Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Dušek Ostatní

Triedr - nejjednodušší dalekohled I

Je to k nevíře, ale tahle soustava čoček a skleněných hranolů, jejichž základní konstrukce se od počátku dvacátého století příliš nezměnila, je dosud nejdostupnější kvalitní astronomický dalekohled. Samozřejmě, triedr má jistá omezení, ale jinak je s ním na co koukat. Posuďte sami.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Druhý blízký průlet okolo Titanu

cassini-titan2-splotches-bg.jpg
Kosmická sonda Cassini úspěšně dokončila další blízký průlet nad Saturnovým měsícem Titan. Jde o poslední těsný průlet před vypuštěním evropské sondy Huygens, ke kterému má dojít o Štědrém dni. Obrazové a radarové informace nashromážděné během tohoto blízkého průletu umožní srovnání se snímky získanými 26. října během prvního blízkého průletu.

Obrázek pochází z druhého průletu okolo Titanu. Snímek byl pořízen z výšky 125 900km, rozlišení je 735m/pixel.

František Martinek Kosmonautika

Nový plán výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS

RS_ISS-1.jpg
Výstavba Mezinárodní kosmické stanice ISS byla přerušena po tragické havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003. Starty raketoplánů byly zastaveny, obsluhu stanice zajišťují pouze ruské Sojuzy a Progressy. V současné době se počítá s obnovením startů raketoplánů v květnu 2005, i když zde může ještě nastat posun na pozdější datum. Teprve po uskutečnění letu STS-114 bude definitivně jasno, jak bude výstavba ISS dále probíhat.
Jan Urban Ostatní

Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc

Zajic_1-1.jpg
V úterý 7. prosince 2004 se vydal na svoji poslední pouť mezi hvězdy nestor vlašimské hvězdárny Jan Zajíc. Za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. V lednu 2005 by se dožil pětadevadesáti let.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.
Libor Lenža Ostatní

Knižní svět astronomie a fyziky

Celkový soubor alespoň těch základních knih o astronomi, fyzice a také meteorologii jsme jen stěží hledali přehledně uspořádané na jednom místě. Tuto službu nyní zajišťuje Nakladatelství Aldebaran - www.nva.cz. Chcete-li sami pro sebe nebo někomu z blízkých udělat radost astronomickou knihou, můžete si prohlédnout nabídku téměř 60 titulů.

Miroslava Hromadová Úkazy

Vánoční kometa?

Machholz.jpg
V médiích proběhla zpráva, že letos budeme moci pozorovat "Vánoční kometu". Bohužel se nebude jednat o úchvatnou podívanou z minulých let, ale pouze o malý mlhavý obláček na temném nebi viditelný nikoliv v osvětleném městě. Svou jasností bude srovnatelná s mlhovinou M42 v Orionu (4 mag.), bude slabší než nejznámější galaxie M31 v Andromedě (3,4 mag).
František Martinek Sluneční soustava

Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?

passingstar1.jpg
Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků "prošla" v těsné blízkosti Slunce.
Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti

nahled_let_rgb.jpg
Zajímáte se o astronomii, vesmír a vůbec o vše co souvisí s noční oblohou? Chcete zjistit jaké je to být opravdovým pozorovatelem, který se v noci vydává na lov těch nejkrásnějších vesmírných objektů? Pak přesně pro vás je tu Astronomická expedice 2005. Tato "letní škola astronomie" se již po sedmačtyřicáté uskuteční na Hvězdárně v Úpici. Od 29. července do 14. srpna 2005 zaplaví pozemek hvězdárny parta přibližně sedmdesáti stejně smýšlejících lidí, které spojuje zájem o astronomii a přírodní vědy vůbec. Těšit se můžete nejen na krásně temnou noční oblohu, ale i na vlastní středně velký až velký dalekohled a na široké spektrum přednášek od předních českých astronomických kapacit. Spolu s Hvězdárnou v Úpici akci spolupořádá i Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně a společnost Amatérská prohlídka oblohy.
František Martinek Kosmonautika

Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

ROKVISS.jpg
Pro německého výrobce kosmických robotů se stane nástup nového roku 2005 začátkem významného a dlouho očekávaného zkušebního období. Robot-manipulátor ROKVISS (Robotik-Komponenten Verifikation auf der ISS) o velikosti 50 cm, vybavený dvěma klouby, kovovým "prstem" a dvěma integrovanými kamerami, zahájí o vánocích svoji cestu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Start se uskuteční 24. 12. 2004 z kosmodromu Bajkonur na palubě zásobovací lodi Progress M-51.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 5/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nejobsáhlejším článkem tohoto čísla je reportáž Pavla Chadimyo observatořích Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.Pavel Uhrin přináší zprávu o pravidelném rokycanském semináři,jehož se účastní inovátoři amatérské astronomické techniky(viz krásný nápad se stabilizátorem triedru).Druhou částí pokračuje astronomický kurz a podesáté seobjevuje rubrika Přečetli jsme si.
František Martinek Kosmonautika

Osídlí lidstvo Měsíc?

LunarBase.jpg
V roce 2019 uplyne 50 let od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce (Apollo 11). Vrátí se do té doby lidé znovu na Měsíc? Současné plány (především) americké kosmonautiky s tím počítají, i když termín tohoto návratu může být poněkud jiný. Jak tedy bude probíhat návrat pozemšťanů na Měsíc?
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Zhroucené kaňony na Marsu

coprates_banner.jpg
Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »