Vladimír Kovářík Autor: Hvězdárna PřerovDne 27. 12. 2014 nás ve věku 67 let navždy opustil dlouholetý vedoucí a člen hvězdárny Přerov Vladimír Kovářík.
Hvězdárna Valašské Meziříčí přináší v rámci projektu Brána do vesmíru krátké video upozorňující na celosvětový problém tzv. světelného znečištění. Nepříjemný fenomén je v povědomí lidí již téměř dvě dekády let a bohužel se jeho vliv stále více rozšiřuje. Neúčelné umělé svícení už zdaleka neohrožuje pouze práci astronomů, nýbrž se začíná čím dál hlouběji dotýkat i světové ekonomiky a pochopitelně má i nepříjemný ekologický dopad. Videem se přitom valašskomeziříčská hvězdárna snaží upozornit hlavně na to, o co přicházíme nad hlavou.
Prof. RNDr. Petr Heinzel, CSc. Autor: ČASČeská astronomická společnost a Středisko společných činností Akademie věd České republiky vás srdečnou zvou na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2014 a laureátskou přednášku, které proběhnou v sobotu 13. prosince 2014 od 14:00 v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, v sále 206.
RNDr. Jiří Borovička Csc. Autor: ČASČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 204 z 25. 11. 2014
Přednáška: Dobytí jižního hvězdnatého ráje. Autor: Hvězdárna VM.Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Valašská astronomická společnost si vás dovolují pozvat na přednášku cestovatele, fotografa a astronoma Petra Horálka s dobrodružně vyznívajícím názvem "Dobytí jižního hvězdnatého ráje". Poutavá přednáška s pestrým audiovizuálním materiálem se uskuteční ve středu 26. listopadu 2014 od 18 hodin v přednáškovém sále valašskomeziříčské hvězdárny.
Snímek z rastrovacího mikroskopu Autor: Fyzikální ústav AV ČRSpolu s posterovou výstavou, která proběhne od 27. 11. do 19. 12. 2014, jsme pro Vás připravili i cyklus šesti přednášek vynikajících popularizátorů, kteří představí významná a zajímavá témata z činnosti jednotlivých vědeckých sekcí Fyzikálního ústavu AV ČR.
podpis dohody o přistoupení Polska k ESO - eso1433 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2014): Polská ministryně pro vědu a vysokoškolské vzdělávání, profesorka Lena Kolarska-Bobińska, podepsala 28. října 2014 smlouvu, která povede ke vstupu Polska do Evropské jižní observatoře. ESO přivítá Polsko jako novou členskou zemi poté, co dojde k ratifikaci smlouvy o přistoupení.
TLE Autor: Jakub KoukalVideokamery databáze EDMOND umožňují nejenom zachycení meteorů, ale také, při vhodné výšce zorného pole nad obzorem, zachycení přechodných světelných jevů (TLE – Transient Luminous Events). Jedná se o nadoblačné mezosférické blesky (Red sprites), které se obvykle nacházejí ve výškách mezi 50 až 90 km nad povrchem Země. Tyto přechodné světelné jevy byly dne 18. 10. 2014 zachyceny kamerami umístěnými na Observatório Municipal de Campinas „Jean Nicolini“ v brazilském federálním státě Sao Paulo.
Český tým na XIX. IAO (zleva: Jiří Vala, Hana Lounová, Martin Pecár, Lenka Soumarová, Radek Kříček, Denis Müller, Jáchym Bareš a Jan Kožuško) Autor: Jan Kožuško Český tým přivezl z XIX. Mezinárodní astronomické olympiády (XIX. IAO) v Biškeku a Cholpon-Ata (Kyrgyzstán, 12. – 21. října) stříbrnou a bronzovou medaili.
Letos se soutěž po třech letech vrátila do střední Asie. První dva dny strávili studenti v Biškeku, kde se ve Státní opeře konal výpravně pojatý zahajovací ceremoniál. Poté se soutěžící přesunuli do 250 km vzdáleného letoviska Cholpon-Ata u jezera Issyk-Kul v nadmořské výšce 1609 metrů. Týdenní program doprovodily přednášky, prohlídka Biškeku, kulturní program ve středisku Ruh Ordo a exkurze do kaňonu Semenov.
Magellanova mračna a Perseida. Autor: Petr Horálek.Aitutaki – Laguna a pohled do Mléčných zákoutí
Pokud jste na Cookových ostrovech, byli byste za blázny nenavštívit proslulý ostrov Aitutaki. Vlastně mnozí tam letí místní linkou bezprostředně po příletu na Rarotongu. Proč? Zadejte si to podivné slovo vyhledávače (vlastně ani není těžké si ho zapamatovat – zní stejně, jako když náruživý chlapec z východu povrchně zatouží po další sličné dámě slovy „Aj – tu taky!“). Malebný ne-atol Aitutaki je opakovaně vyhlášen proslulými internetovými průvodci jako jeden z deseti nejkrásnějších ostrovů světa. Kolem hlavního ostrova, vypadajícího z letadla jako obrácený háček se závažím, se do tvaru trojúhelníku rozkládá několik ostrůvků, tzv. motu, které obléhají tyrkysovou lagunu nezměrné plochy. Lidé si sem jezdí za šnorchlováním, rybařením, položit se jen tak do laguny a pochopitelně hlavně na líbánky.
Kde hvězdy nemají jména... Autor: Petr Horálek.Nadšení, vzrušení, tajemno, klid a všechny starosti kdesi za zády. Už žádné mantinely, žádné stresy, žádné obavy. Jen lehce se vznášející Airbus kdesi nad Tichomořím a vzpomínka na hlášení usměvavé a neskutečně sexy australské letušky, ve kterém zaznělo „Vítejte na palubě letu Virgin Airlines z Auckland International na překrásný ostrov Rarotonga.“ No slyšeli jste někdy takové hlášení? Začíná to už tady, ačkoliv všechno je tam za tou hlubokou modří; za oceánem, který prý nemá paměť. Čtyři roky to trvalo. Po čtyřech letech jsem opravdu na cestě do vysněného kouta země. A jestli si pamatujete tu tajuplnou scénu z filmu Kontakt (1997) podle románu geniálního Carla Sagana, kde Jodie Fosterová strastiplně doputuje skrze červí díru až na bělavou písčitou pláž s tyrkysovou lagunou uprostřed neobvyklé hvězdnaté cizo-planetární noci, tak vězte, že takové místo opravdu existuje. A já vám to dokážu…
Starý radar na Hvězdárně v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici Hvězdárna v Úpici vás zve na seminář, který navazuje jednak na semináře pořádané úpickou hvězdárnou v letech 1969 až 1990, jednak na semináře a workshopy obnovené v roce 2012 nultým pokusným ročníkem. Letošní, tedy 20. ročník staré, či vlastně 1. ročník nové řady, je věnován památce průkopníku radioastronomického pozorování na úpické hvězdárně a jejímu prvnímu řediteli panu Vladimíru Mlejnkovi. Zároveň je připomínkou jeho nedožitých 95. narozenin (12. února 2015) a 15. výročí jeho odchodu na astronomickou věčnost (21. září 2014).
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvězdárna v Žilině – pracoviště Kysucké Nové Mesto, pořádají v rámci projektu Brána do vesmíru netradiční putovní seminář s názvem Astronomie nezná hranice. Akce se koná ve dnech 10. a 11. října 2014 a je určena pedagogům, studentům a pracovníkům vzdělávacích institucí a dalším zájemcům.
Banner Noci vědců Autor: ČASV pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014
Soumrak nad Gisborne. Autor: Petr Horálek.Sbohem Hastings a díky. Při pohledu na kalendář se blíží už jen dva úplňky, po kterých se vidím s letenkou v ruce a kovem na talíři u rentgenu poblíž letové brány. Pár hodin ve vzduchu, trocha té uklidňující hudby… bude to v noci. A pak, 18. srpna časně ráno za časovou zónou vystoupím do podmanivou vůní profoukaného ráje. Aloha! Kia orana! „Jo, hochu, zaplať cenu za ráj,“ říkám si po hodinách cesty do Gisborne jako navrácený ztracený syn. Míra absence smyslu pro nadšení jakoby právě posledních 7 týdnů před (znovu)dobytím ráje stála za útrpnou zkouškou pro člověka nenávidějícího stereotyp. Možná by to jiní prostě vzdali, pro mě to ale krom pár návštěv tmavého nebe na východním cípu severního Zélandu znamenalo fascinující průzkum psychiky člověka, který vlastně pořád hledá…
Budova hvězdárny na dobové pohlednici Autor: Obec MikulášoviceNěkdy se stane, že to, co už lidé odepsali jako ztracené, se jako zázrakem vzpamatuje a probudí k novému životu. Věřme, že se takový zvrat osudu týká i nejseverněji položené hvězdárničky v Česku.
V pátek 12. 9. čeká hvězdárnu a Mikulášovice velká sláva – oslava 100 let od prvního pozorování. Program je velice bohatý, jste srdečně zváni.
Ovce, Magellanova mračna a airglow z Te Mata peak. Autor: Petr Horálek.Opouštíme město duchů (a snad navždy!) s trochou nejistoty v páteři. Plán byl totiž pracovat v kuse až do odletu do ráje, což se s realitou nakonec úplně nesešlo. Nevědomky se nám proto otevřely brány do tohoto jižního světa pro ryzí cestovatele, což při prioritním zájmu vydělat člověku ubíralo na spontánnosti i nadšení z čistého cestovního ducha. Následující tři týdny tak byly ve stylu „Dobře, zkusíme to tam, a když tam nic nebude, aspoň se tam podíváme na přírodu.“ Postupně jsme tak vyrazili na pár lokálních „kýčů“ (rozuměj nejčastěji fotografovaných přírodních útvarů) a já si při nálezu relativně nadějné lokality pro pracovní příležitosti objevil svůj první opravdu pamětihodný kousíček Zélandu pro astrofotografii.
Polární záře 20. února 2014. Autor: Ole Salomonsen.
Pražská pobočka ČAS pořádá ve dnech 26.9 až 3.10. Letecký „zálet za polární září“ do norského Tromso a Alty. Vzhledem k tomu, že neočekávané okolnosti zabránily několika účastníkům v absolvování výletu, uvolnila se místa pro případné zájemce na poslední chvíli.
pozorování Kadaň 1 Autor: Martin GembecV sobotu 30. srpna večer se v pěkném prostředí zahrad Františkánského kláštera v Kadani konalo setkání pod hvězdnou oblohou s astronomem RNDr. Pavlem Pintrem. Dle odhadu si více než 80 lidí bez rozdílu věku nenechalo ujít tuto zajímavou akci.
Konec kiwi sezóny - párty pod Mléčnou dráhou na sadu. Autor: Petr Horálek.Po půlměsíci života v předraženém světě farmářů padlo jasné rozhodnutí aplikovat „working“ v názvu víza a začít notně střádat nějaké ty dolárky do kasičky před bankrotem. Což o to, vůle by byla, ale těžká neochota Kiwáků komunikovat přes email (jak by taky, když je těžké shánět i internet zadarmo) znamenala překotnou revizi všech schopností, jaké doposud člověk v komunikaci měl, a začít nanovo. Ti, co toto čtou a už si working holiday na Zélandu zažili, asi shovívavě posouvají koutky. Ale já se prostě rád učím za běhu, takže si, prosím, neklepejte na čelo, že jsem s tím nepočítal. Každopádně – noc strávená v kempu Rotorui byla poslední výletní, pak jsme zapřáhli oře a vydali se přímo do doupěte shonu všech brigádníků – na Bay of plenty mezi stovky sadů s kiwi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
