Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice

VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice

Ostrůvek Taakoka v Laguně Muri. Autor: Petr Horálek
Ostrůvek Taakoka v Laguně Muri.
Autor: Petr Horálek
Den šestý, 8. července 2010 (čtvrtek)

Tento den prozměnu režíroval TravelQuest. Hned ráno nás posadili do autobusu s extrémně chladnou klimatizací a řidičem Georgem. Tenhle chlapík si zjistil, odkud kdo pochází, zavřel dveře, sedl za volant, nasadil mikrofon a začal perlit. Jeho úkolem totiž bylo nás vzít kolem ostrova. V samotném počátku to byla zábava, především pak Georgův jedinečný smích, co mě kolikrát rozesmál víc jak jeho hlášky o mrazivém počasí při extrémně chladných +17° C, globálním oteplování nebo počtu vězňů v místní věznici, která má bránu otevřenou, neboť vězni se sem kolikrát moc rádi vracejí za jídlem zdarma a relaxačními příležitostmi. Po půl hodině nás ale George stále vozil po severozápadní čtvrtině ostrova, kterou jsme si již prošli. Navíc šlo o typický americký styl naučné jízdy s přestávkami pro focení kdejaké brány od záchodu...

Vysmátý Geroge. Autor: Hana Druckmüllerová
Vysmátý Geroge.
Autor: Hana Druckmüllerová
Laguna plná plachetnic. Autor: Petr Horálek
Laguna plná plachetnic.
Autor: Petr Horálek
...Ale George vše svým smíchem jedinečně povyšoval a když jsme nakonec přeci jen vyrazili na neznámé kusy ostrova, začalo být hej. Vše skončilo naprosto jedinečnou zastávkou na oběd v restauraci přesně naproti Lagoon Cruise kapitnána Tamy. Samotného holohlavého kapitána jsem už neviděl (ani nevím, či právě on byl ten Tama), ale konečně jsem měl možnost spatřit Lagunu ve světle nefalšovaného tropického slunečného dne. Právě tehdy jsem pochopil, co si lidé představují pod pojmem ráj. Nejsou to zdaleka jen skvostné výjevy z exotických pohlednic, je to specifická vůně, svěží vánek, hukot bijících vln oceánu a jemný písek, který vám obalí nohy, i když nechcete.

Reklamní plakát Highland Paradise. Autor: Petr Horálek
Reklamní plakát Highland Paradise.
Autor: Petr Horálek
Zpátky na Resortu. Konferenční hala plná lidí. Přednášející Rick Fienberg, bývalý šéfredaktor Sky and Telescope, zasvěcuje osobitým způsobem 200 nadšenců do toho, co se bude dít za tři dny na Mangaie. Jediný Cookův ostrov ležící v pásu totality zažije nevídaný nápor turistů. Dostat se tam s montáží a vším tím vybavením však není snadné. Striktní limity zakazovaly odvést na Mangaiu více jak 13 kg, z toho 3 musely být jako příruční zavazadlo. Náš problém ovšem byl v tom, že i když jsme poslali extra zavazadlo s hlavou montáže o den dříve, stále zbývaly dvě videokamery a 5 digitálních fotoaparátů, objektivy, dva triedry a samozřejmě nohy od montáže. Navíc se ukázalo, že není ani tak potíž udržet váhový součet, jako spíš dodržet váhové rozdělení příručních zavazadel a hlavního zavazadla. Křehkých věcí zkrátka bylo mnohem víc. V prvopočátku jsme neměli ani váhu, ale nakonec jsme od pořadatelů TravelQuestu, kteří nás brali jako VIP, dostali absolutní podporu. Ta zašla k až tak daleko, že tři z pořadatelů (vždy veselá Kari Hull, obětavý Dean Schroeder a stále žvýkající pohodářský Jihoafričan Paul Swart) se vzdali možnosti vzít si příruční zavazadlo (Paul pak měl místo ve vaku) a vzali si místo toho naše věci. Dodneška cítím nadměrnou vděčnost.

Tanečnice a frontman. Autor: Petr Horálek
Tanečnice a frontman.
Autor: Petr Horálek
Aby byla doba před cestou na Mangaiu dostatečně zpříjemněná, dočkali jsme se (opět v režii TravelQuestu) i mnou tak žádaných exotických tanečnic. Ty se předvedly večer po západu Slunce na vyvýšenině nad západním pobřežím ostrova v tzv. Highland Paradise, který je pro svůj kolorit a jedinečná interaktivní představení prý oceněn jako nejlepší místní turistická atrakce. Netřeba se čemu divit. Místní frontman nejdříve předvedl posvátný rituál v původním jazyce a pak jsme vešli obrovskými dřevěnými vraty osvětlenými jen pochodněmi do jídelní haly s jevištěm. Během večeře nám pak postupně představoval pomocí tanců a s hudebním doprovodem bubnů zvaných pati historii Cookových ostrovů od pradávna přes příjezd Jamese Cooka a přijetí křesťanství až do současna. Byly to dramatické strhující tance s neuvěřitelně přesnou choreografií a mimořádným citem pro správné vyladění pohybů. Krásné exotické tanečnice se svými silnými protějšky předváděly nevídané pohybové kreace, které by fyzicky zvládl málokdo necvičený. Klobouk dolů.

  •  




Seriál

  1. VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje
  2. VII. expedice SAROS (2): Dny prvních příjemných ran
  3. VII. expedice SAROS (3): Přeministrovaná Avarua a kopeček u nemocnice...
  4. VII. expedice SAROS (4): Laguna, šátky a ženy
  5. VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou
  6. VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice
  7. VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek
  8. VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír
  9. VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti
  10. VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc
  11. VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas
  12. VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou
  13. VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Expedice


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »