Články

03.05.2004 10:51 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie

Centaurus A (NGC 5128) je velká eliptická galaxie, v jejímž nitru najdete supermasivní černou díru. Navíc je příkladem vesmírného kanibala: obrovská eliptická galaxie (na snímcích je světlá a velká) totiž v minulosti polapila mnohem menší a lehčí spirální galaxii, kterou roztrhala na kusy. Její zbytky teď v podobě temného pásu plynu a prachu "rozdělují" NGC 5128 na dvě části.

02.05.2004 23:42 Jan Skalický Exoplanety

Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

Objevování planet mimo sluneční soustavu je dnes poměrně populární. Hvězd, které mají ve svém okolí nějakou tu planetu známe již víc než sto. Nedávno se ale astronomům podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim objevit exoplanetu pomocí tzv. gravitační čočky.

30.04.2004 08:54 Pavel Suchan Úkazy

Úplné zatmění Měsíce 4. května 2004

V úterý 4. května večer nás čeká první z dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Bude pozorovatelné v celém svém průběhu.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 59

28.04.2004 09:08 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa

Omega Centauri (NGC 5139) je tak nápadná, že si ji lidé všimli už ve starověku, vždyť se o jejím zvláštním charakteru zmiňuje i Klaudius Ptolemaios. Její pravou podstatu však objevil až dvacetiletý Edmond Halley za pobytu na ostrově Svaté Heleny v letech 1676 a 1677, kde pracoval na famózním Katalogu jižních hvězd. V pamětech z roku 1715 doslova uvádí: "Čtvrtá byla objevena Dr. Edm. Halleym roku 1677, když pracoval na Katalogu jižních hvězd. Leží v Centaurovi, Ptolemaius ji popsal oepi thz tou uwtou ekfusewz pojmenoval in dorso Equino Nebula, a Bayer ω; jeví se mezi čtvrtou a pátou magnitudou; na svoji velikost má vcelku malý jas, a je bez výrazného zjasnění; v Anglii nikdy nevychází." Ostatně 14. dubna 1677 prošla Halleyova kometa jenom čtyři stupně od ω Centauri. Právě tehdy ji také Edmond Halley sledoval.

26.04.2004 09:54 Karel Mokrý Úkazy

Titan a Krabí mlhovina

Pátého ledna 2003 zachytila družice Chandra vyjímečný úkaz. Největší Saturnův měsíc (a jediný známý měsíc s hustou atmosférou) přecházel přes známou Krabí mlhovinu. Rentgenový stín vrhaný Titanem umožnil určit první rentgenová měření rozsahu jeho atmosféry.

23.04.2004 07:51 František Martinek Kosmonautika

Co bude dál s HST?

Když v lednu letošního roku vyhlásil americký prezident George Bush nový kosmický program, NASA krátce na to oznámila zrušení dalších servisních letů raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST). Zdůvodňovala to závěry vyšetřovací komise, která zkoumala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Let raketoplánu k HST se zdá činitelům NASA značně riskantní. Avšak bez další návštěvy raketoplánu může HST ukončit svoji činnost během několika let v důsledku selhání gyroskopů. A připravovaný nástupce (dalekohled JWST) se do vesmíru dostane podle současných představ nejdříve v roce 2011.

21.04.2004 12:49 František Martinek Kosmonautika

Družice Gravity Probe-B odstartovala

Dne 20. 4. 2004 v 16:57:23,734 UTC odstartovala ze startovací rampy SLC-2W kosmodromu Vandenberg (Kalifornie, USA) nosná raketa Delta II, která dopravila na oběžnou dráhu kolem Země družici GRAVITY PROBE-B, určenou k prověrce Einsteinovy teorie relativity. Družici vyrobila společnost Lockheed Martin Missiles and Space. Hmotnost družice činí 3 314 kg. Kolem Země bude družice obíhat na polární dráze ve výšce 640 km (jeden oběh vykoná za 97,5 minuty).

20.04.2004 12:04 František Martinek Hvězdy

Zánik komety v atmosféře mladé hvězdy

Dalekohled s názvem Hobby-Eberly Telescope na McDonaldově observatoři (Texas, USA), který je vybaven objektivem o průměru 9,2 m, zaregistroval proces vypaření kometárního tělesa v blízkosti mladé hvězdy. Minimální průměr zaniklého objektu byl určen na 100 km. Hvězda, která jej "zlikvidovala", má označení LkHalpha 234. Nachází se v mlhovině NGC 7129, ve které probíhá intenzívní tvorba nových hvězd.

Popis obr. Mladá hvězda je obklopena horkým plynem a protoplanetárním diskem. Kometě podobné těleso o průměru 100 km se při přiblížení ke hvězdě vypařilo a vytvořilo dlouhý ohon, obsahující mj. plynný sodík, jehož přítomnost byla jasně prokázána ve spektru hvězdy.

19.04.2004 13:50 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Velký a malý býk

Když se řekne podzim, vybaví se většině pozorovatelů souhvězdí Kasiopeji, Persea či Andromedy. Naopak letní oblohu v našich myslích reprezentuje souhvězdí Střelce, Štíra nebo Labutě. Typické obrazce a nebeské objekty má také obloha řekněme z padesátého stupně jižní zeměpisné šířky. V lednu najdete nízko nad jižním večerním obzorem Velký Magellanův oblak. O měsíc později jej vystřídá hvězda Canopus, s koncem léta a začátkem podzimu -- protinožci sice používají stejné měsíce, roční období však mají opačná -- se můžete podívat na tzv. Falešný kříž. Na dubnové obloze je hlavním objektem podivuhodná proměnná η Carinae, zatímco na květnové drobné souhvězdí Kříže. Červen, červenec a srpen má pro pozorovatele přichystanou dvojici jasných hvězd α a β Centauri, Jižní trojúhelník a Střelce. S příchodem jara se nad jihem setkáte s nejjasnější stálicí Páva pojmenovanou bez fantazie Páv, v listopadu s Malým Magellanovým oblakem a v prosinci nakonec s Achernarem z Eridana.

19.04.2004 13:30 Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.

18.04.2004 12:39 Petr Bartoš Ostatní

Svět knihy 2004 a astronomie

Vážení členové České astronomické společnosti a přátelé astronomické literatury, dovolujeme si Vás již třetím rokem pozvat na knižní veletrh Svět knihy 2004. Na tomto veletrhu Vás opět přivítá na svém stánku (P208) Česká astronomická společnost, nakladatelství Albebaran a společnost Astropis. Opět budete mít šanci shlédnout novou výstavu Štěpána Kováře.
Svět knihy

17.04.2004 09:04 Petr Bartoš Sluneční soustava

Kometa Bradfield (C/2004 F4) - on-line

Kometa Bradfield (C/2004 F4) - průlet komety 17.4.2004 v blízkosti Slunce, největší přiblížení bude činit 0,17 AU

SOHO - on-line

SpaceWeather
Hvězdárna Fr.Pešty
efemeridy

15.04.2004 18:48 František Martinek Ostatní

Velký binokulární dalekohled

Seznam velkých astronomických dalekohledů pro pozorování ve viditelném světle čítá již hezkou řádku teleskopů na různých místech světa. Počet dalekohledů s objektivem o průměru 5 m a větším již dávno přesáhl desítku. Další obří dalekohled je budován v americkém státě Arizona, na vrcholu hory Mount Graham. Jedná se o mezinárodní observatoř MGIO (Mount Graham International Observatory). V současné době zde probíhá výstavba velkého binokulárního dalekohledu LBT (Large Binocular Telescope), který se stane největším dalekohledem světa.

15.04.2004 15:46 Petr Bartoš Ostatní

Astronomická olympiáda - 2. kolo

Dovolujeme si upozornit účastníky 2. kola Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost, že dnes je poslední možnost odeslání vypracovaných otázek.

Podrobnosti >> Sekce pro mládež ČAS

13.04.2004 16:28 František Martinek Vzdálený vesmír

Detektory gravitačních vln

Japonští fyzikové připravují výstavbu podzemního detektoru gravitačních vln. Jeho název je LCGT (Large-scale Cryogenic Gravitational wave Telescope). Nový detektor bude vybudován v hloubce 1000 m pod zemským povrchem ve stejné oblasti, kde se nachází i známý neutrinový detektor Super Kamiokande - v tunelu vytěžené důlní šachty. Dosavadní zkoušky, využívající malý laserový detektor gravitačních vln LISM (Laser Interferometer gravitational-wave Small observatory in a Mine) potvrdily, že v tomto místě pod zemí se neprojevily žádné vnější vlivy na provoz zařízení. Veškeré možné vlivy jsou v tomto prostředí dokonale odstíněny.

13.04.2004 12:52 František Martinek Kosmonautika

Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.

09.04.2004 22:47 František Martinek Kosmonautika

AURA bude studovat zemskou atmosféru

Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.

09.04.2004 22:20 Aleš Holub Kosmonautika

Pokus o stavbu české amatérské družice

Po několika letech výměny názorů v diskusním fóru na www.kosmo.cz, jsme začátkem roku 2004 dospěli k přesvědčení, že bychom se měli pokusit o stavbu české amatérské družice, a tak prověřit jak naše reálné možnosti, tak i principy možného dalšího rozvoje kosmonautiky (zmenšování, zlevňování, komerčně dostupné díly).

09.04.2004 09:12 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Neznámá historie Mléčné dráhy

Domov známe ze všech míst nejlépe. To ale nelze říci o Mléčné dráze - galaxii, ve které žijeme. Znalosti našich hvězdných sousedů (a okolí) byly po dlouhou dobu velmi nekompletní a zkreslené díky předpokladům o jejich chování. Hvězdy byly do pozorovacích programů zařazovány podle "zajímavosti". Informace o typických hvězdách tak zcela chyběly. Tento výběr vedl ke zkresleným představám o vývoji Galaxie.

09.04.2004 09:08 František Martinek Sluneční soustava

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.

Vyhledávání v článcích