Sezónní záblesky geostacionárních družic na pražské obloze Autor: Tomáš TržickýNedlouhé období několika dnů před jarní a po podzimní rovnodennosti představuje ideální šanci pokusit se snadno pozorovat geostacionární družice. Díky vzájemné poloze Země, Slunce a satelitů na geostacionární dráze můžeme během noci postupně zahlédnout sérii odlesků od jejich solárních panelů. Jindy během roku příliš slabé satelity se tak prozradí vrháním „prasátek“ směrem k Zemi, která lze překvapivě zaznamenat i na přesvětlené městské obloze.Porota ČAMOstatní
Červení skřítci 6. srpna 2013. Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph. D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována astrofotografii roku zejména za celoroční přínos, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu v těžké konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž niterný, očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a celá porota ČAM je právem hrda, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik nadšenců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.
Jádro Komety Tempel z družice Deep Impact. Autor: NASA.Poslední den února, tedy v pátek 28. 2. 2014, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astronomii na přednášku „Příběhy malých těles Sluneční soustavy“. Hostem bude Mgr. Petr Scheirich, Ph. D. z Ondřejova. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Zvířetníkové světlo na La Silla. Autor: Zdenek BardonOproti minulému roku je zima letos mírná a počasí krásně nahrává k focení noční oblohy. S pomalým příchodem jara, jarní rovnodennosti, se krom tajících mas posledního sněhu či ledu naskytuje každý jasný a bezměsíčný večer po západu Slunce pohled na slabý kužel tzv. zodiakálního světla. Pochopitelně je "zář" tohoto indikátoru tmavosti oblohy tak slabá, že za úkazem třeba cestovat daleko od měst, ideálně vysoko do hor. Letos nahrává i vhodné načasování měsíční fáze. Zejména okolo rovnodennosti 20. března, kdy bude "zodiak" vidět nejlépe, Měsíc neruší vůbec. Do redakce už dorazily snímky z února a těšíme se na další.
Předseda PV ČAS Autor: Rostislav Štork Česká astronomická společnost má novou pobočku s názvem Pobočka Vysočina, jejíž hlavním cílem je sjednocovat všechny jednotlivce či skupinky zájemců o astronomická dění v oblasti Kraje Vysočina. Relativně mladý Kraj Vysočina vznikl v roce 2001 z původního Jihlavského kraje a v současné době sestává z pěti okresů: Jihlava, Žďár n. Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov.
Veverka na Kleti. Autor: HaP ČB.Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť. Nová výstava na českobudějovické hvězdárně představí osobní pohled na přírodu Blanského lesa.
Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovaná příroda a vzdálenost od moderní civilizace zajišťuje místním hvězdářům vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.
třída míru Autor: Artur KrausVytáhněte z kapsy mobil. Stiskněte ikonku foťáku, vyberte si scénu a cvakněte… Ano, dnes je to opravdu tak jednoduché. V téměř každém telefonu dnes máme fotoaparát a fotíme, je to součást uchování našich vzpomínek. Ne snad že by Artur Kraus stál u zrodu mobilu, tu čest přenechal jiným. Nicméně, je až k neuvěření do kolika oborů baron, svobodný pán Artur Kraus proniknul. A byť za své nadšení zaplatil cenu staromládenectví, můžeme dnes říci, že jde o jednoho z mála občanů naší vlasti, který se nebál vrhnout do vod neprobádaných.
Galileo Galiei. Autor: Wiki.V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Most přes neposlušnou sopku. Autor: Petr Horálek.Už je tomu nějaký ten pátek, co jsme slyšeli o poslední opravdu silné sopečné erupci. Takové, aby otřásla prakticky celou Zemí, ovzduší začadila nepříjemným sirnatým popelem, doslova přestavěla k novému obrazu své okolí a sama utrpěla vážnou ztrátu svého vrcholového materiálu a uvolnila místo obří kaldeře a časem i vodě nového jezera. Asi poslední doslova vražednou erupci zažili v roce 1991 Filipínci, kteří s děsem v očích sledovali, jak jim ostrov Luzon ničí vulkanický výkřik sopky Pinatubo. Tento snímek ovšem skrývá tiché napětí, které výrazně uklidňuje pilíř noci v podobě Mléčné dráhy. Neposlušná sopka ne tak daleko na obzoru, v pravé dolní části snímku, prvně vykřikla před asi 150 tisíci lety a svou činností utvořila světem obdivovaný národní park. Už tušíte, nad jakou neposlušnou sopkou je „postaven“ hvězdnatý most?
Dr. Bruno Leibundgut. Autor: ESO.Máme v krvi železo ze supernov? I tomuto tématu se bude věnovat dr. Bruno Leibundgut, přední evropský astronom, který vystoupí se svou přednáškou v prostorách prvního 3D Planetária v České republice. Populárně-vzdělávací přednáška pro širokou veřejnost s názvem „Vznik prvků“ se v areálu plzeňské Techmanie uskuteční již 20. února 2014 od 18:00 do 20:00.
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Rada Královéhradeckého kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Hvězdárna v Úpici.
Dalekohled na rokycanské hvězdárně. Autor: Neznámý autor.Hvězdárna v Rokycanech pořádá a zve Vás na tradiční Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů 28. února – 2. března 2014. Po téměř dvouleté pauze mám potěšení vás opět pozvat do Rokycan na další ročník tradičního semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky. Loňské setkání bylo z jarního termínu přesunuto na podzim. Ale ani to bohužel nestačilo a s ohledem na technické problémy spojené se stavebními úpravami probíhajícími v areálu Hvězdárny v Rokycanech, bylo setkání v roce 2013 zcela zrušeno. O to dříve budeme mít možnost se sejít v Rokycanech letos.
Kráter Clavius. Autor: Vojtěch Nečas.Ačkoliv vítězným snímkem ČAM za leden 2014 se stal hluboký pohled do vesmíru - ke galaxiím M81 a M82 se supernovou, porotu zaujal ještě jeden snímek. Ten sice nevyniká žádnou významnou náročností nebo jedinečností zobrazeného objektu, ale v jistém smyslu prakticky nemá konkurenci. Jeho autorem je totiž v době pořízení snímku teprve 12letý Vojtěch Nečas.
Muzeum v Mnichově. Autor: Zp ČAS.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 5. dubna 2014 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá.
Milačik, tam je Velky voz. Autor: Matěj Kováč.Třetí ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.
Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc. Autor: Martin Šolc.Doc. Jiří Bouška se narodil 14. října 1925, takže patří do souhvězdí svých již zemřelých vrstevníků Prof. Miroslava Plavce (+2008) a Prof. Zdeňka Švestky (+2013). Všichni byli stejně postiženi uzavřením českých vysokých škol, takže mohli studovat astronomii až po skončení II. světové války. Jiří Bouška byl však před jejím skončením totálně nasazen v astronomickém oddělení Zeměměřičského ústavu v Praze pod vedením významného českého astronoma Emila Buchara (1901-1979). Byl tak již před nástupem ke studiu na tehdejší přírodovědecké fakultě UK profesionálně dobře připraven pro výzkumy v klasických oborech astronomie, tj. vyšší geodézii, astrometrii a nebeské mechanice. Proto se stal záhy po válce asistentem v Astronomickém ústavu UK v Praze, kde pak prožil celou svou aktivní vědeckou a pedagogickou dráhu.
Mléčná dráha na ostrově La Palma. Autor: Petr Horálek.Únorový cyklus přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno nás zavede do mnoha neobvyklých světů moderní vědy. Podíváme se do kvantového světa, zabrousíme do původu a vzniku našeho života, vyzkoušíme si nejmodernější laserové technologie a dokonce si vycestujeme do vzdálených koutů světa, odkud lze spatřit nejkrásnější skvosty nočního nebe.
Zatmění Slunce v Ugandě. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek a J. Sládeček.Na první přednášku roku 2014 Astronomická společnost Pardubice pozvala cestovatele a fotografa Petra Horálka. Ten bude v pátek 31. ledna 2014 od 19 hodin povídat o své strastiplné cestě do srdce Afriky. V povídání nazvaném „Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice“ nás seznámí s touto krásnou africkou zemí a rovněž popíše silný zážitek při velmi krátkém úplném zatmění Slunce. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice na Gorkého ulici 2658.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, hledá k doplnění svého týmu zaměstnance na pozici odborný pracovník/pracovnice – astronom. Nástup v březnu 2014.
Josip KleczekCítím zde svou povinnost napsat pár odstavců s ohlédnutím za výjimečnou osobností Josipa Kleczka a uvést zde mimo jiné i pár osobních vzpomínek. Z nového roku 2014 ještě neuplynul ani týden, když se na stránkách České astronomické společnosti a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky objevila stručná zpráva, že v neděli 5. 1. 2014 ráno zemřel ve věku devadesáti let po dlouhé nemoci Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., jednen z našich nejvýznamnějších slunečních fyziků a popularizátorů vědy. Odešel tak vzácný člověk, který se vyznačoval nejen renesančními encyklopedickými znalostmi, ale též neutuchající pracovitostí, životním elánem, radostí z poznání, skromností a laskavostí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
