Úkazy
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 1. do 6. 2. 2022. Měsíc bude v novu. Večer se potká s planetou Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Stále jsou vidět nejméně tři slabší komety. V týdnu by mohly proběhnout tři starty rakety Falcon 9. Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje. Před 140 lety se narodil pozorovatel planetek a komet August Kopff. Před 45 roky zanikla v atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 4 a v Kanadě spadl třetí meteorit s rodokmenem (Innisfree).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 1. do 30. 1. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ve středu ráno proběhnou zajímavé zákryty hvězd. Večer nám z oblohy mizí Jupiter a dobře je vidět ještě Uran. Zkusit lze slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST je poskládán a připraven k seřizování. V pondělí se usadí na výslednou dráhu. Rusové vystoupili do volného kosmu. Startovaly další Starlinky. Z družic jsme sledovali i explozi sopky v Tichomoří. Před 55 lety skončil život tří členů posádky Apolla 1 při požáru kabiny jejich kosmické lodi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 1. do 23. 1. 2022. Měsíc bude v úplňku. Během týdne bude postupně viditelný později v noci a večery opět nabídnou tmavou oblohu. Večer se loučíme s planetami Merkur a Saturn. Dobře vidět už je pouze Jupiter. Ráno je na jihovýchodem jasná Venuše a slabý Mars. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale přesto nastala poměrně překvapivě silná geomagnetická bouře s polární září pěkně viditelnou i od Baltského moře. Mění se poloha hlavních zrcadel dalekohledu JWST a dojde k navedení na finální dráhu kolem bodu L2. Při misi Transporter-3 byla vynesena i česká družice VZLUSat-2.
Ve čtvrtek 13. ledna 2022 večer krátce po osmnácté hodině středoevropského času proletěl podél česko-slovenské hranice velmi jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl čtyři dny před úplňkem a svítil vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 1. do 9. 1. 2022. Měsíc po novu se objeví ve společnosti planet na večerní obloze. Venuše mizí v záři Slunce a Merkur se přiblíží k Saturnu. Nejvýše zůstává Jupiter a slabý Neptun s Uranem. Ráno je vidět slabý Mars. Kometa C/2021 A1 (Leonard) stále zdobí jižní oblohu, večer můžeme zkusit periodickou kometu Borelly a pak i několik slabších komet. Slunce nabídlo zvýšenou aktivitu i skvrny. Rozkládání dalekohledu Jamese Webba probíhá podle plánu. Před 380 lety zemřel Galileo Galilei a před 80 lety se narodil Stephen Hawking.
Částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, defilé planet, superúplněk, částečné zatmění Slunce a Mars v opozici se Sluncem, a tedy v dobrých pozorovacích podmínkách ... to bude rok 2022 na obloze. Máme se na co těšit.
Od března do konce května se předvedou všechny planety v sérii vzájemných konjunkcí a setkání s Měsícem a ve druhé polovině roku začne noční obloze kralovat Mars, který počátkem prosince dosáhne opozice a ve spolupráci s Měsícem předvede mimořádnou podívanou. Nejnápadnějším úkazem vůbec bude říjnové zatmění Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 12. do 2. 1. 2021. Fáze Měsíce se mění od čtvrti k novu, bude vidět hlavně ráno. Kometa C/2021 A1 (Leonard) ozdobila jižní oblohu. Večer doplní planetu Venuši také Merkur a o něco výše setrvávají Jupiter a Saturn. Ráno je vidět slabý Mars a doplní jej Měsíc. Start vesmírného dalekohledu Jamese Webba byl úspěšný. K ISS dorazila zásobovací loď Dragon. Před 450 lety se narodil Johannes Kepler, kterému se podařilo stanovit tři důležité zákony o pohybu planet.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 12. do 26. 12. 2021. Měsíc je krátce po úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) překvapila krátkým zjasněním a zrovna tak Slunce, které se ozdobilo mnoha skvrnami. Večerní přehlídka Venuše, Jupiteru a Saturnu vytváří pěkné seskupení. Start dalekohledu Jamese Webba by měl proběhnout 24. prosince. Mise Sojuzu MS-20 s japonskými turisty se chýlí k závěru. K ISS poletí nákladní Dragon. Rakety Falcon 9 startovaly rekordních necelých 16 hodin po sobě a jedna z raket letěla rekordně už po jedenácté. Před 260 lety se narodil významný objevitel komet Jean-Louis Pons.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 12. do 19. 12. 2021. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) zmizela z ranní oblohy. Uvidíme ji obtížně večer? Hlavním tahákem týdne je meteorický roj Geminid, pokud jeho pozorování umožní počasí. Večer samozřejmě pokračuje viditelnost Venuše, Jupiteru a Saturnu. Aktivita Slunce je nízká. Vrcholí přípravy ke startu dalekohledu JWST. Na ISS přiletěla návštěva s japonskými turisty v Sojuzu MS-20. Ke startu se chystá další várka Starlinků. Před 475 lety se narodil Tycho Brahe.
Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 12. do 12. 12. 2021. Měsíc dorůstá k první čtvrti a od pondělí do čtvrtka se bude nacházet poblíž jasných planet. Kometa C/2021 A1 (Leonard) na ranní obloze má období nejlepší viditelnosti. Večer se nabízí pěkně rozmístěná trojice planet stejně daleko od sebe – Jupiter, Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je nízká. K ISS se má vydat loď Sojuz MS-20 s návštěvnickou posádkou dvou japonských turistů a ruského kosmonauta. Do vesmíru se vydaly další dvě družice evropské navigační sítě Galileo a další várka družic Starlink. Falcon 9 má vynést rentgenovou observatoř NASA IXPE. Před 345 lety změřil Ole Roemer rychlost světla ze zákrytů Jupiterova měsíce Io.
Ke konci roku se zaměříme na moderní astronomický obor, kterým je objevování a výzkum extrasolárních planet. Co jsou to za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nebližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Nejen na tyto otázky nám odpovídal dr. Petr Kabáth, vedoucí Skupiny výzkumu exoplanet při Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 11. do 28. 11. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večerní obloha nabídne pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Svět nevěřícně sledoval, jak Rusko provedlo podobný test, jako kdysi Čína, když rozstřelilo družici, jejíž úlomky reálně ohrozily ISS. Úspěšný start si připsaly rakety Electron, CZ-4B a Rocket 3.3. Chystá se start Progressu s modulem Pričal. K dvojplanetce se vydá sonda DART. Před 320 lety se narodil Anders Celsius, který je znám díky zavedení naší teplotní stupnice, ale zabýval se také hvězdami a polárními zářemi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 11. do 21. 11. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká a jsou vidět jen menší skvrny. Aktivita roje Leonid vyvrcholí kolem 17. listopadu. U ISS se vyměnily lodě Crew Dragon – mise Crew-2 skončila přistáním u břehů Floridy a začala Crew-3. Planetum chystá vlastní družici. Vzpomínáme výročí meteorických dešťů Leonid a 110 let narození Aloise Vrátníka, astronoma z dob začátků České astronomické společnosti, nositele Nušlovy ceny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.
Tvrzení v nadpisu článku se může jevit jako hodně odvážné poté, co o uplynulém víkendu řada lidí marně vyhlížela polární záři tak silnou, že snad měla být vidět i z České republiky. Ne, ani tentokrát se přímo takový úkaz neočekává. I když znáte to, příroda je nevyzpytatelná. Co se vlastně v úterý 2. listopadu stalo na Slunci tak zajímavého, že se k tématu sluneční aktivity a možnosti vzniku pěkných polárních září vracíme tak brzy? V článku si to rozebereme.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 11. do 7. 11. 2021. Měsíc bude v novu, potká se ráno s Merkurem. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce se přechodně zvýšila a došlo k velmi silné erupci, která slibovala výraznou polární záři, která nakonec nenastala. Očekávaný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS) byl odložen na neděli. K ISS dorazil alespoň nákladní Progress MS-18. Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný letový test při vyšší rychlosti rotace motorů. Před 40 lety se k Venuši vydala úspěšná sonda Veněra 14.
Když už se i v běžných médiích objeví informace o možnosti pozorovat polární záři, cítíme i my na astronomickém portálu povinnost informovat, jak se věci mají. Co se vlastně stalo a jaká je šance, že budeme moci spatřit polární záři? A kam se za jejím pozorováním vydat a jak ji vyfotografovat? Nabízíme vám podrobný přehled i s vysvětlením, jak se na pozorování připravit a jak si záři alespoň trochu v reálném čase předpovědět.
