Multimédia
V úterý 16. února 2016 jsme díky vstřícnosti slovenské režisérky a dokumentaristky paní Lenky Moravčíkové-Chovanec a produkční společnosti Hitchhiker Cinema mohli shlédnout ve světové premiéře dokumentární film „Prvá: Ludmila Pajdušáková”. Na Slovensku bude uveden o něco později na filmovém festivalu Febiofest 2016. Dokument vznikl v rámci cyklu mapujícího osudy slovenských žen, které ve svých oborech dosáhly jistého prvenství. Projekce filmu proběhla jako součást semináře Odborné skupiny pro historii astronomie a díky spolupořadatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak kromě členů a příznivců historie astronomie mísili v obecenstvu astronomové, historici, etnologové i samotní studenti. A filmový zážitek to byl velmi příjemný.
Začínáte fotografovat vesmírné objekty, nebo již nějakou dobu fotíte, ale stále neumíte kvalitně zpracovat nasnímaná data? Pak je tento víkendový workshop určen právě pro vás. V průběhu dubna až června jsou v objektu hvězdárny a přírodovědného centra v Jičíně připraveny celkem tři víkendové akce se zaměřením na praktickou výuku zpracování astrosnímků, primárně slabých, vzdálených objektů objektů pořízených dlouhými expozicemi pomocí CCD kamer nebo digitálních zrcadlovek. Na dodaných nasnímaných datech si několikrát vyzkoušíte kompletní zpracování snímku, od kalibrace dat, přes složení snímků až po finální zpracování.
Vážení čtenáři, jak je uvedeno v názvu článku, poté, co mezi zájemci o kosmonautiku sklidila mimořádný zájem kniha Ondřeje Šamárka Kritické momenty kosmonautiky, máme nakročeno k dalšímu „zhmotnění“ velmi oblíbeného seriálu z blogu Kosmonautix.cz. Tentokrát jde o seriál Vesmírné osudy, ve kterém autoři Ondřej Šamárek a Lukáš Houška mapují životní příběhy vybraných lidí, kteří se nějak podíleli na dobývání vesmíru – ať už šlo o učence, kteří položili teoretické základy celého oboru, konstruktéry, kteří zhmotnili odvěké představy, nebo astronauty, kteří se vydali dál, než drtivá většina lidí na této planetě. Kniha Vesmírné osudy ale nevznikne sama od sebe, potřebujeme Vaši pomoc.
Evropská jižní observatoř ESO dnes publikovala prestižní snímek týdne ESO (EPotW) s názvem „X Marks the Spot“, tedy v překladu „X označuje to správné místo“. Snímek zachycuje spojení dvou pohledů na Mléčnou dráhu a zodiakální světlo z jižní a severní polokoule. Zatímco horní polovina obrázku byla pořízena z observatoře Paranal v minulém roce, ta spodní pochází ze slovenské Oravské Lesné. Oba snímky pořídil Petr Horálek, který je zároveň českým fotovyslancem ESO, a s důmyslností je zkompiloval do tohoto jediného pohledu. Snímek tak zobrazuje jinak pro pozemšťany nemožný pohled na okolí Slunce ze Země. To se v lednu na pozemské obloze promítá do blízkosti centra Mléčné dráhy a zároveň je obklopeno řídkým diskem meziplanetární hmoty.
Slovenská režisérka a dokumentaristka Lenka Moravčíková-Chovanec natočila koncem roku 2015 dokumentární film o astronomce RNDr. Ľudmile Pajdušákové, která své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet. Ty pozorovala na hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách, kde se později stala dlouholetou ředitelkou. Českou premiéru unikátního dokumentu můžete shlédnout v rámci semináře Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti, který se koná 16. února na FF UK v Praze. Všichni jste na premiéru filmu srdečně zváni!
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2016 obdržel snímek, respektive animace „Kometa C/2013 US10 (Catalina)“, jejímž autorem je Libor Šmíd.
Dnešní povídání o vítězném snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce za měsíc leden 2016 bude poněkud netypické. I když se v tomto článku díváme na jednu individuální fotografii, budeme si vlastně trochu povídat o animaci. Tu si můžete, včetně mnoha dalších snímků, prohlédnout na internetových stránkách autora (http://home.zcu.cz/~smid/komety/US10_animace.gif). Určitě tato návštěva stojí za těch několik proklikání.
Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce. Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.
Unikátní výstavu Astronomie v Pardubickém kraji otevřelo Regionální muzeum v Litomyšli v sobotu 6. února 2016. Na její zahájení přišlo bezmála 80 návštěvníků, které uvítali ředitel Regionálního muzea v Litomyšli Mgr. René Klimeš, generální ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr, autoři výstavy PhDr. Martin Boštík (RML) a Ing. Antonín Švejda (NTM). Čtveřici pánů doplnil RNDr. Jiří Grygar, CSc., který ve svém úvodním slově připomněl často neprávem opomíjeného Bohumila Štemberka a samozřejmě vzpomněl na prof. Zdeňka Kopala. Krásná výstava v Regionálním muzeu bez nadsázky nabízí svým návštěvníkům „dvakrát tři v jednom“ a svým pojetím přesahuje daleko pardubickým region.
Zveme vás na překrásnou fotografickou výstavu prof. Miloslava Druckmüllera do Uherského Hradiště. Výstava Mléčná dráha, náš vemírný domov českého fotografa, cestovatele a profesora matematiky, Miloslava Druckmüllera, vás zavede k nejkrásnějším a doslova dechberoucím pohledům na noční oblohu, ale i do světa přírodních krás naší planety. Výstavu zahájí 12. února 2016 v 17:30 astronom Jiří Grygar, následovat bude přednáška autora a těšit se můžete i na besedu. Samotná výstava potrvá do 13. března 2016.
Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.
Během roku bývá několik příjemných okamžiků, třeba někoho někam pozvat. Můžeme pozvat slečnu na skleničku či na kávu, chlapce na fotbal, ale můžeme též pozvat astronoma, nebo jen zájemce o nebeské krásno, no ale vlastně i tu slečnu či chlapce na výstavu. A to my nyní s radostí činíme. Náš kolega a spolupracovník, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a hlavně nadšený astrofotograf Zdeněk Bardon má svou další výstavu astronomických obrazů, tentokráte s názvem „Objektiv plný hvězd“. Výstava se bude konat od 23. 2. do 25. 4. 2016 v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Čím drží svět pohromadě? Kde najdeme Ptačí ostrov? Má Měsíc skutečně tisíc tváří? Kam ukazuje Severní hvězda? Podaří se Tomášovi s Katkou napravit celou neplechu a zachránit kouzelnou říši za knihovnou? Na tyto ale i další otázky odpoví nejmenším divákům nový dobrodružný příběh Ptačí ostrov, který má v brněnském digitálním planetáriu premiéru tento víkend.
Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.
Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejvýpravnějších představení, jaké kdy vzniklo pro digitální planetária. Unikátní vizualizace magnetických polí Slunce i Země, stejně jako útvarů na povrchu i pod povrchem naší denní hvězdy, vznikaly na těch nejvýkonnějších počítačích na světě. Brněnské planetárium je přitom v Evropě druhým, které představení Sluneční superbouře zařazuje do stálého repertoáru. Navíc se oproti původní verzi představení brněnské planetárium zasadilo o začlenění nových, doposud světu neznámých unikátních scén. Už nyní vám tedy slibujeme, že se můžete těšit na opravdu nebývalý, dech-beroucí a vysoce originální audiovizuální zážitek!
Právě dnes, 20. ledna 2016, bude pokřtěno velmi nezvyklé hudební album klavíristy Matěje Benka. Může se zdát, že taková zpráva na zpravodajský astronomický server vůbec nepatří, ale opak je pravdou. Album "Planety" je totiž ryze astronomicko-hudebním projektem pro širokou veřejnost, zejména pak pro děti. V jednoduchosti se v albu "Planety" můžeme zaposlouchat do kreativního vyprávění o každém vesmírném tělesu, přičemž každému z nich propůjčil hlas jiný zpěvák. A o tom, že jde o opravdu zajímavý projekt, hovoří i fakt, že se na něm podíleli naši přední hudebníci, například Richard Müller, Michael Kocáb či Dan Bárta.
Poslední roky je, zdá se, už pomalu tradicí, že v období okolo Vánoc oblohu okoření nějaká jasnější kometa. Ani přelom roku loňského s letošním není výjimkou, a tak se opět můžeme kochat jednou vlasaticí. Tou je nyní kometa C/2013 US10 (Catalina), která se blíží k maximu své jasnosti a pro svou polohu na obloze ve Velkém voze v období krátce po novu není snad jednoduššich podmínek k jejímu nalezení. Ačkoliv je kometa stále spíše objektem pro malé dalekohledy, určitě si svou pozornost právem získala. A to zejména mezi nadšenými astrofotografy. Ve čtenářské galerii se již nahromadilo několik velmi zdařilých fotografických úlovku, které vám tímto představujeme a jejich autorům za ne děkujeme. A těšíme se na další!
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2015 obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka.
Máme ji na očích poměrně často, někdy zvečera, jindy zrána, někdy jako večernici, jindy jitřenku. Též Zora, nebo též Afrodíta, Ištar či Inanna se nazývá a nazývala. Nezapomněla na ni snad žádná z mytologií. Aby také ano. Vždyť v době svého největšího jasu je na nebi opravdu nepřehlédnutelná a je dokonce vidět očima i ve dne. Po Měsíci se pak může stát nejjasnějším objektem noční oblohy. Traduje se, že matka Jana Keplera ji viděla dokonce jako srpek … Ano, jedná se o Venuši a právě tato planeta se stala i celoročním tématem fotografie, která zvítězila v prosincovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.
Ve středu 23. prosince 2015, jen den před štědrovečerními oslavami, nastala na večerní obloze velmi fotogenická podívaná - Měsíc ve fázi dva dny před úplňkem zakryl nejjasnější hvězdu souhvězdí Býka, oranžového obra Aldebaran. Ačkoliv celý den před úkazem bylo všude v Česku krásně jasno, na úkaz samotný se částečně zatáhlo. Přesto se ale několika nadšeným astro-fotografům podařilo nezvyklé setkání hvězdy s Měsícem zaznamenat. Fotografům za snímky děkujeme a gratulujeme!
Když všichni tvrdí, že něco nejde, objeví se někdo, kdo to neví, a udělá to. Asi takto by se dal popsat naprosto bezkonkurenční výsledek dlouhodobé práce známého českého matematika, prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně. Ten už v minulosti vyrazil dech té nejzaujatější (nejen) astronomické komunitě svými neotřelými matematickými postupy, které odhalily z digitálních fotografických dat ty nejúchvatnější detaily do té doby jen těžce zachytitelných jevů. Ukázal nám například korónu při zatmění Slunce jako nikdo před ním, odhalil struktury prchlivých rudých skřítků nebo kometu ISON při jejím zániku nad Sluncem jako jediný pozorovatel na Zemi. To vše prostřednictvím matematiky. Ale nyní přišel s revolucí, která opravdu dokazuje, že pro Miloslava Druckmüllera neexistuje slovo „ne“. Z už tak pozoruhodných dat z kosmické sondy NASA SDO dokázal prostřednictvím matematiky bez nadsázky vyždímat maximum a světu předvést ty nejostřejší snímky Slunce. Odhalil tak dosud známé bouřlivé jevy ve zcela nové dimenzi. A vy se na to můžete podívat.
Ačkoliv Slunce zase až tak moc nebouří, proměnlivý sluneční vítr a několik koronálních oblaků zasahujících Zemi přineslo v noci z neděle na pondělí (20./21. prosince 2015) překvapení v podobě z Česka pozorovatelné polární záře. Pro inverzní charakter počasí se úkaz podařilo pozorovat jen několika šťastlivcům na horách, kterým k úspěchu gratulujeme! Pozoruhodné je i to, že záře podle očitých svědků byla na místech s čistým výhledem pozorovatelná očima v barvách i za poměrně silného svitu Měsíce. Do redakce dorazilo několik ojedinělých pozorování, za které děkujeme, a těšíme se na případné další!
