Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)

Kometa C/1911 O1 (Brooks)

Seriál Historické komety pokračuje pojednáním o kometě C/1911 O1 (Brooks), která se v roce 1911 stala pouhým okem viditelným objektem, a to i s dlouhým ohonem. Pojďme si události týkající se této komety přiblížit.

Objevitel

William R. Brooks se narodil v Maidstone (Kent) v Anglii dne 11. června 1844. Jeho otec byl baptista a v roce 1857 s manželkou a synem emigroval do USA, kde se zabydlel v Marionu ve státě New York.

William se v roce 1870 oženil se ženou jménem Mary E. Smith a přestěhoval se do vesnice Phelps ve státě New York, kde se ujal role fotografa. Později odcestoval do Austrálie a začal se zajímat o astronomii díky tomu, že sledoval kapitána lodi, jak používá sextant k určení úhlu mezi hvězdami a horizontem za účelem navigace.

Poté se vrátil zpátky do Phelpsu a začal konstruovat vlastní teleskopy. V roce 1881 objevil svou první kometu. Další objevy přicházely velmi rychle, navíc byly štědře odměňovány, William byl tedy brzy vcelku bohatý. Například jen v roce 1886 nalezl hned 3 komety.

Williamova úspěchu si zanedlouho všiml další anglický zbohatlík William Smith. Ten chtěl Brookse dostat do Ženevy, jako lákadlo připravil velmi moderní hvězdárnu a dům pro Brookse a jeho rodinu. Jak to Brooks mohl odmítnout?

V jeho nové observatoři se stal průkopníkem ve fotografování nebeských objektů. Učil a přednášel přitom také na Hobart College. Jeho výzkum na Smithově observatoři byl odměněn nálezem dalších 16 komet.

William R. Brooks zemřel 3. května 1921 jako velmi známá osobnost ve světě astronomie. Obdržel  vyznamenání Lickovy observatoře, Pacifického ústavu astronomie, mezinárodní poroty na výstavě v Saint Louis a Mexického ústavu astronomie, a také Lalandovo vyznamenání z Pařížské akademie věd (1899). Byl rovněž jmenován profesorem a čestným doktorem věd na Hobart College. Jeho poslední objev komety přišel měsíc před jeho 67. narozeninami a jednalo se právě o kometu C/1911 O1 (Brooks). Další řádky obsahují právě příběh objevu této komety mužem, který ve svém životě našel celkem 27 komet a byl poražen pouze Jean-Louisem Ponsem (1761-1831), jenž jich nalezl 28.

William R. Brooks u dalekohledu
William R. Brooks u dalekohledu

Objev

Dne 21. července 1911 ráno William pozoroval na východní obloze na Smithově observatoři ve státě New York, když objevil slabou kometu s jasností 10 mag v souhvězdí Pegasa, která se pomalu pohybovala na severozápad. Následující den ji uviděli i jiní pozorovatelé, kteří odhadli jasnost komety rovněž na 10 mag, přičemž jasnost jádra byla 11 mag a průměr komy 5'.

Návrat komety

Kometa se blížila Zemi i Slunci, takže rychle zjasňovala a na začátku srpna 1911 měla jasnost asi 8 mag. Do 20. srpna zjasnila na 5,5 mag a průměr komy vzrostl na 10'. Pohyb komety směrem na sever se zastavil dne 12. září ve výšce 57° nad obzorem, po tomto datu se kometa začala rychle pohybovat směrem na jih. O týden později, 19. září, nastal nejbližší průlet komety okolo Země ve vzdálenosti 0,51 AU, kometa měla v tu chvíli jasnost 4 mag. Následně se kometa začala vzdalovat Zemi, ale ke Slunci se stále ještě přibližovala. Na konci září dosáhla 3 mag a ohon se protáhl až do délky 20°. Zajímavé je, že na začátku října známý pozorovatel dvojhvězd W. Doberek nahlásil, že jádro komety se rozdělilo na dvě složky vzdálené asi 2'' od sebe. Tuto událost však nezaznamenal nikdo jiný, takže se obecně předpokládá, že šlo o chybu.

Kometa proletěla perihelem 28. října ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce a jasnost komety se dostala na 2 mag. Délka jejího ohonu byla až 30°. Po průchodu přísluním ovšem došlo k rapidnímu slábnutí komety. K 21. listopadu byla její jasnost už jen okolo 5 mag při průměru komy 1' a ohonu o délce 2°. O Vánocích kometa zeslábla k 8 mag a poslední pozorování bylo zaznamenáno dne 28. února 1912 s jasností 11 mag. Kometa se nechovala úplně dle předpovědí mezi 20. srpnem a 4. říjnem 1911.

Charakteristika dráhy

Perihel: 0,489 AU (28. 10. 1911)

Excentricita: 0,997005

Sklon dráhy: 33,8095 stupňů

Velká poloosa: 163,415 AU

Výstupní uzel: 294,2071 stupňů

Argument perihelu: 153,0045 stupňů

Afel: 326,341 AU

Perioda: 2089,043 roků

Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 10. květnu 2015: 112,366 AU

Známé komety, jejichž objevitelem či spoluobjevitelem je William R. Brooks

12P/Pons-Brooks
16P/Brooks 2
C/1883 D1 (Brooks-Swift)
C/1885 R1
C/1885 Y1
C/1886 H1
C/1886 J1
C/1886 K1
C/1887 B2
C/1888 P1
C/1890 F1
C/1892 O1
C/1892 W1
C/1893 U1
C/1895 W2
C/1898 W1
C/1902 G1
C/1904 H1
C/1906 B1
C/1911 O1
 
Autor originálního článku: Neil Norman.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa brooks


26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblaka na sídlišti Černý Most, Praha

Vyfotografována z okna ložnice mobilním telefonem.

Další informace »