Úkazy na obloze v 51. týdnu (13. - 19. prosince 2004)
Přehled astronomických úkazů na 51. týden (13.12.-19.12.2004).
Přehled astronomických úkazů na 51. týden (13.12.-19.12.2004).
Celkový soubor alespoň těch základních knih o astronomi, fyzice a také meteorologii jsme jen stěží hledali přehledně uspořádané na jednom místě. Tuto službu nyní zajišťuje Nakladatelství Aldebaran - www.nva.cz. Chcete-li sami pro sebe nebo někomu z blízkých udělat radost astronomickou knihou, můžete si prohlédnout nabídku téměř 60 titulů.
Dopady velkých těles zanechávají na zemském povrchu stopy v podobě impaktních kráterů, které však zub čas v řádech desítek miliónů let většinou smaže. Zanechávají však i stopy v usazeninách v podobě nejrůznějších anomálních vrstev, které můžeme studovat i s odstupem miliard let.


![]() |

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nejobsáhlejším článkem tohoto čísla je reportáž Pavla Chadimyo observatořích Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.Pavel Uhrin přináší zprávu o pravidelném rokycanském semináři,jehož se účastní inovátoři amatérské astronomické techniky(viz krásný nápad se stabilizátorem triedru).Druhou částí pokračuje astronomický kurz a podesáté seobjevuje rubrika Přečetli jsme si.Přehled astronomických úkazů na 50. týden (6.12.-12.12.2004).
2. Prosince 1995 byla vypuštěna sonda SOHO. Při příležitosti "devátých narozenin" byl připraven nový přehled "nejlepších video záznamů".

![]() |

Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.
Přehled astronomických úkazů na 49. týden (29.11.-5.12.2004).
Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.
Ruský kosmický program neuskuteční žádnou misi k Měsíci nebo planetám před rokem 2009. Může za to nedostatek peněz. Řekl to ve čtvrtek Eric Galimov, planetolog a ředitel Institutu geochemie a analytické chemie V.I.Vernandského při Ruské akademii věd. Bezpilotní mise by měla zamířit k Marsu a přistát na jeho měsíci Phobos. Mise k pozemskému Měsíci je v blízké budoucnosti nepravděpodobná, doplnil své prohlášení.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4