Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Libor Lenža Sluneční soustava

Bouřlivý Saturn

saturnatmbig.jpg
Zatím velmi úspěšná sonda Cassini věnuje svou pozornost nejen nádherným prstencům či tajemným měsícům Saturna, ale také samotné planetě. Snímky a měření poodhalují procesy probíhající v mohutné atmosféře druhé největší planety sluneční soustavy. Složitá spleť vlnění, vírů a turbulentních pohybů uvnitř pásové struktury atmosféry Saturnu dává vědcům možnost pochopit procesy, které jsou za vznik těchto struktur odpovědné.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Jsou hvězdy "šišaté"?

Regulus.jpg
Po desetiletí vědci pozorovali, že Regulus (nejjasnější hvězda v souhvězdí Lva) rotuje mnohem rychleji než naše Slunce. Astronomové nyní vědí daleko více o "hvězdném kotoučku" díky soustavě 6 dalekohledů s optickým a infračerveným interferometrem na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy).
Pavel Koten Kosmonautika

Beagle 2 neměl vůbec vzniknout

Modul Beagle 2, který měl o vánocích roku 2003 přistát na povrchu Marsu, se nikdy neozval. Teprve nyní však byly zveřejněny výsledky vyšetřování, které jsou pro ESA a britskou vládu až zahanbující. Modul totiž podle nich neměl vůbec být postaven!
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Třináctý ročník zahajuje Miloš Boček přehlídkou galaxiíve Velké medvědici, jak je osobně spatřil 40 cm "společenským" Dobsonem.Příště bude ostatně pokračovat dalšími cirkumpolárními souhvězdími.Vícero článků je věnováno teorii a praxi astronomické fotografie:otiskujeme návod na skládání snímků, který vám může pomociv získání pěkných snímků hvězdné oblohy digitálním fotoaparátem,Petr Soukeník pak píše o nebezpečích číhajících na fotografy v ziměa o naší výpravě na Šerlich.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak vysoký je Mount Everest?

Mount_Everest.jpg
Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu. Vedoucí pracovník pro výzkum ledovců Yan Tandong se domnívá, že při současném vývoji globálního oteplování zmizí do roku 2050 až 64% čínských ledovců.
Libor Lenža Úkazy

Zimní led v letních oblacích?

mracoun.jpg
Zima je v plném proudu, sněží nejen na území České republiky, ale i na mnoha jiných místech severní polokoule. Mnozí z nás (a především pracovníci starající se o zimní údržbu silnic) si přejí návrat pohodových horkých, a tak trochu ospalých letních dnů. Málo kdo si však v horkých dnech uvědomuje, že i tehdy uvnitř některých oblaků klesá teplota na ryze zimní úroveň -70 °C. Věřili byste tomu, že právě ledové krystalky tvořící se v těchto mohutných letní oblacích mohou vědcům pomoci předpovědět následující zimní bouře?Snímek ukazuje oblaka mohutných letních tropických bouřek s typickým tvarem kovadliny. Tyto konvektivní oblačné systémy jsou na Floridě velmi časté (Credit: NOAA)
Pavel Koten Sluneční soustava

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.
Libor Lenža Sluneční soustava

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.
Marek Česal Ostatní

ASUF již po třetí

PA010061.jpg
Co se skrývá pod touto zkratkou? Jedná se o další pokračování Astronomického Semináře Učitelů Fyziky, který se bude konat již po třetí v prostorách Hvězdárny v Rokycanech za podpory Hvězdárny a planetária Plzeň, katedry obecné fyziky Pedagogické fakulty v Plzni a Západočeské pobočky české astronomické společnosti. Seminář je určený především učitelům fyziky základních a středních škol.
Libor Lenža Vzdálený vesmír

Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
Snímky pořízené Spitzerovým kosmickým dalekohledem nám odhalují skryté stránky známé mlhoviny Trifid v souhvězdí Střelce. V místech známých mohutných vláken tmavého prachu, rozdělujících zářící mlhovinu na tři díly, ukazují infračervené snímky svítící oblasti nově se rodících hvězd.
František Martinek Sluneční soustava

900 komet SOHO a tipovací soutěž k tomu

SOHO_twocomets.jpg
Astronomická družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která byla vypuštěna 2. 12. 1995, pořídila kromě detailních fotografií Slunce v mnoha případech také "momentky" z posledních okamžiků života 900 malých komet, které ukončily svoji existenci ve žhavé náruči Slunce. Astronomové jsou překvapeni tak velkým počtem komet, padajících na Slunce. Vždyť před startem družice SOHO jich bylo známo pouze 26.
Pavel Koten Sluneční soustava

Role supernov při vzniku Sluneční soustavy

Analýza starého meteoritu nalezeného v Číně odhalila přítomnost izotopu síry 36, který je výsledkem radioaktivního rozpadu izotopu chlóru 36. Tento izotop s krátkým poločasem rozpadu 300 tisíc let se tedy vyskytoval v ranných stádiích existence Sluneční soustavy. Pravděpodobnější variantou zdroje chlóru 36 je exploze blízké supernovy.
František Martinek Exoplanety

Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

HT_a_exoplaneta.jpg
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)
František Martinek Sluneční soustava

Dynamická atmosféra planety Saturn

Cassini_PIA06569.jpg
Přesto, že v posledních dnech byla velká pozornost věnována evropské sondě Huygens a jejímu výzkumu Saturnova měsíce Titan, ve své činnosti pokračovala i hlavní sonda Cassini, obíhající od 1. 7. 2004 kolem Saturna. Postupně jsou publikovány fotografie viditelného "povrchu" planety. Nedávno pořízená fotografie představuje nový pohled na atmosféru planety. Ukazuje se, že zdejší ovzduší, bohaté na vodík a helium, je velmi dynamické prostředí, zaplněné skvrnami, oválnými útvary, rotujícími víry a plynnými proudy.
Jiří Dušek Kosmonautika

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...
František Martinek Sluneční soustava

Huygens: co nyní víme o Titanu

Titan_river.jpg
Již 10 dnů uplynulo od přistání evropského modulu Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. Přestože jsou získaná data postupně zpracovávána a publikována jen velmi pomalu, některé poznatky o tomto zajímavém a vzdáleném světě již byly publikovány. Zde je shrnutí alespoň některých základních informací.


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »