Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 3 Pátrání po kometárním monstru

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 3 Pátrání po kometárním monstru

Kirschova kometa v roce 1680 nad Norimberkem, také se jedná o lízače Slunce, který ale s Kreutzovými kometami nesouvisí
Autor: Wikimedia Commons

Dnes se v našem seriálu vrátíme ještě více do minulosti. Kreutzovo zjištění, že tři velké komety z jeho století sdílejí podobnou dráhu, znamenalo, že jsou pouze fragmenty jedné komety. Vzhledem k tomu, že dva ze tří fragmentů byly vidět na denní obloze a jedna byla nejjasnější kometou za několik staletí, můžeme si odvodit, že jestliže jsou pouze fragmenty nějaké původní komety, tato původní kometa musela být skutečným kometárním monstrem.

Komety Kreutzovy skupiny se nazývají také „lízači Slunce“, jelikož jejich dráha je zavede jen těsně nad povrch Slunce. Prolétají jen několik set kilometrů nad povrchem Slunce a jádra těchto komet jsou vystavena teplotám okolo 3000 K, kdy se vypařuje nejen voda a zmrzlé plyny, ale i minerály a železo. Navíc zde působí silné slapové síly Slunce. Jádro komety se tak roztrhá na několik částí a během jednoho průletu ztratí obrovské množství původní hmoty. Velká zářijová kometa, která sama o sobě byla nejjasnější za několik staletí, tak byla pouze zlomkem nějaké jiné komety, která musela přiletět dříve. Zaznamenalo lidstvo takovou kometu v historii?

Periody komet Kreutzovy skupiny jsou poměrně malé v měřítkách lidské civilizace, v řádech stovek let. Ještě na počátku, před Kreutzovou prací, se například uvažovalo, zda by nemohla být velká kometa z roku 1843 návratem slavné Kirchovy komety z roku 1680, ale později se ukázalo, že Kirchova kometa je sice lízačem Slunce, ale s Kreutzovým systémem nesouvisí.

Prvním pravděpodobným předchůdcem byla patrně Velká kometa z roku 1106, která byla zaznamenána nezávisle z Walesu, Anglie, Japonska, Koreje, Číny, střední Evropy a Egypta. Z této doby se nedochovaly žádné kresby komety, pouze popisy. Více astronomický popis můžeme najít u východních civilizací; dle Japonců se táhl ohon přes celou oblohu do délky 100°, z Číny je uváděna kratší délka 60° a průměr 3°, s tím, že hlava připomíná rozpadlou hvězdu. Číňané tak patrně pozorovali vznik fragmentů, které se později staly velkými kometami 19. a 20. století.

Jenže to vypadá, že ani tato kometa neřeší pozorovaný stav věcí a je potřeba ještě další fragment, který měl projít kolem Slunce v roce 1100. V tomto případě ale historické kroniky mlčí. Komety Kreutzovy skupiny jsou ale obvykle lépe viditelné z jižní polokoule a tam historické záznamy neexistují. Obě tyto komety by pak měly pocházet z jedné velké superkomety.

Tady už ale historické záznamy existují. V roce 371 před naším letopočtem existuje záznam o Aristotelově kometě. Bohužel historické záznamy nejsou nijak zvlášť astronomicky přesné, a tak můžeme jen zhruba odhadnout, jak tato kometa vypadala. Aristoteles mluví o jasné cestě přes třetinu oblohy, sahající do výšky pásu v Orionu, a o kometě jasnější než nejjasnější hvězda oblohy. Diodorus Siculus mluví o hořící pochodni, paprsku ohně, který vrhal stíny jako měsíc v úplňku. Ephorus popisuje, že se kometa rozpadla na dvě části. Více o této kometě nevíme, jen to, že pokud sečteme veškerou hmotu Kreutzových komet, včetně té, kterou ztratily při průletech kolem Slunce, měla by mít původní kometa jádro o průměru alespoň 120 km, což je větší kometa než jakákoli jiná pozorovaná v moderní historii.

V příštím dílu si řekneme něco o Kreutzových kometách minulého století.

Předešlé díly:

Díl 2. – Návrat do 19. století
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/expedice-za-kometou-c-2024-s1-atlas-dil-2.html 

Díl 1. – Úvod
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/expedice-za-kometou-c-2024-s1-atlas-dil-1.html




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kreutzova skupina komet


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »