Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)

Kometa C/1911 O1 (Brooks)

Seriál Historické komety pokračuje pojednáním o kometě C/1911 O1 (Brooks), která se v roce 1911 stala pouhým okem viditelným objektem, a to i s dlouhým ohonem. Pojďme si události týkající se této komety přiblížit.

Objevitel

William R. Brooks se narodil v Maidstone (Kent) v Anglii dne 11. června 1844. Jeho otec byl baptista a v roce 1857 s manželkou a synem emigroval do USA, kde se zabydlel v Marionu ve státě New York.

William se v roce 1870 oženil se ženou jménem Mary E. Smith a přestěhoval se do vesnice Phelps ve státě New York, kde se ujal role fotografa. Později odcestoval do Austrálie a začal se zajímat o astronomii díky tomu, že sledoval kapitána lodi, jak používá sextant k určení úhlu mezi hvězdami a horizontem za účelem navigace.

Poté se vrátil zpátky do Phelpsu a začal konstruovat vlastní teleskopy. V roce 1881 objevil svou první kometu. Další objevy přicházely velmi rychle, navíc byly štědře odměňovány, William byl tedy brzy vcelku bohatý. Například jen v roce 1886 nalezl hned 3 komety.

Williamova úspěchu si zanedlouho všiml další anglický zbohatlík William Smith. Ten chtěl Brookse dostat do Ženevy, jako lákadlo připravil velmi moderní hvězdárnu a dům pro Brookse a jeho rodinu. Jak to Brooks mohl odmítnout?

V jeho nové observatoři se stal průkopníkem ve fotografování nebeských objektů. Učil a přednášel přitom také na Hobart College. Jeho výzkum na Smithově observatoři byl odměněn nálezem dalších 16 komet.

William R. Brooks zemřel 3. května 1921 jako velmi známá osobnost ve světě astronomie. Obdržel  vyznamenání Lickovy observatoře, Pacifického ústavu astronomie, mezinárodní poroty na výstavě v Saint Louis a Mexického ústavu astronomie, a také Lalandovo vyznamenání z Pařížské akademie věd (1899). Byl rovněž jmenován profesorem a čestným doktorem věd na Hobart College. Jeho poslední objev komety přišel měsíc před jeho 67. narozeninami a jednalo se právě o kometu C/1911 O1 (Brooks). Další řádky obsahují právě příběh objevu této komety mužem, který ve svém životě našel celkem 27 komet a byl poražen pouze Jean-Louisem Ponsem (1761-1831), jenž jich nalezl 28.

William R. Brooks u dalekohledu
William R. Brooks u dalekohledu

Objev

Dne 21. července 1911 ráno William pozoroval na východní obloze na Smithově observatoři ve státě New York, když objevil slabou kometu s jasností 10 mag v souhvězdí Pegasa, která se pomalu pohybovala na severozápad. Následující den ji uviděli i jiní pozorovatelé, kteří odhadli jasnost komety rovněž na 10 mag, přičemž jasnost jádra byla 11 mag a průměr komy 5'.

Návrat komety

Kometa se blížila Zemi i Slunci, takže rychle zjasňovala a na začátku srpna 1911 měla jasnost asi 8 mag. Do 20. srpna zjasnila na 5,5 mag a průměr komy vzrostl na 10'. Pohyb komety směrem na sever se zastavil dne 12. září ve výšce 57° nad obzorem, po tomto datu se kometa začala rychle pohybovat směrem na jih. O týden později, 19. září, nastal nejbližší průlet komety okolo Země ve vzdálenosti 0,51 AU, kometa měla v tu chvíli jasnost 4 mag. Následně se kometa začala vzdalovat Zemi, ale ke Slunci se stále ještě přibližovala. Na konci září dosáhla 3 mag a ohon se protáhl až do délky 20°. Zajímavé je, že na začátku října známý pozorovatel dvojhvězd W. Doberek nahlásil, že jádro komety se rozdělilo na dvě složky vzdálené asi 2'' od sebe. Tuto událost však nezaznamenal nikdo jiný, takže se obecně předpokládá, že šlo o chybu.

Kometa proletěla perihelem 28. října ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce a jasnost komety se dostala na 2 mag. Délka jejího ohonu byla až 30°. Po průchodu přísluním ovšem došlo k rapidnímu slábnutí komety. K 21. listopadu byla její jasnost už jen okolo 5 mag při průměru komy 1' a ohonu o délce 2°. O Vánocích kometa zeslábla k 8 mag a poslední pozorování bylo zaznamenáno dne 28. února 1912 s jasností 11 mag. Kometa se nechovala úplně dle předpovědí mezi 20. srpnem a 4. říjnem 1911.

Charakteristika dráhy

Perihel: 0,489 AU (28. 10. 1911)

Excentricita: 0,997005

Sklon dráhy: 33,8095 stupňů

Velká poloosa: 163,415 AU

Výstupní uzel: 294,2071 stupňů

Argument perihelu: 153,0045 stupňů

Afel: 326,341 AU

Perioda: 2089,043 roků

Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 10. květnu 2015: 112,366 AU

Známé komety, jejichž objevitelem či spoluobjevitelem je William R. Brooks

12P/Pons-Brooks
16P/Brooks 2
C/1883 D1 (Brooks-Swift)
C/1885 R1
C/1885 Y1
C/1886 H1
C/1886 J1
C/1886 K1
C/1887 B2
C/1888 P1
C/1890 F1
C/1892 O1
C/1892 W1
C/1893 U1
C/1895 W2
C/1898 W1
C/1902 G1
C/1904 H1
C/1906 B1
C/1911 O1
 
Autor originálního článku: Neil Norman.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa brooks


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »