Články

29.03.2006 13:35 František Martinek Sluneční soustava

Japonská sonda Hayabusa a záhadná planetka Itokawa

Detailní snímky planetky Itokawa, pořízené japonskou sondou Hayabusa, poskytly vědcům dostatečné množství informací k dalšímu studiu. Kosmická sonda Hayabusa byla zkonstruována za účelem odběru vzorků materiálu z povrchu planetky Itokawa. Její start se uskutečnil 9. 5. 2003. Po těsném sblížení sondy a planetky mělo dojít k vystřelení projektilu, čímž by se vytvořil malý kráter, došlo by ke zvíření prachu, který měl putovat do schránky v návratovém pouzdru na palubě sondy. Avšak v důsledku problémů s raketovým motorem přešla sonda do bezpečnostního režimu, přičemž veškeré vědecké přístroje byly vypnuty. Je tedy otázkou, zda k odběru vzorků vůbec došlo. To můžeme zjistit, až návratová část sondy přistane na území Austrálie, jak je plánováno.

28.03.2006 12:07 Tomáš Bezouška Úkazy

Kde se budete moci na zatmění Slunce podívat

Kde je možné pozorovat sluneční zatmění? samozřejmě je možné úkaz pozorovat z domova. Nabízíme přehled několika míst, kd ebudou k dispozici odborní pracovníci, případně doplňkový program.

AsU Ondřejov
ZOO Praha (ČAS)
ZOO Dvůr Králové nad Labem (Hvězdárna Úpice, Východočeská pobočka ČAS)
Hvězdárny
on-line kamery

28.03.2006 11:42 František Martinek Sluneční soustava

Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Přesto, že se sonda CASSINI intenzivně věnuje od poloviny roku 2004 výzkumu planety Saturn, byly nyní publikovány detailní mapy planety Jupiter, vytvořené na základě fotografií, které v roce 2000 pořídila právě sonda CASSINI. Ta prolétla kolem Jupitera při uskutečnění gravitačního manévru během své cesty k Saturnu. Při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy sonda pořídila řadu kvalitních fotografií, a to i přesto, že prolétla ve vzdálenosti 9,72 miliónu km nad oblačností planety. Z těchto fotografií byly sestaveny zatím nejpodrobnější mapy planety Jupiter.

28.03.2006 09:20 František Martinek Sluneční soustava

Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu

Svoji první zkušební fotografii povrchu Marsu pořídila nejnovější americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Již na základě první fotografie si můžeme udělat představu o tom, co všechno může sonda odhalit, až bude zahájena její hlavní vědecká mise. Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005.

27.03.2006 11:58 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 13. týdnu (27.3. - 2.4. 2006)

Úkazy na obloze ve 13. týdnu (27. března - 2. dubna 2006)

27.03.2006 11:06 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Kosmický tanec vzdálených galaxií

Mezinárodní tým astronomů při studiu několika desítek vzdálených galaxií zjistil, že galaxie měly před 6 miliardami let stejné množství temné hmoty a hvězd, vztaženo k současnému množství hvězd v galaxiích.

27.03.2006 10:07 František Martinek Hvězdy

Velmi chladný hnědý trpaslík objeven v blízkosti Slunce

Mezinárodní tým astronomů objevil hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem 24. nejbližší hvězdné soustavy od Slunce (na fotografii modrý objekt). K pozorování byl použit dalekohled VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory). Hnědí trpaslíci jsou objekty, jejichž hmotnosti leží mezi malými hvězdami a velkými planetami (hmotnost hnědého trpaslíka nedostačuje na zapálení termojaderných reakcí v jeho nitru).

27.03.2006 08:48 Pavel Suchan Úkazy

TP82: Zatmění Slunce

Ve středu 29. března proběhne jedno ze dvou u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. v Sahaře a také v Turecku pozorovatelné jako úplné. Částečné zatmění bude u nás trvat přibližně 2 hodiny. Druhým letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bude částečné zatmění Měsíce 7. září.

24.03.2006 19:30 Vladimír Kořen Úkazy

ČT 24: Planeta Věda - na téma zatmění Slunce

Fascinující přírodní úkaz na obrazovkách programu ČT 24 v neděli v 18-05 v pořadu Planeta Věda. Dívat se můžete také přes internet.

23.03.2006 09:28 František Martinek Kosmonautika

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.

22.03.2006 11:27 František Martinek Kosmonautika

Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

Americká kosmická sonda STARDUST, která nedávno dopravila na Zemi vzorky materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2, by mohla být povolána zpět do služby. Jejím dalším úkolem může být dodatečný výzkum komety, kterou v červenci 2005 "bombardovala" sonda DEEP IMPACT. Kamera sondy STARDUST by mohla vyfotografovat kráter, vytvořený po nárazu projektilu, jež se oddělil od již zmiňované sondy DEEP IMPACT. Tento vzniklý kráter odhalil vnitřní strukturu kometárního jádra.

21.03.2006 21:33 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 12. týdnu (20. - 26. března 2006)

21.03.2006 16:57 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kde vznikly železné meteority?

Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.

Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

21.03.2006 09:58 František Martinek Kosmonautika

Střídání stráží na Mezinárodní kosmické stanici a kosmická turistika

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS se chýlí ke konci pobyt současné (již dvanácté) dlouhodobé posádky ve složení Valerij I. Tokarev (Rusko) a William S. McArthur (USA). Včera, tj. 20. března 2006 uskutečnili "perestykovku" své kosmické lodi Sojuz TMA-7, kterou přemístili z modulu Zarja na modul Zvězda v hlavní ose stanice. Po jejím oddělení při návratu posádky na Zemi se tento spojovací uzel uvolní pro další zásobovací loď Progress. V průběhu přemísťování kosmické lodi provedla posádka snímkování některých částí povrchu kosmické stanice.

16.03.2006 13:41 František Martinek Hvězdy

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.

15.03.2006 14:26 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kometa Wild 2 je z "ohně a ledu"

Dvi stopy vzniklé pro pruniku eástic kometárního prachu do detektoru vyplniného aerogelem

Vědci při rozboru, na Zem přivezených prachových částeček z komety Wild 2, zjistili, že materiál byl v minulosti tepelně přepracován a to buď za vysokých teplot v blízkosti Slunce nebo snad u zcela jiné hvězdy. Výsledky otevírají otázku, kde a kdy se tyto minerály do komety dostaly.

15.03.2006 13:48 František Martinek Kosmonautika

Pilotované lety a ochrana před kosmickým zářením

Kosmické záření představuje velký problém pro konstruktéry kosmických lodí. Snaží se před ním ochránit kosmonauty, kteří se budou vydávat do vesmíru na dlouhodobé výpravy. Týká se to i návratu amerických astronautů na Měsíc (uvažovaná stálá vědecká základna), či ve vzdálenější budoucnosti výprav na planetu Mars.

14.03.2006 12:46 František Martinek Exoplanety

Super-Země mohou být třikrát četnější než planety typu Jupitera

Astronomové objevili novou "super-Zemi", obíhající kolem červené trpasličí hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti 9 000 světelných let. Nově objevená exoplaneta je 13krát hmotnější než Země (= 0,76 hmotnosti Neptuna) a je pravděpodobně složena z ledu a kamení. Její průměr bude několikrát větší než průměr naší planety.

14.03.2006 09:24 Pavel Suchan Úkazy

Sluneční zatmění na Ondřejově

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečnéhozatmění Slunce, a to od 11:30 do 14 hodin, tedy v celém průběhu zatmění.

13.03.2006 18:45 Pavel Suchan Ostatní

Astronomický ústav AV ČR uctil památku zakladatele observatoře

V uplakaném počasí se v podvečer 9. března 2006 na pražském Vyšehradském hřbitově u hrobu rodiny Josefa V. Friče sešli ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek Josefa Jana Friče pan Ing. Jaroslav Brázdil, aby uctili památku zakladatele ondřejovské hvězdárny. Josef Jan Frič pochovaný zde v rodinném hrobě se narodil 12.3.1861 - letos si tedy připomínáme 145 let od jeho narození. Je pohřben mezi hroby Adolfa Heyduka (český lyrický básník náležící ke generaci májovců, 1835-1923) a Jana Nerudy (významný český básník a novinář, člen družiny májovců, 1834-1891).

Vyhledávání v článcích