Cesta na Mars je stále ještě dalekým cílem. Autor: NASA.Akademie věd České republiky a Velvyslanectví USA v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR Vás zvou na setkání s planetárním geologem dr. Jamesem Ricem v rámci projektu Na řadě je Mars a na doprovodnou výstavu, kde budou vystaveny meteority z Marsu!
Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.Jak bylo v předešlém díle zmíněno, zápis z expedice z r. 1978 byl obsažen v 9. dílu kroniky meteorické sekce při Hvězdárně a planetáriu M. K. v Brně, jenž se stal nezvěstným v Újezdě u Brna. Další díly už neexistují; tedy vše, co mohu o dalších expedicích napsat, je získáno z oficiálních zpráv a soukromých sdělení, částečně z vlastních vzpomínek. Literaturu vycházející na Slovensku (Kozmos) jsem nesledoval.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.Motto: Pohoda největší, chléb náš vezdejší...
21. celostátní meteorická expedice (32. dle BD) s názvem POHODEX 77 (POHODová EXpedice) byla uspořádána ve dnech 11. - 24. 7. 1977 v Lupčianské Maguře (cca 15 km od Liptovského Mikuláše v azimutu zhruba 240°, v nadmořské výšce 1300 m) brněnskou meteorickou sekcí ve spolupráci s hvězdárnou v B. Bystrici pod vedením Zdeňka Mikuláška. Programem bylo pozorování teleskopických meteorů spojené s jejich zakreslováním za účelem hledání radiantů slabých meteorických rojů a určení luminozitní funkce teleskopických meteorů. To vše s použitím fiktivních hvězdných velikostí srovnávacích hvězd, získaných lineární transformací skutečných (již dříve zmíněná metoda „Jasánek“, zabraňující vzájemnému ovlivňování pozorovatelů téhož pole). Toto je poslední expedice, k níž byl vyhotoven písemný záznam…
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.
Z expedice v roce 1976. Autor: Archiv Z. Štorka.Podle dohody se slovenskou stranou byla v r. 1976 s uspořádáním 20. CME ( 31. dle BD) „na tahu“ hvězdárna v Banské Bystrici. Expedice se konala ve dnech 14. - 25. srpna na základně Poproč - Sebedín. Poproč se nalézá asi 30 km od Rimavské Soboty v zeměpisném azimutu cca 15o, Sebedín asi 15 km od Banské Bystrice v azimutu cca 150o. Oficiálně tato expedice nebyla pojmenovaná, mezi lidem je ale užíván název, který se mi nelíbí. Programem expedice bylo zakreslování vizuálních meteorů ze dvou stanic za účelem určování radiantů sporadických meteorů. Autorem programu byl Dr. J. Porubčan. Expedice se zúčastnilo 31 osob včetně mne. Tehdy jsem však již nepsal kroniku MS v Brně, tuto práci po mně převzala Judita Revallová, pročež následující text vychází z jejího zápisu, z textu Daniely Prokešové a částečně z mých vzpomínek. Kromě toho zprávu o expedici zveřejnila v r. 1976 Helena Nováková v Říši hvězd.
Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.S meteorickými expedicemi docházelo k tvorbě důmyslných zařízení, která spěla k sofistikovanějším způsobům vizuálního pozorování meteorů. Jedním z nich byl vynález zvaný „krmítko“, o němž sepsal nedávno text kolega M. Bělík. O „krmítku“ poznamenávám něco k jeho historii.
Kometa PanSTARRS a polární záře. Autor: Petr PazourHvězdárna v Rokycanech již od závěru loňského roku připravuje cestu pro zájemce o sledování polárních září podzimní cestu do Skandinávie. V současné chvíli je s cestovní kanceláří již prakticky domluvena celá trasa patnáctidenní cesty Švédskem a Norskem. Pokud byste mezi 29. zářím a 13. říjnem 2013 chtěli strávit čas pod dechberoucím astronomickým představením a poznat divokou krásu severské přírody, neváhejte se přidat...
Rozbíjení cihly. Autor: Martin FlorianVelikosti malých těles ve Sluneční soustavě nejsou rozděleny náhodně ani rovnoměrně. Menších je vždy větší počet než těch velkých. Závislost jejich počtu na velikosti můžeme popsat matematicky; pro většinu skupin malých objektů (planetky, prachové částice, meteoroidy, balvany na planetkách, velikosti kráterů, …) popisuje tuto závislost mocninná funkce. Na Astronomické expedici na hvězdárně v Úpici jsme experimentálně ověřili, že mocninnou distribuci mají i úlomky různých materiálů rozbitých kladivem.
"Krmítko" pro pozorování meteorů Autor: Marcel BělíkOdpověď, že se jedná o malý dřevěný domeček, kam se dává v zimě krmení pro ptáčky, je samozřejmě správná. Existuje ovšem nemalá skupina obyvatel naší planety, kteří si pod pojmem „krmítko“ představí úplně něco jiného. Všechny tyto neobvyklé lidičky spojuje jedno, ve druhé polovině minulého století se zúčastnili některé z meteorářských astronomických expedic, ať již celostátních nebo zácvikových. Jednou z nich byla například "Letní astronomická expedice Úpice".
Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu) Autor: Tomáš GráfČeský tým přivezl ze 7. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. S mezinárodní konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu od soboty 27. července do neděle 5. srpna.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. srpna 2013
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
oblak plynu roztrhaný černou dírou uprostřed Galaxie - eso1332 Autor: ESO/S. GillessenVLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2013): Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.
Plakát k akci Africké odpoledne. Autor: Hvězdárna v Úpici.V neděli 21. července 2013 se od 15 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční unikátní program s názvem Africké odpoledne. V rámci tohoto odpoledne se odhalí fotografická výstava s africkou tématikou, uskuteční se přednáška o expedicích za zatměním Slunce do Afriky, proběhne pozorování oblohy a nebude chybět občerstvení. Ovšem hlavní bod programu se odehraje v exteriéru hvězdárny na postaveném pódiu, kde vystoupí světově uznávaná taneční skupina IYASA ze Zimbabwe.
Historický Manětín. Autor: Josef Jíra.Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na akci Manětínská oblast tmavé oblohy 2013, která se uskuteční v pátek 19. července 2013. Smyslem této akce je představit astronomické aktivity našich organizací a upozornit na stále se zhoršující podmínky stavu noční oblohy.
Pastýř. Autor: Sky-map.orgSouhvězdí Pastýře se řadí mezi vůbec nejstarší pojmenovaná souhvězdí. Představuje chudého pastýře, jenž vynalezl pluh tažený voly. Za tento opravdu převratný vynález jej Zeus, nejvyšší bůh a vládce nebes, přenesl na oblohu. Název souhvězdí Pastýř (Bootes) je složeninou dvou řeckých slov. Boos znamená „býk“ a teo „poháním“. K tomuto souhvězdí se váže řada antických bájí. Je to dáno mimo jiné i tím, že své jméno získalo již před minimálně 3000 roky. Ovšem jeho historie zdaleka není to jediné, co jej činí tak zajímavé. Najdeme zde krásné vícenásobné hvězdy, nejjasnější hvězdu severní oblohy a na přelomu června a července z něj dokonce vylétají meteory…
Cesta na Mars je stále ještě dalekým cílem. Autor: NASA.
Velení Expedice Mars ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří a Dětskou tiskovou agenturou Domino vyhlašuje letní fotografickou soutěž na téma „Léto a Expedice Mars“, „Léto a kosmonautika“ nebo „Léto a Mars“.
Z meteorických expedic. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Po neúspěšné „slovenské“ expedici v r. 1974 byla na řadě česká strana, tedy ČAS, které však na expedici nebyly přiděleny prostředky, čímž si na Slovensku poškodila renomé. Organizace se proto ujala brněnská hvězdárna zastoupená jejím zaměstnancem a předsedou meteorické sekce Zdeňkem Mikuláškem (Vojtěch Nečas se pro těžké onemocnění musel předsednictví vzdát).
Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESOHvězdy pohledem nejvýkonnějších dalekohledů můžete poprvé spatřit na plátně 3D kin
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2013): Dokumentární film 'Skrytý vesmír' (Hidden Universe) vstupuje do velkoformátových a 3D kin IMAX na celém světě. Premiéry se odehrály 28. června 2013 ve Vědeckém centru Great Lakes (Great Lakes Science Center, Cleveland, Ohio, USA) a o den později v Planetáriu Tychona Brahe v Kodani (Tycho Brahe Planetarium in Copenhagen, Dánsko). Film zachycuje unikátní dalekohledy v časosběrných videích s vysokým rozlišením, okouzlující scenérii oblohy a trojrozměrné animace vývoje vesmíru.
Růžena Melicharová. Autor: Archiv M. Šulce. Moje teta Růžena Melicharová (roz. Šulcová; 1892-1987) mi někdy na počátku 80. let vyprávěla o své pratetě Paulině Šafaříkové; tehdy byla mojí poslední žijící příbuznou, která Šafaříkovou znala osobně. Paulina Šafaříková byla ženou slavného českého astronoma Vojtěcha Šafaříka…
Určení hvězdného času. Autor: MF Dnes.
Existence dvojího (nejméně) počítání času v astronomii je každému amatérovi známa (a měla by být známa i každému absolventovi gymnázia), nicméně není jisté, zda každý, komu je tato skutečnost známa, dokáže k danému okamžiku hvězdný čas vypočítat, tím méně výpočet fyzikálně a matematicky zdůvodnit. Např. můj přítel z brněnské hvězdárny, jinak velmi zdatný a renomovaný ve věcech aplikace elektroniky v astronomii, mi kdysi sdělil, že výpočet hvězdného času nezvládl. Pokusím se proto o přesnější vysvětlení a matematické objasnění problému s ukázkou dvou možných postupů při výpočtu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Fotografováno v severním Chile poblíž hvězdárny Observatorio Cerro Mamalluca, fotoaparát Panasonic Lumix DMC FZ200 na stativu bez dalekohledu, clona 2,8, ISO 3200, exp. 15 sec, neupravováno. Nejsem astrofotograf, jedná se o amatérský pokus pořízený během cestování po Chile
