Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Hvězdárna v Úpici hledá pracovníka do oddělení popularizace astronomie. Nástup je možný po 15. dubnu 2014.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováV neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním technickým muzeem opět pořádají společnou akci pro širokou veřejnost: „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Přijměte naše pozvání a spojte návštěvu muzea s přednáškami a pozorováním dalekohledy.
Soutěž ke 160. výročí barona Artura Krause. Autor: Hv. Pardubice.Zapojte se do projektu „Rok Artura Krause“, který pořádá Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause, Klub přátel Pardubicka, Česká astronomická společnost a další subjekty pod záštitou Magistrátu města Pardubic. Ty zvou širokou veřejnost k oslavám 160. výročí narození zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách. V průběhu celého roku 2014 budeme v rámci projektu „Rok Artura Krause“ veřejnost seznamovat s tím, kdo byl Artur Kraus a jaký odkaz nám zde zanechal. V plánu jsou veřejná pozorování oblohy, přednášky i mimořádná vzpomínková setkání a samozřejmě soutěž o zajímavé a hodnotné ceny probíhající od března do listopadu 2014, určená opravdu pro všechny.
Leták k baronu Krausovi - předek Autor: ČAS.Mimořádně již předposlední pátek v měsíci, tedy 21. 3. 2014, Vás zve Astronomická společnost Pardubice na přednášku nazvanou stručně „Baron Artur Kraus“. Přednášet bude historik a znalec historie pardubického regionu Jiří Kotyk. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Plakát ke Dni otevřených dvěří 22. března 2014 v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.V sobotu 22. března 2014 od 16:30 otevře úpická hvězdárna dokořán své dveře široké veřejnosti. Bohatý program k sobotnímu podvečeru chystají pracovníci hvězdárny při příležitosti nadcházejícího Světového dne meteorologie. V rámci programu se tak návštěvníci budou moci podívat na vybavení hvězdárenské meteostanice, zatřást zemí nedaleko seismické stanice, prohlédnout si sluneční observatoř a samozřejmě všechny další prostory hvězdárny. V průběhu večera pak bude odhalena nová fotografická výstava s krásami Islandu, přednesena přednáška o Sluneční soustavě a v případě jasného počasí je naplánováno i pozorování objektů noční oblohy, zejména planet Jupiter a Mars, a to až do 22. hodiny.
Fotografická soutěž ESO. Autor: ESO.
Francouzská společnost "Ciel et Espace Photos" ve spolupráci s Evropskou jižní observatoří (ESO) vyhlašuje novou astrofotografickou soutěž "Photo Nightscape Awards (PNA)". ESO, jakožto partner organizující společnosti, věnuje vítězi profesionální kategorie výlet na Paranal, domov velkého dalekohledu ESO (VLT) a součást budovaného komplexu Paranal-Armazones.
ÚLeT - Úžasný Letní Tábor pro mladé objevitele na Hvězdárně v Úpici Autor: Barbora Mikulecká Již potřetí se na hvězdárně v Úpici bude odehrávat jediněčný fyzikálně-experimentální tábor ÚLeT, určený pro děti ve věku 10-15 let. Pojďte s námi objevovat svět kolem nás! Termín letošního ÚLeTu je 5. - 12. července 2014.
Dnešní Měsíc. Autor: Marián RunkasJasné počasí přímo vybízí k pozorování oblohy. Večer jsou nejnápadnějšími objekty na obloze Měsíc a Jupiter. V pondělí je dělilo jen 7°. I v dalších dnech se bude na co dívat. Krátery na Měsíci budou jinak osvětleny a ani úplněk nenabízí nudnou podívanou. Jupiter je vidět vysoko nad jihem a každý den vypadá jinak.
Západní Tatry; Michal Balada z KvasinSlovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašují 4. ročník mezinárodní Česko – Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Zapojit se může skutečně každý s důvtipem a fotoaparátem po ruce.
Snímek Mlhoviny v Orionu pořízený přístrojem MUSE - eso1407 Autor: ESO/MUSE consortium/R. Bacon/L. CalçadaVýkonný spektrograf byl úspěšně instalován na dalekohled VLT
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2014): Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v severním Chile, vědci připojili nový výkonný přístroj označovaný zkratkou MUSE. Během první fáze velmi úspěšných testovacích pozorování se MUSE zaměřil na vzdálené galaxie, jasné hvězdy a další zkušební cíle.
Přednáška Všechno lítá, co peří má na HaP České Budějovice Autor: Hvězdárna a planetárium České Budějoviceaneb O letu ptáků z pohledu fyziky
Ve středu 12. března 2014 navštíví Hvězdárnu a planetárium České Budějovice fyzik doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr. Proč pták mává křídly? Proč se tažní ptáci seskupují do formace tvaru písmene V? Jak létá hmyz? To a mnohé další bude vysvětleno na přednášce doplněné neobvyklými experimenty. Program začíná o 19.00 hodině v kinosále HaP. Jednotné vstupné 100,- Kč, předprodej vstupenek od 4. března 2014. Přednáška je součástí doprovodných akcí k výstavě Kleťský zvířetník.
Sezónní záblesky geostacionárních družic na pražské obloze Autor: Tomáš TržickýNedlouhé období několika dnů před jarní a po podzimní rovnodennosti představuje ideální šanci pokusit se snadno pozorovat geostacionární družice. Díky vzájemné poloze Země, Slunce a satelitů na geostacionární dráze můžeme během noci postupně zahlédnout sérii odlesků od jejich solárních panelů. Jindy během roku příliš slabé satelity se tak prozradí vrháním „prasátek“ směrem k Zemi, která lze překvapivě zaznamenat i na přesvětlené městské obloze.Porota ČAMOstatní
Červení skřítci 6. srpna 2013. Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph. D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována astrofotografii roku zejména za celoroční přínos, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu v těžké konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž niterný, očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a celá porota ČAM je právem hrda, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik nadšenců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.
Jádro Komety Tempel z družice Deep Impact. Autor: NASA.Poslední den února, tedy v pátek 28. 2. 2014, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astronomii na přednášku „Příběhy malých těles Sluneční soustavy“. Hostem bude Mgr. Petr Scheirich, Ph. D. z Ondřejova. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Zvířetníkové světlo na La Silla. Autor: Zdenek BardonOproti minulému roku je zima letos mírná a počasí krásně nahrává k focení noční oblohy. S pomalým příchodem jara, jarní rovnodennosti, se krom tajících mas posledního sněhu či ledu naskytuje každý jasný a bezměsíčný večer po západu Slunce pohled na slabý kužel tzv. zodiakálního světla. Pochopitelně je "zář" tohoto indikátoru tmavosti oblohy tak slabá, že za úkazem třeba cestovat daleko od měst, ideálně vysoko do hor. Letos nahrává i vhodné načasování měsíční fáze. Zejména okolo rovnodennosti 20. března, kdy bude "zodiak" vidět nejlépe, Měsíc neruší vůbec. Do redakce už dorazily snímky z února a těšíme se na další.
Předseda PV ČAS Autor: Rostislav Štork Česká astronomická společnost má novou pobočku s názvem Pobočka Vysočina, jejíž hlavním cílem je sjednocovat všechny jednotlivce či skupinky zájemců o astronomická dění v oblasti Kraje Vysočina. Relativně mladý Kraj Vysočina vznikl v roce 2001 z původního Jihlavského kraje a v současné době sestává z pěti okresů: Jihlava, Žďár n. Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov.
Veverka na Kleti. Autor: HaP ČB.Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť. Nová výstava na českobudějovické hvězdárně představí osobní pohled na přírodu Blanského lesa.
Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovaná příroda a vzdálenost od moderní civilizace zajišťuje místním hvězdářům vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.
třída míru Autor: Artur KrausVytáhněte z kapsy mobil. Stiskněte ikonku foťáku, vyberte si scénu a cvakněte… Ano, dnes je to opravdu tak jednoduché. V téměř každém telefonu dnes máme fotoaparát a fotíme, je to součást uchování našich vzpomínek. Ne snad že by Artur Kraus stál u zrodu mobilu, tu čest přenechal jiným. Nicméně, je až k neuvěření do kolika oborů baron, svobodný pán Artur Kraus proniknul. A byť za své nadšení zaplatil cenu staromládenectví, můžeme dnes říci, že jde o jednoho z mála občanů naší vlasti, který se nebál vrhnout do vod neprobádaných.
Galileo Galiei. Autor: Wiki.V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Most přes neposlušnou sopku. Autor: Petr Horálek.Už je tomu nějaký ten pátek, co jsme slyšeli o poslední opravdu silné sopečné erupci. Takové, aby otřásla prakticky celou Zemí, ovzduší začadila nepříjemným sirnatým popelem, doslova přestavěla k novému obrazu své okolí a sama utrpěla vážnou ztrátu svého vrcholového materiálu a uvolnila místo obří kaldeře a časem i vodě nového jezera. Asi poslední doslova vražednou erupci zažili v roce 1991 Filipínci, kteří s děsem v očích sledovali, jak jim ostrov Luzon ničí vulkanický výkřik sopky Pinatubo. Tento snímek ovšem skrývá tiché napětí, které výrazně uklidňuje pilíř noci v podobě Mléčné dráhy. Neposlušná sopka ne tak daleko na obzoru, v pravé dolní části snímku, prvně vykřikla před asi 150 tisíci lety a svou činností utvořila světem obdivovaný národní park. Už tušíte, nad jakou neposlušnou sopkou je „postaven“ hvězdnatý most?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
