Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Multimédia

CASSINI - detailní snímek měsíce Iapetus

Iapetus.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) úspěšně prolétla kolem Saturnova měsíce Iapetus. Stalo se tak v pátek 31. prosince 2004. Jedná se o ledový měsíc o průměru 1436 km s velkými světelnými kontrasty na povrchu. Přiložená fotografie části povrchu měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 71 978 km.
František Martinek Vzdálený vesmír

Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

NGC1097.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili fotografii galaxie NGC 1097, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Od Země ji dělí vzdálenost 45 miliónů světelných let. Jedná se o poměrně jasnou spirální galaxii typu SBb, která je k nám natočena tak, že ji vidíme v celé její kráse. Její jasnost dosahuje 9,5 mag. V malém dalekohledu je vidět jako jasná oválná skvrna.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

František Martinek Kosmonautika

NASA a připravovaný návrat na Měsíc

LRO_1.jpg
Počátkem roku 2004 vyhlásil americký prezident George Bush novou kosmickou iniciativu, která mj. počítá s návratem amerických astronautů na Měsíc a s realizací pilotovaného letu na Mars. V těchto dnech NASA vybrala 6 návrhů vědeckých experimentů pro připravovanou kosmickou sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o první sondu, která bude realizována v rámci projektu Vision for Space Exploration.
Petr Bartoš Sluneční soustava

Neklidná Země

Dne 26.12.2004 v 0.58 UCT postihlo Sumatru, okolní ostrovy a pobřeží ničivé zemětřesení doprovázené ničivými vlnami tsunami. Zmíněné zemětřesení se projevilo i na území České republiky, proto pro zájemce uvádím několik odkazů:
> Animace tsunami
Karel Mokrý Kosmonautika

Huygens se oddělil

Huygens_Rentree2_L.jpg
V ranních hodinách se od sondy Cassini oddělil modul Huygens. 14.1.2005 by mělo dojít k plánovanému přistání na Saturnově největším měsíci - Titanu. Modul bude zkoumat atmosféru a povrch tohoto měsíce.
redakce Ostatní

Vánoční svátky

Všem čtenářům přejeme příjemné prožití vánočních svátků a hezký nový rok.

Vzhledem k svátkům bude do konce letošního roku probíhat pouze sporadická aktualizace serveru. Po Novém roce zde opět naleznete pravidelné aktuality z astronomie a kosmonautiky.

Vaše připomínky k portálu astro.cz uvítáme na adrese info@astro.cz

František Martinek Kosmonautika

Záhada na Marsu: kdo očistil panely robota Opportunity?

mars2003_rover.jpg
Zcela nepochopitelný úkaz zaregistrovali vědci, podílející se na řízení robota Opportunity, který již téměř rok zkoumá planetu Mars. Co nebo kdo průběžně "uklízí" prach, usazený na povrchu panelů slunečních baterií, které slouží jako sluneční "elektrárna", dodávající potřebnou elektrickou energii všem přístrojům pojízdné laboratoře? Připomeňme, že sonda byla vypuštěna ze Země 7. 7. 2003 a na povrchu Marsu úspěšně přistála 25. 1. 2004.
František Martinek Kosmonautika

Perminov: není nutno spěchat s letem na Mars

mars_base.jpg
Hlavní představitel ruské Federální kosmické agentury (FKA) Anatolij Perminov v průběhu internetové diskuse, zaměřené na problémy mezinárodní spolupráce v oblasti dobývání vesmíru, označil plány NASA vyslat pilotovanou expedici na Mars ve třetím nebo ve čtvrtém desetiletí tohoto století za uskutečnitelné, avšak příliš drahé.
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 4/2004

astropis_200404.jpg
Vyšel nový Astropis 4/2004. Časopis je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay.
  • J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni II
  • V. Kopecký: Genesis: neslavný konec slavné mise
  • M. Pauer: Za tajemstvím planet a asteroidů

Stále hledáte vhodný dárek k Vánocům? Věnujte svým blízkým naše předplatné a dokažte to dárkovým certifikátem! Darujete-li náš dárkový certifikát do konce roku, dostane příjemce navíc CD "10 let časopisu" zdarma! Více na stránkách časopisu Astropis.

František Martinek Sluneční soustava

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.
František Martinek Kosmonautika

Atmosférický balón pátrá po antihmotě

BESS-Polar.jpg
Mezinárodní vědecký tým vypustil v Antarktidě výškový atmosférický balón s vědeckým vybavením, umístěným na plošině zavěšené na dlouhém laně pod balónem. Hlavním úkolem vědeckého vybavení je pátrat po antihmotě. Jedná se o velmi vzácné a obtížně detekovatelné kosmické částice. Tým se bude snažit pochopit původ antihmoty ve vesmíru a najít důkazy pro existenci Hawkingova záření, jež má původ v tzv. "vypařování" černých děr. Tuto teorii vypracoval Stephen Hawking z Cambridge University ve Velké Británii.
Jiří Dušek Ostatní

Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.

Jana Tichá Úkazy

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

Lukáš Turek Ostatní

Nová hvězdárna Zlín

160-557_41.jpg
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »