Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015
Na počátku částečné fáze zatmění najdeme úplňkový Měsíc 32° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. V průběhu fáze úplného zatmění, která začne přibližně o hodinu později, bude náš přirozený souputník již pomalu klesat pod úroveň 25° nad obzorem. Nad jihem a jihovýchodem v té době najdeme výrazná souhvězdí zimní oblohy (Orion, Býk, Blíženci) a pohled na východ ozdobí velmi pěkné (v době úkazu nad obzor vycházející) seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Úplné zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut a při jeho maximu bude Měsíc 0,07° jižně od středu zemského stínu. Navíc jím projde jižně, tedy ta část měsíčního povrchu pokrytá větším množstvím tmavých „moří“ bude v tmavší části stínu – bude tedy možné očima vnímat mnohem výrazněji dynamický přechod jasu zemského stínu od středu k okraji. Úplné zatmění končí při výšce Měsíce kolem 15° nad obzorem.
Vyjma samotného úkazu budeme svědky i tzv. superúplňku. Právě 28. září ve 3:47 SELČ, tedy pouhou hodinu před maximem zatmění, projde Měsíc na své dráze nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 356 876 km. Tento úplněk tedy bude největší v tomto roce. Oproti nejmenšímu úplňku je „superúplňek“ na nebi úhlově o přibližně 15 % větší. Dojem obrovského Měsíce u obzoru je ovšem optický klam. Více v Prohlídce Měsíce Mgr. Pavla Gabzdyla, nositele ceny Littera Astronomica: mesic.astronomie.cz/velky-mesic.htm.
Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)
 |
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024×768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE. |
Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)
|
Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. |
Průběh zatmění v České republice (F. Espenak, NASA/GSFC)
| Začátek polostínové fáze * | 02 hod 11 min 47 s SELČ |
| Začátek částečného zatmění | 03 hod 07 min 11 s SELČ |
| Začátek úplného zatmění | 04 hod 11 min 10 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění | 04 hod 47 min 08 s SELČ |
| Konec úplného zatmění | 05 hod 23 min 05 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 06 hod 27 min 03 s SELČ |
| Konec polostínové fáze * | 07 hod 22 min 27 s SELČ |
| Západ Měsíce (Praha) | 07 hod 03 min SELČ |
| * | Tato fáze není očima pozorovatelná. |
Viditelnost zatmění v České republice (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)
Autor: Larry Koehn.
Mapa Evropy (s Českou republikou uprostřed) ukazuje viditelnost jednotlivých fází úkazu při západu Měsíce a východu Slunce (na konkrétním přechodu Měsíc zapadá při konkrétní části zatmění). Je vidět, že například v Ukrajině Měsíc zapadá v době, kdy vystupuje ze zemského stínu a pozorovatelé tak neuvidí celý průběh úkazu (úplné zatmění tam bude končit sice nad obzorem, ale již za rozbřesku). V Česku je situace mnohem lepší - úplňkový Měsíc zapadne až při průběhu očima již neviditelné fáze polostínového zatmění. Fyzicky v celém průběhu bude úkaz vidět už v sousedním Německu.
Autor: Larry Koehn.
Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě
 |
|
V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online. |
Kam dál?
| Předchozí zatmění | Následující zatmění |
| « 18. října 2013 (polostínové) | 16. září 2016 (polostínové) » |
Související a Doporučené odkazy:
- Jak fotografovat zatmění Měsíce
- Zatmění Měsíce na strákách NASA
- Zatmění Měsíce na Prohlídce Měsíce Pavla Gabzdyla
- Zatmění Měsíce na Wikipedii
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
