Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Sluneční soustava

Opportunity nalezl železný meteorit

Velmi zajímavý objekt zaznamenal rover Opportunity působící v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Při průzkumu zbytků vlastního ochranného tepelného štítu nalezl meteorit o velikosti basketbalového míče, který je převážně tvořen ze železa a niklu. Na zemském povrchu jsou takové meteority poměrně málo časté.
František Martinek Vzdálený vesmír

HST objevil hvězdná nemluvňata v blízké galaxii

MMO-big.jpg
Astronomové objevili pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) populaci hvězdných "nemluvňat" (tedy velice mladých hvězd) v blízké galaxii Malé Magellanovo mračno, v tzv. satelitní galaxii Mléčné dráhy. Tato malá galaxie se nachází ve vzdálenosti 210 000 světelných let a je třetí nejbližší galaxií. Lze ji spatřit i pouhým okem v souhvězdí Tukana na jižní polokouli.
František Martinek Kosmonautika

Huygens přistál na Titanu!

Titan_huygens.jpg
V pátek 14. ledna 2005 přistál evropský modul Huygens na povrchu největšího Saturnova měsíce. Titan je teprve druhým měsícem ve sluneční soustavě, na jehož povrchu přistálo lidmi vyrobené těleso (tím prvním měsícem byl samozřejmě souputník naší Země - Měsíc).
Jiří Dušek Sluneční soustava

Výprava do ztraceného světa

V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.

Petr Bartoš Multimédia

První snímky ze sondy Huygens

ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
Postupně zde přineseme alespoň několik zajímavých snímků ze sondy Huygens, která úspěšně přistála na měsíci Titanu.
Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu! Podle posledních zpráv byla odeslána data až 350 snímků, které budou v následujících dnech zpracovávány.
< první snímek ze sondy Huygens, z výšky 16 km nad povrchem, s rozlišením 40 m na pixel
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Největší srážka ledovců

iceberg.jpg
V Antarktidě nedaleko americké polární stanice McMurdo mělo podle vědců z NASA dojít v sobotu 15. ledna 2005 k obrovské srážce dvou ledovců. Zatím ke srážce nedošlo. V pondělí 17. ledna byla ledovcová kra B-15A vzdálena od Drygalského ledového jazyka necelých 5 km a pohybovala se rychlostí 1,6 km za den od zátoky McMurdo do Rossova moře.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kolik je černých děr v naší Galaxii?

Galaxie_centrum.jpg
Astronomická družice Chandra X-ray Observatory je také využívána v rámci projektu monitorování oblasti v okolí mohutného rentgenového zdroje, který je označován jako Sagittarius A. Tímto zdrojem je supermasivní černá díra, která se nachází v centru naší Galaxie (její střed se pro pozemského pozorovatele promítá do souhvězdí Střelce).
Miroslav Brož Ostatní

Knížka Sluneční hodiny na pevných stanovištích

Nakladatelství Academia právě vydalo knížku "Sluneční hodiny na pevnýchstanovištích. Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko".Najdete zde především katalog 2094 slunečních hodinna pevných stanovištích v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.Jedná se o první soupis svého druhu a rozsahu.Součástí knihy jsou i texty o principech fungování slunečních hodin,jejich stavbě a obnově, gnómonických zajímavostech a nejhezčích(ne nutně nejznámějších) slunečních hodinách na našem území.
Pavel Koten Úkazy

Astropis: Meteory z neexistujícího souhvězdí I

Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/4

redakce Ostatní

Máte zájem o práci v Astronomickém ústavu AV ČR?

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově přijme asistenta(ku)-pozorovatele(ku) do slunečního oddělení. Požadujeme ukončené středoškolské vzdělání, dobrou uživatelskou znalost výpočetní techniky a zájem o astronomii. Nabízíme možnost dalšího zvyšování kvalifikace, práci v příjemném kolektivu a prostředí, eventuelně i ubytování.
20.1.2005: "Nabídka již neplatí, konkurz uzavřen."
Kontakt: msobotka@asu.cas.cz



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS).

Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS). Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 1.654 au, od Slunce 1.847 au.

Další informace »