Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Dalekohled LSST Autor: LSST
Dalekohled LSST
Autor: LSST
U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu.

Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.

LSST Autor: LSST
LSST
Autor: LSST
Kompletní přehlídka dostupné oblohy bude teleskopem LSST s primárním zrcadlem o průměru 8,4 metru a zorným polem 10 stupňů čtverečních provedena v šesti filtrech vždy za pouhé tři noci a během předpokládaného 10letého provozu observatoře. Bude tak každá část oblohy zachycena 300-400krát. Dalekohled by měl být podle stávajícího plánu dokončen na Cerro Pachón v Chile v roce 2019. S jeho pomocí bude získána zatím nejlepší přehlídka jižní oblohy, která přinese bezprecedentní statistiku počínaje malými tělesy Sluneční soustavy, přes množství informací o hvězdách v naší Galaxii, až po pozorování velkoškálové struktury vesmíru. Rovněž přinese informace o jeho kosmologických parametrech určených zejména pomocí slabého čočkování. Výsledky budou navíc okamžitě veřejně dostupné.

Díky tomu, že tato přehlídka oblohy řádově překoná ve svém objemu i kvalitě přehlídky předchozí, očekává se, že její výsledky budou mít významný vliv v mnoha oborech, ať již v astronomii a astrofyzice, nebo též v astročásticové fyzice a částicové fyzice – zejména díky přesnému určení parametrů temné hmoty a temné energie.

Dalekohled LSST vzniká v rámci kolaborace LSST, která je převážně americká. V současné době sdružuje více než 30 amerických univerzit a dalších institucí a dále tři zahraniční pracoviště, z nichž jedním z nich se stal v roce 2012 Fyzikální ústav AV ČR.

Celkové náklady na stavbu dalekohledu jsou v současné době odhadovány na 665 miliónů dolarů, z toho zhruba dvě třetiny uhradí americká National Science Foundation (NSF), jednu čtvrtinu Department of Energy (DoE) a zbytek bude uhrazen ze soukromých darů.

Plakát, přednáška o LSST Autor: Michael Prouza
Plakát, přednáška o LSST
Autor: Michael Prouza
Závěrem uvádíme anglickou anotaci přednášky:
The Large Synoptic Survey Telescope

Steven M. Kahn
Stanford University

The Large Synoptic Survey Telescope (LSST) will be a large-aperture, wide-field, ground-based telescope designed to provide deep images of half of the total sky in six optical colors every few nights. As such it will enable a wide variety of diverse astronomical investigations, ranging from making a census of small moving objects in the solar system, to mapping the outer regions of our Milky Way galaxy. Of particular interest for cosmology and fundamental physics, LSST will provide tight constraints on the nature of dark energy through a range of statistical analyses of the shapes and distributions of billions of galaxies out to moderate to high redshift. This project was recently ranked as the highest priority new ground-based astronomical facility by a committee of the US National Academy of Sciences. I will review the basic considerations that have led to the design of the LSST, and discuss a sampling of the exciting science opportunities that will be enabled by its construction.




O autorovi

Štítky: LSST, Přednáška 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »