Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Pozorovací protokol z 6. expedice BD. Autor: Archiv meteorických expedic.
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.
Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.

Úvodní obrázek: Vzor pozorovacího protokolu používaného od r. 1957. Zobrazený vzor je však druhotný, prvotní nesl nadpis  International Meteor Year. Byl připraven k Mezinárodnímu geofyzikálnímu roku, jehož součástí měl být i Mezinárodní meteorický rok, ten však nakonec nebyl zorganizován.

K těm neúspěšným patřila 5. expedice (dle brněnského datování - BD) s názvem VSELEX (Vsetín – Leonidy - expedice). Zprávu o ní jsem pro kroniku získal od Jiřího Sedláčka více než o dva roky později. Konala se od 12. do 20. listopadu 1957 na vsetínské hvězdárně pod vedením Zdeňka Kvíze. Jejím účelem mělo být teleskopické pozorování Leonid. Zúčastnilo se jí 8 pozorovatelů z Brna (mezi nimi předseda MS v Brně Jaromír Mikušek a Michael Dymáček, po r. 1968 známý disident), ze Vsetína se zúčastnila Jana Kozlová.

První pozorovací noc byla z 13. na 14. listopadu, jenže se brzy zatáhlo a tím veškeré pozorování skončilo.

Pozorovatelé však nebyli ubytováni na hvězdárně (ta byla v té době podstatně menší než v současnosti), nýbrž v turistické noclehárně, jejíž nejdůležitější vlastností bylo, že v ní byla zima. Na stravu chodili pozorovatelé do závodní jídelny (neurčeného podniku), kde byli podrobování osobním prohlídkám pečlivými vrátnými.

Z nedostatku jiných možnosti chodili pozorovatelé po městě a třásli se zimou. Večer pak hráli až do časného rána společenské hry.  V následujících dnech pokračovaly procházky městem, přičemž byl vymyšlen neotřelý druh zábavy - byly navštěvovány obchody a požadovány předměty, které tyto nemohly nabídnout: v nábytkářství neměli paralaktický stůl, ve fotopotřebách „superschmidt“, v n. p. Kniha kupodivu nebyl k dispozici Bonner Durchmusterung. Teprve prodavačka v potravinářství partu „prokoukla“, když po ní byl požadován meteorický prášek do pečiva, takže následoval úprk z prodejny.

Jinou drobnou událostí se stalo přepadení části skupiny zbylými členy, kteří na kolemjdoucí skočili, samozřejmě v noci, z brány hřbitova. Reakce na to byla úměrná zděšení přepadených. Jinak, kromě toho, že R. Dočkálek rozbil na ubikaci skleněné dveře, se už nic zvláštního nestalo.

6. expedicí dle BD, rovněž neúspěšnou, byla LYTREX (Lyridy - Třebíč - expedice), pořádaná ve dnech 19. - 23. dubna 1958 pod vedením J. Mikuška a J. Grygara.  Kromě 9 pozorovatelů z Brna byli přítomni p. Bartoš z Břeclavi, Věra Derková z Val. Meziříčí a Jiří Kaňkovský.  Programem expedice bylo vizuální pozorování metodou nezávislého počítání a pozorování teleskopických meteorů v polích různě vzdálených od apexu. Zprávu o průběhu expedice mi podal, opět s dvouletým zpožděním, její brněnský účastník Zdeněk Bečka.

Další průběh expedice je zapotřebí trochu vysvětlit. Význačným zájmem pubescentů v oněch dobách byla amatérská výroba toho, čemu se dnes říká „zábavní pyrotechnika“, jež tehdy byla ovšem neprodejná. Kromě toho se jednalo o období „praekosmonautické“, ale raketové modelářství jako organizovaná činnost ještě neexistovalo. Se zřetelem na tyto skutečnosti lze pochopit, že mladší účastníci ještě před odjezdem na expedici vyráběli pyrotechnické pomůcky, které, ač citlivé na náraz, poslal M. Dymáček jako spoluzavazadlo. To naštěstí došlo v pořádku. Hlavním druhem zábavy se pak stalo vypouštění raket. Bohuslav Pavelka (ve věku již adolescentním) dokonce vypouštěl rakety přímo z ruky. Tyto aktivity byly příčinou toho, že při odjezdu bylo účastníkům kompetentními osobami naznačeno, že do Třebíče příště expedici pořádat nemusí.

Dalším druhem zábavy byl badminton. Zcela zvláštní aktivitou bylo zakládání různých komisí: KOMPOST (komise pro ostudu, skládající se z „pyrotechniků“), KOLIK (komise pro likvidaci katastrof), KOKODÁK (komise pro koordinaci dalších komisí), komise pro literaturu, hudbu, styk s místním obyvatelstvem a to možná ještě není všechno.

Pozorovat se podařilo jen jednu noc, takže získaný materiál byl pro zpracování nevyužitelný. Jediným kladným „výstupem“ expedice bylo uspořádání astronomické besedy pro žáky zemědělské školy.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Meteorické expedice, Meteorický roj, Jiří Grygar, Pozorování 


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »