Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých zrcadlových teleskopů je tento proces relativně hračkou - zrcadlo se prostě vymontuje z přístroje a erudovaný specialista provede potřebné pokovovací kroky. Jak je to ale s velkým přístrojem? Co když má zrcadlo průměr například 6,5 metru? Na tuto otázku získáte poměrně jasnou odpověď prostřednictvím videa zachyceného při procesu očištění a pokovení 6,5m zrcadla u Magellanova teleskopu na observatoři Las Campanas v Chile...
Server www.astro.cz je v provozu již dvě desetiletí. Dokument Informační infrastruktura ČAS vytvořený 8. dubna 1995 předcházel zaregistrování internetové domény astro.cz a zprovoznění webu www.astro.cz před skoro 20 lety. Nyní přinášíme sled tehdejších událostí, i text samotného dokumentu.
Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle, rok 2012 skončil a najednou nic – bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde najít, dokonce i v českém prostředí. Právě tady, na Astro.cz. Postupně se zde rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je. Ale to není všechno. Nyní vychází kniha Tajemná zatmění, kterou napsal právě vedoucí redaktor Astro.cz, Petr Horálek.
V úterý 21. dubna 2015 ve večerních hodinách se na západním nebi naskytl fantastický a nesmírně fotogenický pohled - mladý Měsíc ležel asi 7° jihozápadně od nápadné planety Venuše a jižní "osten" měsíčního srpku po setmění ležel jen kousíček od jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Krásné seskupení bylo pozrovatelné na celém českém území díky opravdu dobrému počasí. Do redakce dorazilo přes formulář spoustu krásných fotografií. Jejich autorům děkujeme a těšíme se na případné další.
Jednou za přibližně 3 roky se na večerním nebi odehrává okuskvostné seskupení v podobě přiblížení blyštivě oslnivé planety Venuše k patrně nejkrásnější otevřené hvězdokupě na obloze - M45 Plejády či lidově Kuřátka. A právě víkend 11. - 12. dubna 2015 byl časem další z těchto vzácných příležitostí "planetu lásky" s "Býčí kupou" spatřit a hlavně zachytit i fotograficky. A že se dařilo, dokazuje právě tato čtenářská fotogalerie. Děkujeme všem čtenářům za snímky a těšíme se i na dodatečné další. Ostatně, počasí tomu poměrně přálo...
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
Abychom stále všemi cestami nepřipomínali jen březnové zatmění Slunce, pojďme se nyní na našeho kosmického souseda - jednoho z hráčů při zatmění - podívat prostřednictvím trošku odlišného pohledu. Majestátný východ měsíčního úplňku si totiž budeme moci vychutnat za přízně počasí již v sobotu 4. dubna (bohužel jen 5 hodin předtím nastane pod obzorem ještě majestátnější úplné zatmění Měsíce). Právě příležitost sledovat východ kulatého Měsíce dává všem důvod vytáhnout svou techniku a zkusit nějaký ten pěkný záběr. Abychom vás trošku navnadili, přinášíme povídání k jedné z nejpopulárnějších fotografií Měsíce v tomto roce v Česku. Autorem "Růžového Měsíce nad Brnem" je Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník brněnské hvězdárny a planetária. Co za tímto dramatickým foto-pohledem stojí?
Významný český astronom, doc. Luboš Perek, emeritní ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR a rovněž muž, po němž je pojmenován největší český teleskop nacházející se na observatoři v Ondřejově, byl ve středu 18. března 2015 hostem populárního televizního pořadu Show Jana Krause. Doc. Perek mluvil mimo jiné o kosmickém odpadu, vnímání vesmíru širokou veřejností i mezi vědci, o své astronomické kariéře, ale i o své současné práci v české i zahraniční astronomii. V bonusu "Co jste neviděli..." zjistíte, jaké tipy má Perek na dlouhodobý život. Především však na svůj úctyhodný věk Perek hýřil úžasným a jemu vlastním optimismem. Záznam z pořadu můžete shlédnout na Youtube.
Ačkoliv již uplynulo několik dní, do redakce stále přicházejí fotografické úlovky fantastické polární záře z úterý 17. března 2015. Barvité divadlo nad severním obzorem přilákalo (nejen) díky aktivitě nadšených informátorů desítky fotografů pod jasné nebe a výsledkem je pochopitelně tato krásná galerie. Do redakce rovněž dorazily i snímky ze severských zemí, neboť úkaz pozorovali i cestovatelé, kteří právě tam vyrazili s touhou spatřit úplné zatmění Slunce o tři dny později. Své snímky dále můžete zasílat přes formulář a autorům již došlých záběrů mnohokrát děkujeme!
Vpátek20. březnav dopoledních hodinách se nad celou Českou republiku snesl částečný stín Měsice a náš přirozený souputník nad našimi hlavami vykouzlil vzácné výrazné částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu přálo na sto procent a na mnoha místech ČR (nejen) na hvězdárnách se stovky až tisíce lidí kochaly přes nejrůznější filtry úkazu, kterého znovu budeme svědky až za 6 let. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.
Hvězdárna a planetárium Brno připravuje první ročník festivalu pořadů pro digitální planetária s tzv. fulldome projekcí. Proběhne v polovině dubna 2015 a již nyní je jisté, že se zde budou prezentovat ti nejlepší producenti z celého světa.
Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.
Od února až do července se můžeme nad večerním nebem kochat velmi jasnou Večernicí – planetou Venuší. V dalekohledu uvidíme postupně větší a větší srpeček její fáze, jak se k nám planeta „lásky“ bude průběžně přibližovat. Ovšem pohledy na planetu nejsou skvostné jen přes dalekohled. Fantastické příležitosti nabídne vždy ke konci měsíce i náš Měsíc ve fázi úzkého srpku. Setkání s Jupiterem se pak dočkáme už na počátku letních prázdnin. A v dubnu budou krom Venuše vidět další 3 planety Sluneční soustavy! Takže je opravdu co fotografovat, těšíme se na snímky a už nyní děkujeme všem autorům již došlých příspěvků…
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2015 získal snímek Petera Aniola a Miloslava Druckmüllera „Kometa C/2014 Q2 Lovejoy“.
Dějiny jsou plné komet. Zejména legendy o historických událostech či nejrůznější proroctví nás tímto dojmem dozajista naplní. Kometu, dokonce snad tu nejslavnější Halleyovu, nalezneme například na slavné Tapisérii z Bayeux, znázorňující okolnosti normanské invaze do Anglie v roce 1066.
NGC 281 Autor: Pavol Kollarik
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2014 získal snímek Pavla Kollarika „NGC 281“.
Rok 2014 již skončil a s ním i devátý rok soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. V prosincovém kole zaujal porotu nejvíce snímek Pavla Kollarika ze slovenské obce Šenkvice. Jeho objektiv se zaměřil do srdce mlhoviny NGC 281, zvané též „Pacman“. To podle populární herní postavičky počítačového „pravěku“ roku 1980.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).
nabídka videí Hlubinami vesmíru Autor: Petr KutálekPořad TV Noe Hlubinami vesmíru začal vysílat již v roce 2007. Tehdy začal redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, probírat různá témata týkající se naší Sluneční soustavy, souhvězdí i hlubokého vesmíru. Pořad nadále vysílá a svým zájemcům nyní nabízí také nové možnosti odběru i sledování.
Jednoho dne šel Kristus kolem pekařského krámu. Libá vůně čerstvě upečeného chleba jej uchvátila. Poslal tedy jednoho z učedníků, aby poprosil o bochník. Ovšem lakotný pekař ho vyhnal. Vše viděla dobrá pekařka spolu se svými šesti dcerami a potají mu čerstvý bochník přinesla. Spolu s dcerami se pak dostala na oblohu v podobě sedmi hvězd nazvaných Plejády. A pekař byl za trest proměněn v kukačku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
