Z nebe nemohou padat kameny - usnesla se Akademie věd v Paříži v 18. století. Přesto kameny z nebe padaly předtím i potom. Lidé si jich všímali už starověku a vědci se jimi zabývají dosud. Dnes už víme, že naše Země je kosmickými tělesy bombardována kontinuálně. Drtivá většina z nich má naštěstí velikost prachového zrnka, vypaří se v atmosféře a nanejvýš je spatříme jako jasný meteor. Občas je však mateřské těleso natolik velké, že odolá průletu zemskou atmosférou a jeho malá část dopadne na Zemi jako meteorit. Každoročně dopadne na Zem a je nalezeno několik kilogramů meteoritů. Mimořádnou událostí pak může být dopad skutečně velkého tělesa. Například pravděpodobnost střetu tělesa o velikosti několika desítek metrů se Zemí je jednou za několik tisíc let a vytvořilo by kráter o průměru až jeden kilometr.
Jet Propulsion Laboratory vydala včera večer na první pohled šokující zprávu, že "v minulosti byla na Marsu voda a tedy i podmínky příhodné pro život". Informace se pak zcela samozřejmě prokopírovala jak do televize, tak i rádia a na přední strany českých deníků. Jednalo se ale skutečně o výjimečný nález nebo jen chytrý tah tiskového oddělení NASA?
Vážení přátelé a kolegové, večer 3. března se mi podařilo objevit "jubilejní" desátou novu v galaxii M31. Jedná se o druhou letošní novu objevenou v této galaxii a pravděpodobně poslední pro tuto pozorovací sezónu.
Pilotovaný program kosmických letů musí pozvednout vědeckou prestiž země "vycházejícího Slunce". To je výsledek vládního přehodnocení vědeckých priorit v rámci výzkumu a využití kosmického prostoru. O tomto záměru informoval tajemník japonského úřadu vlády Jasuo Fukuda. Dále oznámil, že start japonského kosmonauta do vesmíru je "na pořadu dne".
Šipky ukazují na tmavá vlákna a na kondenzovaný chladný materiál ze sluneční koróny (horká, tenká vnější vrstva sluneční atmosféry). Po kliknutí na snímek se Vám zobrazí video zobrazující Slunce pomocí různých přístrojů sondy SOHO. Nejdříve uvidíte snímek v bílém světle získaný přístrojem MDI - zřetelně uvidíte sluneční skvrny. Následuje snímek EIT zobrazující koronární plazmu o teplotě 1.5 milionu stupňů Celsia, rozeznáte slabé tmavé filamenty. Nakonec se zobrazí snímek EIT o teplotě mezi předchozími - zde filamenty uvidíte v plné síle.
Již podruhé byl odložen start evropské sondy Rosetta. Včera byl start odložen vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám, dnes kvůli technickým problémům.Sonda bude na svoji cestu vyslána pravděpodobně na počátku příštího týdne.
Ariane 5 nesoucí sondu musí odstartovat na vteřinu přesně. Jedná se o velký rozdíl od startů telekomunikačních družic, kdy je startovací okno dlouhé několik minut až hodin.
Zdroj: arienspace
Dnes je na 7:36 UT naplánován start sondy Rosetta. Na cestu ke kometě Churyumov-Gerasimenko ji vynese raketa Ariane 5, ke kometě sonda dorazí v roce 2014.
Start sondy můžete sledovat živě na stránkách ESO (vyžaduje prohlížeč RealPlayer).
