Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)

Expedice TEXAS-D z roku 1959. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice TEXAS-D z roku 1959.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V předcházejícím díle jsme prošli rokem 1958, v němž se podařilo uspořádat 2 expedice, jednu celostátní a jednu menší, obě úspěšné, neboť napozorované materiály byly zpracovány a výsledky zveřejněny. Následující rok 1959 zdaleka tak úspěšný nebyl. Zábava ovšem vítězila nad vším...

Ve dnech 24. července až 6. srpna byla uspořádána 4. celostátní meteorická expedice (9. dle BD) TEXAS-D (Teleskopická EXpedice, Ale S Deštěm). Organizačně ji zabezpečila hvězdárna v Plzni v čele s Ing. B. Malečkem a hvězdárna ve Valašském Meziříčí, řízená tehdy Josefem Dolečkem. Nebyli to jediní ředitelé hvězdáren, byl tu také Dr. Otto Obůrka z brněnské hvězdárny a p. Zelenka, ředitel hvězdárny v Novém Jičíně (dnes již zaniklé).

Neúspěch expedice byl primárně zapříčiněn pravděpodobně rekonstrukcí hotelu na Bezovci. Bylo nutno nalézt místo, na němž by se dalo uskutečnit zásobování asi 70 účastníků proviantem a jejich sycení. Kromě toho ovšem také s vyhovujícím počasím.

Expedice TEXAS z roku 1959. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice TEXAS z roku 1959.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Po vyhovujícím počasí se pátralo pomocí Klimatologického atlasu a na základě údajů, které poskytoval, byly vybrány Hlaváčky u Rožnova (stejně, jako v r. 1956 a 1957). Při dnešním přístupu k internetu a animacím z družicových dat je to skoro až nepředstavitelné. Skutečné počasí na expedici prokázalo, že data z atlasu nejsou relevantní pro vyhledání lokality s největším počtem jasných nocí. Během expedice byly jen 4, a to ještě ne celé. Bohužel dvě další byly vinou nedostatečně vysoké morálky promarněny. Vzhledem k tomu, že jsem se této expedice zúčastnil a J. Grygar (tehdy čerstvý graduovaný astronom) napsal její kroniku, je její průběh zdokumentován dosti dobře.

My, Brňané, jsme přijeli na Hlaváčky již 23. 7. Přesto zde již byla výprava z Plzně, která vybudovala recepci a snad také polní kuchyni. Kromě toho bylo na rozsáhlé louce hodně „emailu“, což byl námi zavedený útlocitný název pro exkrementy tura domácího, ježto louka sloužila jako pastvina. Následující den čtyři z Brňanů cpali strožoky. 25. 7. Byli účastníci rozdělováni do pozorovacích skupin, pak byl výjezd na obhlídku stanic pro určování výšek teleskopických meteorů a večer byla provedena centrální inventarizace Sometů  25x100 a  binarů 10x80. Tyto přístroje byly trofejní německé dělostřelecké zaměřovací dalekohledy, nenazývané námi jinak, než „děláky“.

Vzhledem k nízké pozorovací aktivitě měli pozorovatelé spoustu volného času, který zabíjeli rozmanitě, např. kopanou (byly sehrány dva „oficiální“ zápasy), návštěvami Leskovce, kde byly promítány komerční filmy (i na expedici byly promítány filmy „oficiálního“ fotografa a filmaře expedice p. Hanzlíčka), hry s automobilním lanem, nazvané „rodeo“ a samozřejmě přednáškami graduovaných účastníků. Rovněž byl uspořádán šachový turnaj, v němž zvítězil tehdy už profesionální astronom Luboš Kohoutek.  Kulturní zvláštností bylo pěvecké vystoupení pan Ing. Karla Pochmanna z Karlových Varů.

Zvláštním opatřením na expedici bylo stavění nočních hlídek, neboť když se nepozorovalo (což bylo bohužel často), tak se spalo a tábor musel být střežen. Ne vždy ale hlídky střežily dobře.

31. 7. večer bylo třeba svolat pozorovatele ke čtení denního rozkazu. Použil se postup ověřený již v r. 1956: J. Grygar, J. Mikušek, J. Sedláček a Z. Švejda se sesedli do kruhu a mlčky mlátili většími klacky do země. Během několika minut byli všichni nastoupeni. (V r. 1956 stejná akce však byla zakončena tím, že „bubeníci“ se po shromáždění přítomných bez vysvětlení rozešli.)

Expedice TEXAS-D z roku 1959. Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice TEXAS-D z roku 1959.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Ze zmíněných organizovaných fotbalových zápasů zmiňuji utkání „rukávníků“ proti „holorukým“ dne 2. srpna, který se sice zvrhl, nicméně šťastně skončil výsledkem 3:7. Horší to bylo se zápasem mužstva Rheumatic Tigers (profesionálové) proti mužstvu Ghost Terriers (amatéři).  Během něho si p. Klír z Plzně zranil nárt, když došlápl na horní stranu chodidla a J. Mikušek (čerstvě promovaný fyzik) si zlomil holenní kost. Výsledek zápasu 6:4 (?) nebyl příliš výrazný při uvážení, že za „teriéry“ hráli tři slovenští „závodní“ fotbalisté a naopak za „tigry“ nesportovní Z. Kvíz, který, neznaje pravidel, útočil jednu chvíli na vlastní branku. Zmíněné úrazy bohužel nebyly jedinými na expedici, hned na jejím začátku při brigádě v kuchyni „rozbil“ význačný nejmenovaný brigádník  druhé brigádnici hlavu.

Lze se zmínit o tom, že onomu zápasu tentýž den předcházel výlet na Radhošt, při němž jsme sbírali borůvky a na návod p. Dr. Obůrky jsme jich několik naplnili pepřem a podali p. Ing. Malečkovi

Konečně předposlední den způsobil rozruch brněnský účastník Pavel Beneš tím, že si kdesi za 10 Kčs koupil štěně neurčité rasy a skutečně si ho pak odvezl domů.

Program expedice byl velmi rozsáhlý, účelem bylo určení pravděpodobnosti spatření teleskopických meteorů, vizuálních meteorů, určení výšek teleskopických meteorů,  porovnání údajů o meteorech získaných pozorováním různými přístroji, vizuální statistika (t.j. pozorování meteorů v neomezeném zorném poli) a fotografování meteorů. Kvůli krátké pozorovací době (z brněnských pozorovatelů dosáhli nejvyššího pozorovacího času jen Jan Čermák, Jiří Grygar a Hana Káňová  - 10 h 00 min.). Garantem programů Byli J. Grygar, L. Kohoutek a Z. Kvíz. Zejména první dva reagovali na výsledek expedice se žalostí, neboť zjistili, že v Povážském Inovci bylo zcela dobré počasí. Uspořádání expedice tam by ovšem předpokládalo větší osobní nasazení při organizaci a větší náklady. Nicméně na Hlaváčkách se již žádná další expedice nekonala.

Není to sice zaznamenáno, ale i tato expedice byla pravděpodobně dotována Osvětovým ústavem. Napozorovaný materiál byl zpracován a výsledky zveřejněny.

Poznámka: Skutečnost, že L. Kohoutek a J. Grygar byli vystudovaní astronomové (promovali v r. 1958 a 1959) je třeba považovat za výjimečnou. Tzv. směrné číslo pro studium astronomie na Karlově univerzitě bylo cca 0,5 studenta/rok. V Brně skončilo studium astronomie v r. 1954, ne-li dřív. V Bratislavě měli směrná čísla vlastní.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorické expedice


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »