Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta přistane na kometě 30. září
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta přistane na kometě 30. září

Detailní snímek jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta
Autor: ESA

Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Byla to opravdu dlouhá pouť. Začalo to vypuštěním Rosetty v roce 2004, pokračovalo zkoumáním dvou planetek a konec nastane u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Než se k ní sonda dostala, musela přetrpět několik let trvající stav hibernace. V létě 2014 už ale začala pořizovat krásné, detailní snímky jádra komety a v listopadu toho roku vypustila na její povrch modul Philae. Tím to ale neskončilo. Sonda Rosetta totiž zůstala na oběžné dráze komety až do dob aktuálních. Mise se už ovšem chýlí ke konci, jelikož pozice komety na obloze začíná být z naší perspektivy nevýhodná pro komunikaci s Rosettou a další uvedení sondy do stavu hibernace by bylo příliš riskantní. Proto se lídři mise shodli na termínu 30. září, kdy Rosetta dopadne na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Jako oblast přistání byla vybrána lokalita s označením Ma'at. Má totiž jistý vědecký potenciál pro poslední fázi výzkumu komety a především nad ní půjde provádět klíčové operace při klesání během řízeného impaktu. Kontakt Rosetty s povrchem komety má nastat 30. 9. 2016 ve 12:30 SELČ. Další podrobnosti budou časem zveřejněny.

Philae už se nikdy neozve

Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta Autor: ESA
Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta
Autor: ESA
ESA také informovala, že 27. července letošního roku v 11:00 SELČ byl vypnut přijímač signálu nacházející se na modulu Philae. Pomocí něj lander komunikoval se sondou Rosetta. Jeho přistání ale bylo tak nešťastné, že patrně zapadl do nějaké tmavší, skalnaté oblasti s minimem slunečního svitu. Důsledkem toho byla jen velmi strohá a útržkovitá komunikace, jež skončila 9. července loňského roku. Od té doby se modul Philae neozval. Technici usoudili, že pravděpodobně přešel do stavu hibernace a další spojení s ním tak nebude možné navázat. Mise landeru tím pádem skončila a vědci se v nadcházejících týdnech budou už naplno věnovat plánované akci týkající se sondy Rosetta.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Comet Observation Database (1)
[2] Comet Observation Database (2)

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »