince 2000. Ke svému cíli by měla dorazit 1. července 2004. Při průletu kolem Země byla nejvíce diskutována otázka 33 kg plutonia, které se nachází na palubě sondy a slouží jako zdroj energie, které by se v případě srážky se Zemí rozptýlilo do atmosféry. Podle odhadů ale by nedošlo ke zvýšení úrovně radioaktivity dané jadernými pokusy v minulosti. Navíc řídící tým sondy odhadoval pravděpodobnost srážky na 1 : 1 000 000.
Zdroj: JPL press release z 18. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Galileo vydrží hodně

O tom, že schopnosti sondy Galileo předčí očekávání jejích konstruktérů, jsme se mohli přesvědčit krátce před dalšímprůletem kolem Jupiterova měsíce Kalisto. Kolem poledne našeho času 12. srpna sonda prolétávala 452 000 km nad vrchní oblačností planety, když náhle byla bombardována zářením, jehož intenzita téměř 5x předčila dávky, na které bylakonstruována. Zároveň jeho úroveň byla několikanásobně vyšší, než se očekává při těsných průletech kolem měsíce Io v říjnua listopadu. Vysvětlení se nabízí několik, jedním z nich je vzrůst vulkanické aktivity na měsíci Io, protože v uplynulých týdnechpozemské dalekohledy zaznamenaly největší produkci tepelného záření z tohoto měsíce za několik posledních let. Kromě 4selhání, které byly napraveny palubním softwarem, sonda přežila bez následků a mohla o dva dny později prolétnout vevzdálenosti 2 299 km od Kalisto. Během průletu byla provedena řada experimentů, např. se na Zemi měřily změny signálusondy při průchodu atmosférou měsíce.
Zdroj: Galileo Europa Mission Status z 16. srpna 1999.

redakce II Sluneční soustava

Planetka Braille je podobná Vestě

Ačkoliv kvůli zatím ne zcela jasným důvodům selhala při průletu kolem planetky Braille kamera sondy Deep Space 1, spektrometr na její palubě si vedl velmi dobře a pořídil cenná data o složení planetky. Ukázalo se, že maličká planetka (největší rozměr 2,2 km) nepravidelného tvaru má totožné složení s největší známou planetkou hlavního pásu Vestou či s asi 6% meteoritů nalezených na Zemi. Jelikož se obě planetky pohybují po zcela odlišných drahách, je toto zjištěné poměrně překvapivé a naznačuje spojitost mezi oběma planetkami a také meteority, zejména pak na jejich možný společný původ. Snímky povrchu Vesty pořízené HST ukazují na stopy kolize s jinou planetkou, takže je možné, že Braille je úlomek z této srážky, který se na jinou dráhu dostal pod vlivem gravitačního působení planet. Sonda DS1 nyní "čeká", zda se naleznou prostředky na prodloužení mise a v kladném případě jsou před ní dvě setkání s kometami v roce 2001.
Zdroj: www.space.com/news ze 3. srpna 1999

redakce II Hvězdy

První pozorování hvězdotřesení

Infračervený dalekohled Wire, který byl vypuštěn na začátku roku a který se krátce po startu stal nepoužitelným,protože přišel o kapalný dusík soužící k chlazení přístrojů má nové a zcela netradiční využití. Postaral se o to Derek Buzasi,kterého napadlo využít 5cm dalekohled, původně určený pro pointaci družice, pro účely sledování hvězdotřesení. A skutečnězaznamenal úspěch. Po dobu několik měsíců s ním pozoroval hvězdu Dubhe (alfa UMa) a nyní zveřejnil svůj objev.Vůbec poprvé v historii sledoval vibrace způsobené hvězdotřesením na vzdálené hvězdě. Detailní analýza frekvence a amplitudy změn jasností hvězdy způsobených hvězdotřesením umožní získat množství cenných informací o hvězdě, jako jejejí hmotnost, stáří či složení v různých hloubkách. Právě u Dubhe byla stanovena hmotnost na 4,25 hmotnosti Slunce, s přesností mnohokrát přesahující přesnost ostatních metod. Dosud se uváděla hmotnost této hvězdy 4-5 Sluncí. Dalším objektem pro pozorování bude hvězda alfa Centauri.
Zdroj: University of California press release z 27. července 1999

redakce II Sluneční soustava

Nové měsíce Uranu

Objev dalších dvou měsíců planety Uran ohlásil mezinárodní tým astronomů složený z pracovníků několika institucí.Měsíce byly objeveny po 4 nocích pozorování s kamerou umístněnou na Kanadsko-francouzsko-havajském dalekohleduna Mauna Kea na Havaji. Kamera umožnila vědcům sledovat oblast od 5 do 100 miliónů km od planety. Nově objevené měsíce jsou menší a slabší než ty dosud objevené, mají průměr kolem 20 km a obíhají ve vzdálenostech od 10 do 25 miliónůkm od středu planety. Objevem se zvýšil počet Uranových měsíců na 20 a planeta předstihla Saturn na vedoucí místě meziplanetami s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě.
Zdroj: McMaster University (Hamilton, Kanada) News Release ze 29. července 1999

redakce II Exoplanety

Další extrasolarní planeta

Další planeta nacházající se v blízkosti jiné hvězdy byla objevena na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla Chile. Planetaobíhá kolem hvězdy iota Horologii, která se nachází ve vzdálenosti 56 sv. r. od Slunce a s jasností 5,6 mag. je viditelnápouhým okem z jižní polokoule. Měření trvající 5,5 roku byla prováděna pomocí tzv. Echelle spektrometru CES, který jemomentálně připojen optickým vláknem k 3,6m dalekohledu. Na základě 95 pořízených spekter byla sestavena křivkaradiálních rychlostí, přičemž bylo dosaženo přesnosti 17 m/s. Amplituda této křivky je 67 m/s. Okolo hvězdy se pohybuje objektoznačený iota Hor b, jehož hmotnost je minimálně 2,26 hmotnosti Jupitera. Jeden oběh trvá 320 dnů a planeta sepohybuje po poněkud eliptické dráze s e=0,16. Ikdyž se planeta nachází ve vzdálenostech srovnatelných se vzdálenosti Zeměod Slunce, jedná se s největší pravděpodobností o objekt podobný Jupiterovi.
Zdroj: ESO Press release 12/99 z 29. července 1999

redakce II Kosmonautika

Tvrdý boj o rozpočet NASA

Zatímco na jedné straně slaví NASA úspěchy jako je 30. výročí přistání na Měsíci či vypuštění rentgenové observatořeChandra, na druhé straně musí tvrdě bojovat o finanční prostředky na další budoucí mise. Zasedání podkomise SněmovnyRepresentantů amerického Kongresu totiž na počátku týdne provedlo doslova "brutální" škrty v presidentově návrhu rozpočtutéto organizace. Celková výše škrtů 1,32 miliardy US$ znamená snížení rozpočtu téměr o 10%. Škrty však nejsou rovnoměrněrozděleny, zatímco například projekt mezinárodní kosmické stanice zaznamenal "ztrátu" jenom 4,4%, program kosmického
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 a planetka Braille

Sonda Deep Space 1 určená k testování nových technologií pro kosmické projekty 21. století splnila už většinu svýchúkolů. Nyní ji čeká poslední, kterým je těsný průlet kolem planetky označené 1992 KD a teprve nedávno pojmenovanéBraille po vynálezci slepeckého písma, Francouzovi Louisi Braillem. Experimentální navigační systém zvaný AutoNav vede sondu k planetce rychlostí 56 000 km/hod. Sonda se pohybuje v rovině ekliptiky, planetka přiletí "zdola" o něco větší rychlostí, takže ve skutečnosti vlastně planetka dožene sondu. K přiblížení na pouhých 15 km dojde dnes v 6:46 hod. LSEČ.Během průletu budou v provozu dva přístroje na palubě sondy, kamera, která pořídí černo-bílé a infračervené snímky asteroidua spektrometr, který zaznamená 3D rozdělení plazmy v okolí tělesa. Jednou z mála znalostí, které dnes vědci o planetce mají,je je její předpokládaný průměr mezi 1 až 5 km.
Zdroj: JPL press release z 28. července 1999

redakce II Sluneční soustava

Nejrychleji rotující planetka

Maličká 30m planetka 1998 KY26 byla důkladně sledována pozemskými dalekohledy a radary během blízkého průletu kolem Země v červnu loňského roku. Ukázalo se, že má zdaleka nejkratší rotační periodu ze všech známých planetek.K východu či západu Slunce zde dochází každých 5 minut, planetka se totiž otočí kolem své osy jednou za 10,7 minuty. Zvlaštníje i její sférický tvar, který je typický pro velká tělesa, ale ne pro tak malé planetky. Krátká rotační perioda i tvar jsou zřejmě důsledkem srážky, při které planetka vznikla. Ukázalo se také, že složením je podobná uhlíkatým chondritům, které obsahujíorganické materiály a také 10-20% vody. Planetka by se mohla v budoucnosti stát jakousi kolonizační oázou, protože bude snadno přístupná kosmickým lodím. Na pozorovací kampani se podílely radary sitě DSN v Kalifornii a optické dalekohledyv Arizoně, Kalifornii, na Havaji a v Ondřejově!
Zdroj: JPL press release z 22. července 1999

redakce II Kosmonautika

Observatoř Chandra vypuštěna

Pouhých sedm hodin po pátečním startu splnila posádka raketoplánu STS-93 Columbia hlavní úkol mise a z nákladovéhoprostoru raketoplánu vypustila rentgenovou observatoř Chandra. Poté se raketoplán od observatoře vzdálil a zážeh prvního stupně rakety IUS vynesl Chandru na eliptickou dráhu. Následoval zážeh druhého stupně IUS a první z pětice plánovanýchzážehů motorů samotné observatoře, které ji navedly na vyšší eliptickou dráhu 1250 - 71800 km nad Zemí. V průběhu následujích14 dnů se uskuteční zbývající 4 zážehy, které observatoř navedou na konečnou pozorovací dráhu. Posádka raketoplánu mezitímprováděla některé další expetimenty jako např. pozorování pomocí UV dalekohledu SWUIS nebo některé biologické pokusy s růstem rostlin. Přistání Columbie je plánováno na úterý.
Zdroj: Chandra X-ray observatory News

redakce II Kosmonautika

Raketoplán Columbia odstartoval

Třetí pokus o start raketoplánu Columbia uskutečněný dnes ráno v 6h 31m SELČ byl úspešný a raketoplán může splnithlavní úkol své mise, tj. vypustit rentgenový dalekohled Chandra. Během startu nastaly dva problémy, které vedlyk tomu, že raketoplán dosáhl nižší oběžné dráhy (o 11.3 km) než bylo plánováno. Jednak to byl zkrat, který vedl k dočasné ztrátě kontroly nad dvěma ze tří hlavních motorů několik sekund po startu a jednak byl hlavní motor vypnut o něco dříve nežbylo plánováno z důvodu vyčerpání tekutého kyslíku. K dorovnání výšky nad Zemí bude použit motor raketoplánu. První pokuso start se uskutečnil 20. 7. a byl přerušen 7 sekund před zážehem kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru, druhý pokus 22. 7.byl zrušen kvůli špatnému počasí. Let STS-93 je vůbec prvním letem jemuž velí žena. Velitelkou výpravy je EileenCollinsová.
Zdroj: SpaceViews ze dne 23. července.



3. vesmírný týden 2019

3. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1. 2019. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Blíží se úplné zatmění v noci na pondělí 21. ledna. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Chang’e 4 a Yutu 2 fungují a zažijí první měsíční noc. Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje na měření. Sonda New Horizons opět posílá data. Síť Iridium-NEXT je hotova. Před 50 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru, a to ve známé Krabí mlhovině.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2018 obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka     Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na Moravě,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní rudí skřítci nad jaderským mořem

Další informace »