Multimédia
V pondělí 28. září 2015 na svátek sv. Václava nastalo pěkné úplné zatmění Měsíce, které jsme mohli pozorovat v celém jeho průběhu. Tedy pokud počasí dovolilo. Toto zatmění bylo mimořádné tím, že nastalo při tzv. superúplňku, kdy Měsíc byl o něco blíže Zemi. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Aktualizováno: 2. 10. 2015 v 6:42 SELČ
„Stooóóóóp“. Nejčastější slovo, či spíše výkřik, který se během jasných srpnových nocí ozýval a dodnes ozývá z„Stooóóóóp“. Nejčastější slovo, či spíše výkřik, který se během jasných srpnových nocí ozýval a dodnes ozývá z louky za Hvězdárnou v Úpici. Například. Po tomto nadšeném výkřiku následuje již méně nadšené, o to však důležitější hlášení deseti údajů, které charakterizují dráhu meteoru na pozadí hvězdného nebe.
Léto, asi nejparnější v našem životě, je za námi. Věříme, že jste si ho užili a nyní už se můžeme v klidu vrátit k nejzajímavějším událostem pohledem videokamer a animací.
Gardenia Photography zve všechny zájemce na fotografický workshop ve slovenských Nízkých Tatrách. Hostem a lektorem workshopu bude Petr Horálek, známý český astrofotograf, popularizátor astronomie, autor a cestovatel. Místo konání s fantastickými pohledy do nebe, na slovenském Telgártě v Nízkých Tatrách, nabízí opravdu vhodné podmínky k praktikování krajinářské astrofotografie. Workshop se uskuteční v termínu 16. – 18. října 2015 a pokud vás nabídka zaujala, neváhejte se přihlásit co nejdříve. Počet účastníků je totiž omezený na maximálně 8 lidí.
Není to tak dávno, co vyšel snímek s původním názvem „Cestičky Perseid“ jako Astronomický snímek dne NASA. Hned na to se spustila smršť dotazů, jak taková fotografie vlastně vznikla. Nuže, nebyl to žádný med. Ale než abych oprašoval dva roky starou práci, nic netuše o vysněném úspěchu v APODu (prakticky mimo internet) jsem mezitím s velkými nervy i očekáváními v plném proudu cvakal data do zbrusu nového portrétu tohoto překrásného každoročního meteorického roje. A protože pohled na snímek z jista znovu vyvolá spoustu otázek, napadlo mě vás raději přímo pozvat do perného zákulisí vzniku této nezvyklé mozaiky. Abyste pochopili – snímek rozhodně není výsledkem „fotošopování“, nýbrž poměrně náročných fotografických sekvencí, kalibračních a geometrických procedur a především fantastického štěstí a krásného nebe ve slovensko-ukrajinsko-polském Parku tmavé oblohy Poloniny. Článek je tak zároveň velkým poděkováním těm, kteří mi toto umožnili, zejména pak Paľovi Rapavému z Hvězdárny v Rimavské Sobotě a pochopitelně všem pracovníkům Vihorlatské hvězdárny s odloučeným pracovištěm v Kolonickom Sedle…
Maximum meteorického roje Perseid je pomalu za námi. Nejkrásnější letní úkaz byl v minulých dnech provázen převážně dobrým počasím a také nesvítil Měsíc. I když se meteory občas vyhýbaly zornému poli našich fotoaparátů, řada z vás již své snímky zaslala. Tady jsou.
Je sychravý 18. únor roku 1930. Na Lowellově observatoři asistent Clyde Tombaugh prohlíží v blinkkomparátoru snímky pořízené 23. a 29. ledna téhož roku. Snímky jsou opravdu velké. Skleněné fotografické desky mají rozměry 35 x 42,5 cm a zachycují obraz oblohy vytvořený čočkovým „Clarkovým“ objektivem o průměru 32,5 cm. Dalekohled, kterým byly pořízeny, byl postaven přímo pro hledání takzvané „planety X“, hypotetického tělesa předpovídaného na základě poruch v dráze zatím nejvzdálenější planety Neptun.
Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!
Tématem červnové vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, je Štír. Ne ovšem ten pozemský, pobíhající třeba v kamenitých pouštích Maroka. Jedná se o Štíra s velkým „Š“, kterého nalezneme zejména nyní na počátku léta nad obzorem po západu Slunce.
Se začátkem letních měsíců tu máme ohlédnutí za zajímavými příběhy, jak nám je v květnu a červnu 2015 nabízely různé videoportály. Velmi působivé byly v tomto období velké sluneční skvrny, erupční aktivita v nich i polární záře na Zemi. Průzkum sluneční soustavy nabízí nové snímky trpasličích planet Pluta a Ceres. Na kometě 67P se probudil modul Philae, ale kde se vlastně nachází? SpaceX zaznamenala úspěšný test lodi Fragon V2 i havárii nosné rakety Falcon 9. Závěr patří sondě chystající se na Mars, zajímavostem kolem ISS a krásným horám na Slovensku.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala ve středu 1. července 2015 snímek Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen potřetí, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem.
Celý svět se mohl o něco prospat. No, o mikro-něco. Právě v průběhu dnešní noci se jen před světovou půlnocí synchronizoval čas o mírné zpomalování Země způsobené zejména slapovými silami Měsíce. Synchronizace se projevila nezvyklým přidáním jedné sekundy navíc, což za celou historii lidstva proběhlo od roku 1972 již šestadvacetkrát. Poněkud neobvyklá událost vzbudila nebývalý zájem, ačkoliv šlo o prakticky symbolickou a nijak zvlášť citelnou změnu. Nadšenci, kteří si počkali do 23:59:59 UT (tedy 1:59:59 SELČ), si mohli záhy vyfotografovat nezvyklé zjevení digitální "60ky" na místě sekund. A někteří nám svůj nezvyklý úlovek zaslali. Děkujeme!
Červen 2015 je na úkazy vskutku "divoký". Sluncem přeběhla skvrna, která několika erupcemi oživila zemské magnetické pole a vykouzlila (pro nepřízeň počasí u nás neviditelné) polární záře. Ještě předtím jsme se mohli kochat krásnou konjunkcí jasných planet s Měsícem, oblohu zvečera či časně zrána rozzářila noční oblaka a teď - právě ke konci měsíce - nás čeká ještě jeden bonbónek. Tím je poměrně vzácné těsné setkání nejjasnějších planet - Jupiteru a Venuše. To se stalo doménou právě posledích dní června (hlavně 30. června a 1. července), po kterých se planety nejen od sebe zase úhlově vzdálí, ale rovněž již přestanou být na večerní obloze vůbec pozorovatelné. Do redakce již dorazilo mnoho pěkných fotografií. Autorům za ně děkujeme!
Navzdory očekáváním začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (zkratkovitě NLC) nad českou kotlinou dosti pozdě. Ale přeci. První úkaz byl hlášen teprve den před letním slunovratem a na další pozorování bylo třeba vyčkat 4 dny. Přesto netřeba zoufat, sezóna podobně jako v minulém roce může překvapit vskutku mimořádným úkazem. Nepřestávejte proto vyhlížet a do té doby se můžete kochat snímky ostatních pozorovatelů z předchozích nocí. Těšíme se na další úlovky!
O víkendu 20. - 21. června 2015 jsme se mohli za přízně počasí kochat nad západním obzorem fantastickým seskupením mladého Měsíce a dvou nejjasnějších planet oblohy, Jupiteru s Venuší. Trojice výrazných kosmických poutníků byla tak pozoruhodná, že i ti, kteří o ní předem nevěděli, byli beze slov unešeni více nebeskou nádherou, než původním cílem. Jako například v Brně, kde se mnozí sešli za vyhlížením každoročního svátku ohňostrojů "Ignis Brunensis", ovšem kosmické divadlo plánovanou světelnou šou zcela přebilo. Nezvyklá podívaná se zase nějaký čas na nebi neodehraje, a tak kdo neměl možnost tuto krásnou konjunkci sledovat, si může alespoň prohlédnout již došlé snímky čtenářů, kterým za jejich fotografické úlovky děkujeme... a těšíme se na dodatečné další třeba právě od Vás!
Hvězdárna a planetárium Brno uvede představení Říše světla – letmý pohled na historii všeho. V digitáriu se tak rozezvučí dějiny našeho vesmíru i pozemského života. Ale aby romantiky nebylo až moc, diváci se také dozvědí, jak na letní obloze zahlédnout umělou družici. Na úplný závěr pak zažijí virtuální skok z výšky 40 kilometrů.
Hradec Králové, 27. dubna 2015, přesná poloha pozorovatele 15°50'42.99" východní délky a 50°11'34.78" severní šířky. Nebývá zvykem uvádět v těchto medailoncích přesnou polohu pozorování. Nyní jsme však udělali výjimku. Neboť právě na tomto místě bylo možno v daný den a čas pořídit snímek, který zvítězil v květnovém kole astrofotografické soutěže ČAM. Jeho autorem je Richard Kotrba z Hradce Králové.
Že je sezóna nočních svítících oblak v plném rozjezdu, jsme vás již informovali. V současných dnech přicházejí čím dál četnější záznamy o pozorování v severštějších zemích Evropy, zejména z Dánska a Skandinávie. Každý další den se ale mohou mysticky vzhlížející stříbřité oblaky, viditelné výhradně za pokročilého soumraku nebo při rozbřesku, stáhnout až nad český severní obzor a vykouzlit majestátné divadlo. Držte proto oči na stopkách a do té doby si vychutnejte alespoň tento majstrštyk běloruského fotografa Viktara Malyshchytse, který prostřednictvím časosběru zachytil nejen krásu a pohyb jen zdánlivě neměnných stříbřitých mračen, ale rovněž krásy noční krajiny Běloruska samotného.
Každý koníček či sport se dá provozovat pasivně, nebo aktivně. Těch, co se aktivně podílejí na kosmonautice není mnoho a nám ostatním zbývá jen závidět. Přitom existuje spousta způsobů, jak se k letům do kosmu alespoň přiblížit. Počínaje studováním materiálů a sledováním živých přenosů, přes návštěvu výstav a hraní her až po sledování reálného kosmického hardwaru a vesmírných těles. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno může obyčejný člověk udělat, aby se dotkl kosmonautiky.
Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Nyní máte možnost shlédnout záznam z nového pořadu, ve kterém Jiří Grygar putuje digitálním vesmírem.
