Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)

Kometa C/1911 O1 (Brooks)

Seriál Historické komety pokračuje pojednáním o kometě C/1911 O1 (Brooks), která se v roce 1911 stala pouhým okem viditelným objektem, a to i s dlouhým ohonem. Pojďme si události týkající se této komety přiblížit.

Objevitel

William R. Brooks se narodil v Maidstone (Kent) v Anglii dne 11. června 1844. Jeho otec byl baptista a v roce 1857 s manželkou a synem emigroval do USA, kde se zabydlel v Marionu ve státě New York.

William se v roce 1870 oženil se ženou jménem Mary E. Smith a přestěhoval se do vesnice Phelps ve státě New York, kde se ujal role fotografa. Později odcestoval do Austrálie a začal se zajímat o astronomii díky tomu, že sledoval kapitána lodi, jak používá sextant k určení úhlu mezi hvězdami a horizontem za účelem navigace.

Poté se vrátil zpátky do Phelpsu a začal konstruovat vlastní teleskopy. V roce 1881 objevil svou první kometu. Další objevy přicházely velmi rychle, navíc byly štědře odměňovány, William byl tedy brzy vcelku bohatý. Například jen v roce 1886 nalezl hned 3 komety.

Williamova úspěchu si zanedlouho všiml další anglický zbohatlík William Smith. Ten chtěl Brookse dostat do Ženevy, jako lákadlo připravil velmi moderní hvězdárnu a dům pro Brookse a jeho rodinu. Jak to Brooks mohl odmítnout?

V jeho nové observatoři se stal průkopníkem ve fotografování nebeských objektů. Učil a přednášel přitom také na Hobart College. Jeho výzkum na Smithově observatoři byl odměněn nálezem dalších 16 komet.

William R. Brooks zemřel 3. května 1921 jako velmi známá osobnost ve světě astronomie. Obdržel  vyznamenání Lickovy observatoře, Pacifického ústavu astronomie, mezinárodní poroty na výstavě v Saint Louis a Mexického ústavu astronomie, a také Lalandovo vyznamenání z Pařížské akademie věd (1899). Byl rovněž jmenován profesorem a čestným doktorem věd na Hobart College. Jeho poslední objev komety přišel měsíc před jeho 67. narozeninami a jednalo se právě o kometu C/1911 O1 (Brooks). Další řádky obsahují právě příběh objevu této komety mužem, který ve svém životě našel celkem 27 komet a byl poražen pouze Jean-Louisem Ponsem (1761-1831), jenž jich nalezl 28.

William R. Brooks u dalekohledu
William R. Brooks u dalekohledu

Objev

Dne 21. července 1911 ráno William pozoroval na východní obloze na Smithově observatoři ve státě New York, když objevil slabou kometu s jasností 10 mag v souhvězdí Pegasa, která se pomalu pohybovala na severozápad. Následující den ji uviděli i jiní pozorovatelé, kteří odhadli jasnost komety rovněž na 10 mag, přičemž jasnost jádra byla 11 mag a průměr komy 5'.

Návrat komety

Kometa se blížila Zemi i Slunci, takže rychle zjasňovala a na začátku srpna 1911 měla jasnost asi 8 mag. Do 20. srpna zjasnila na 5,5 mag a průměr komy vzrostl na 10'. Pohyb komety směrem na sever se zastavil dne 12. září ve výšce 57° nad obzorem, po tomto datu se kometa začala rychle pohybovat směrem na jih. O týden později, 19. září, nastal nejbližší průlet komety okolo Země ve vzdálenosti 0,51 AU, kometa měla v tu chvíli jasnost 4 mag. Následně se kometa začala vzdalovat Zemi, ale ke Slunci se stále ještě přibližovala. Na konci září dosáhla 3 mag a ohon se protáhl až do délky 20°. Zajímavé je, že na začátku října známý pozorovatel dvojhvězd W. Doberek nahlásil, že jádro komety se rozdělilo na dvě složky vzdálené asi 2'' od sebe. Tuto událost však nezaznamenal nikdo jiný, takže se obecně předpokládá, že šlo o chybu.

Kometa proletěla perihelem 28. října ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce a jasnost komety se dostala na 2 mag. Délka jejího ohonu byla až 30°. Po průchodu přísluním ovšem došlo k rapidnímu slábnutí komety. K 21. listopadu byla její jasnost už jen okolo 5 mag při průměru komy 1' a ohonu o délce 2°. O Vánocích kometa zeslábla k 8 mag a poslední pozorování bylo zaznamenáno dne 28. února 1912 s jasností 11 mag. Kometa se nechovala úplně dle předpovědí mezi 20. srpnem a 4. říjnem 1911.

Charakteristika dráhy

Perihel: 0,489 AU (28. 10. 1911)

Excentricita: 0,997005

Sklon dráhy: 33,8095 stupňů

Velká poloosa: 163,415 AU

Výstupní uzel: 294,2071 stupňů

Argument perihelu: 153,0045 stupňů

Afel: 326,341 AU

Perioda: 2089,043 roků

Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 10. květnu 2015: 112,366 AU

Známé komety, jejichž objevitelem či spoluobjevitelem je William R. Brooks

12P/Pons-Brooks
16P/Brooks 2
C/1883 D1 (Brooks-Swift)
C/1885 R1
C/1885 Y1
C/1886 H1
C/1886 J1
C/1886 K1
C/1887 B2
C/1888 P1
C/1890 F1
C/1892 O1
C/1892 W1
C/1893 U1
C/1895 W2
C/1898 W1
C/1902 G1
C/1904 H1
C/1906 B1
C/1911 O1
 
Autor originálního článku: Neil Norman.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa brooks


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »