Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna 2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
Na začátku dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 15členná porota krajského kola, která vybrala 67 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO řešili online test také středoškoláci v kategorii CD. Tato novinka přilákala třikrát více zájemců než v předchozích letech.
Americká astronomická společnost pořádá svá pravidelná setkání zaměřená na různé oblasti astronomie, astrofyziky a kosmické fyziky, jež pokrývají jednotlivé tematicky zaměřené divize. V prvním dubnovém týdnu probíhá ve floridské Neapoli setkání (patnácté v pořadí) na téma "High Energy Astrophysics". Přinášíme reportáž z nejzajímavějšího dění na konferenci od Vladimíra Karase, ředitele Astronomického ústavu AV ČR.
Kdo se stane dalším nositelem Ceny Františka Nušla? Jde o nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2016 můžete dle statutu Ceny podávat do konce dubna. Těšíme se na vaše návrhy!
Každá vědecká mise prochází po dosažení plánované oběžné dráhy několik týdnů až měsíců dlouhým obdobím , kdy se nejprve kontroluje stav vědeckých přístrojů, aby se mohlo později přistoupit k jejich jemné kalibraci. Jakmile tato skončí, zahájí sonda svou hlavní fázi, kdy sbírá vědecká data a posílá je na Zemi. Družici Jason-3 zabrala přípravná fáze téměř dvě měsíce – od vypuštění na oběžnou dráhu 17. ledna letošního roku. Nyní je již připravena posílat specialistům informace o změnách ve výšce mořské hladiny.
Ve dnech 16. až 18. března 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci. Osm nejlepších účastníků se dále utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Je to neuvěřitelné, ale RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti se dožívá plných osmdesáti let. Narodil se 17. března 1936 ve Slezsku, v místech, která často měnila svou státní příslušnost. Konkrétně k té události došlo v tehdy německém Heinersdorfu, nyní jsou to Dziewiętlice v Polsku. Však také měl Jura kvůli místu svého narození problémy se získáním českého občanství po rozdělení Československa...
Dvě desítky nejlepších řešitelů nejvyšší kategorie Astronomické olympiády se ve čtvrtek a pátek sjedou do Opavy, aby poměřili své znalosti v Ústředním kole kategorie AB. Kdo postoupí do užšího výběru na 10. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice v Indii? Objeví se další hvězdy mezi novými tvářemi? Jaké úlohy připravila pro soutěžící odborná komise? Pomohou soutěžícím zkušenosti z předchozích dvou kol? Již v pátek 18. března odpoledne budeme znát odpovědi na tyto otázky.
Naše domácí farma čítá téměř 2 ha pozemků, sad, 2 kozy, 30 křepelek a variabilní počet slepic, králíků a morčat. A pak je tu ještě druhá méně náročná farma, kterou si může pořídit úplně každý, klidně i v paneláku – naše výpočetní farma čítá 1 PC, 2 NTB a 6 telefonů!
Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...
Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti pořádá v srpnu 2016 již osmý tábor, zaměřený na astronomii a kosmonautiku. Námětem pro ten letošní se stal velmi originální román Roberta Charlese Wilsona, Spin. Wilsonově záhadě zmizelých hvězd budeme společně přicházet na kloub v celotáborové hře. Kromě ní nás čeká tradiční koktejl her, bloků s informacemi, testíků, soutěží, táboráků, pozorování a všeho, co ke správnému letnímu táboru patří.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář, který se uskuteční 20. února 2016 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Na programu budou informace týkající se sekce, přednášky a multimediální programy.
Ve dnech 18. až 20. února proběhne oslava k památce Ernsta Macha, jednoho z nejproduktivnějších a nejznámějších vědců na přelomu 19. století. V rámci slavnostní konference promluví významní představitelé a vědci, kteří společně s dalšími účastníky uctí památku Ernsta Macha nejen vzpomínkovým aktem, ale také návštěvou jeho rodného domu v Chrlicích.
Období jarních prázdnin patří na vsetínské hvězdárně již tradičně Týdnu otevřených dveří, který nabídne všem návštěvníkům pestrou směsici přednášek, besed, videoprojekcí, exkurzí a pozorování, z nichž si dozajista vyberou nejen zájemci o astronomii a kosmonautiku. Na všechny uvedené akce je vstup zdarma!
V roce 2016 bude Českou astronomickou společností opět - po dvou letech - udělovaná Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělena za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 28. 2. 2016.
Mgr. Helena Holovská se narodila jako Helena Kellnerová 23. dubna 1946 a zemřela po těžké nemoci 14. září 2015. Poslední rozloučení se zesnulou se konalo v Praze na Olšanech v pondělí 21. září za účasti nejbližší rodiny a jen několika málo astronomů, protože smutná zpráva o jejím úmrtí se příliš nerozšíříla. Přitom od počátku 70. let minulého století patřila paní Holovská k nejpracovitějším lidem v tehdejší Čs. astronomické společnosti, zejména pak v její pražské pobočce.
10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu.
Máte po Vánocích starý mobil? Nevyhazujte jej a poskytněte pro distribuované výpočty! Obracíme se na Vás s prosbou o využití Vašeho vysloužilého telefonu. Proč? Spousta lidí dostane na Vánoce nový telefon a starý prostě založí do šuplíku – jednou se může hodit... Proč má ale ležet v šuplíku? Navíc většinou ho už nikdy nepoužijeme. Věnujte ho pro účel distribuovaných výpočtů projektu BOINC...
V sobotu 12. prosince 2015 proběhne v plzeňské ZOO adventní program tentokráte i za účasti členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Na statku Lüftnerka, kde bude probíhat tradiční adventní program, si můžete vyslechnout od 17 hodin přednášku člena naší pobočky PhDr. Ing. Oty Kéhara, Ph.D. na téma „Lucie noci upije a dne nepřidá“, aneb lidové pranostiky pohledem astronoma. Součástí našeho programu bude v případě jasného počasí i pozorování noční oblohy za pomoci dovezené astronomické techniky.
Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Foceno přes Schmidt-Cassegrain 127/1250 + Canon EOS 7D. Na začátku pozorování výrazný opar nad obzorem, který dovolil první expozici až ve 20.44 h SELČ.